Bouřky vzbuzují v některých z nás doslova panickou hrůzu. Další se více než hromů a blesků samotných bojí spíše škody, kterou přírodní živly dokáží napáchat. Abychom předešli možnému nebezpečí, je potřeba myslet na to, čím hrozbě katastrofy můžeme čelit.
Polohu místa, do kterého blesk zasáhne, nelze předem vypočítat. Svůj cíl si vybírá zcela náhodně. Proto bychom na jeho ničivou sílu měli být připraveni všichni. Rozhodneme-li se tedy chránit své obydlí, jedním z nejzákladnějších prostředků je instalace tak zvané vodivé sítě, jež blesk bezpečně uzemní.
U malého domu se sedlovou střechou postačí k jeho ochraně hřebenové vedení, ze kterého vycházejí k zemi směrem k zemničům, které sílu blesku likvidují, nejčastěji dva svody.
Složitější je ochrana větších budov, jako například panelových domů. Ty jsou zabezpečeny tak zvanou mřížovou soustavou vodičů.
V každém případě však o nejvhodnějším způsobu ochrany našeho domu před úderem blesku nerozhodujeme sami. Tento výběr podléhá příslušným elektrotechnickým normám, vhodnost každé hromosvodné soustavy pak posuzuje ještě revizní zpráva, v níž jsou rovněž zaznamenány všechny nedostatky a závady. Z toho je patrné, že veškeré práce na instalaci hromosvodu přenecháme odborníkům, kteří vědí, které zařízení je nejvhodnější a nejbezpečnější pro konkrétní typ stavby.
Základní rozdělení typů hromosvodů je jednoduché. Vybírat můžeme mezi klasickými, které jsou vyrobeny z mědi nebo v pozinkované úpravě, a aktivními hromosvody, jež jsou při ochraně našeho majetku účinnější.
Mezi přednosti klasických hromosvodů patří jejich poměrně nízká cena, jednoduchá instalace a také vysoká estetická funkce. Musíme však mít na paměti, že hromosvody vyrobené z pozinku musíme čas od času udržovat nátěrem. U měděných hromosvodů zase dlouhou životnost vyvažuje poměrně vysoká cena.
Naproti tomu aktivní hromosvod najde své uplatnění zejména u větších staveb, kde bychom v případě klasického hromosvodu museli instalovat více svodů. Ochranný průměr aktivního jímače totiž začíná na šedesáti metrech.
V praxi si tento způsob ochrany můžeme představit tak, jako bychom na náš majetek, tedy například dům, garáž a automobil, přiklopili obří skleněný poklop o průměru nejméně šedesát metrů. Všechny předměty v tomto akčním rádiu jsou pak před úderem blesku bezpečně ochráněny.
Další výhodou tohoto druhu hromosvodu je fakt, že náš dům nemusíme „obalovat“ desítkami metrů drátu. Samozřejmě, že za tento nepoměrně komfortnější způsob ochrany musíme vydat více peněz. Částka za instalaci aktivního jímače se odvíjí především od velikosti daného objektu, v zásadě však lze říci, že za ochranu rodinného domku běžné velikosti zaplatíme přibližně padesát tisíc korun.
Jak už jsme zmínili, instalace hromosvodu je velmi náročná. Proto ji mohou provádět pouze firmy s odbornou certifikací. Jakákoliv snaha ušetřit například montáží hromosvodu svépomocí se zvláště v tomto případě nevyplácí. Několik tisíc korun „uškudlených“ při instalaci hromosvodu se může zakrátko proměnit v milionové škody na našem majetku, například následkem požáru.
O náročnosti instalace hromosvodu svědčí také potřebná revize, o níž jsme se také již zmínili. Revizi provádí kvalifikovaní odborníci vždy po třech, respektive pěti letech. Samotná revize všech svodů i uzemnění je nutná především kvůli ověření funkčnosti celého zařízení, ale také z ryze praktických důvodů. Při likvidaci případných škod totiž hledí pojišťovna mimo jiné i na to, zda má právě váš hromosvod platnou revizi.
Na to, že blesk se našemu domu při každé bouřce vyhne, spoléhat nemůžeme. O tom svědčí různé případy nejen z České republiky, ale i z celého světa. Například budovu Empire State Building v New Yorku zasáhne blesk až čtyřicetkrát ročně.
Přírodní zákony jsou zkrátka nevyzpytatelné. O to více bychom se měli zaměřit na ochranu majetku před jejich projevy.
