Ničivá síla blesku a možnost, že by mohl blesk uhodit právě do vašeho domu, je mnohými majiteli nemovitostí podceňována. Avšak bouřlivé počasí posledních dvou let nám naznačuje, že hromosvod a jeho údržba by rozhodně podceňovány být neměly. Jak by měl vypadat funkční hromosvod (správně bleskosvod)? Jak se liší aktivní hromosvod od klasického? Jak často dělat jeho revizi a co nám nařizují normy?

Pojišťovny zaznamenaly v posledních dvou letech výrazný nárůst hlášených požárů způsobených bleskem. Vzhledem ke stále nestálejšímu počasí, kdy se může během letních měsíců objevit i několik silných bouřek do měsíce (někdy i za týden), bychom měli myslet na stav našeho hromosvodu. Pravidelná údržba a revize hromosvodu je totiž rozhodně levnější než likvidace škod způsobených úderem blesku.

Jak vypadá hromosvod?

Základním úkolem hromosvodu je odvedení energie blesku do zemniče ze všech kovových částí domu (okapy, antény) a také ze všech částí, které na domě přečnívají nad střechu (komíny, světlíky, větrací systémy).

Hromosvod se skládá ze tří částí. Prvním je jímací zařízení, které zahrnuje tyče, mříže a vodiče, zachycující blesk. Svody vytvářejí vodivé spojení mezi jímacím zařízením a uzemněním. Koncové uzemnění se postará o svod blesku do země. Celá tato soustava by měla být zhotovena z materiálu, který velmi dobře odolává korozním vlivům vnějšího prostředí. Nejčastěji používaným materiálem je měď, slitina hliníku, hořčíku a křemíku, nebo pozinkované prvky. Dražším, ale podstatně trvanlivějším materiálem je nerez, která se může kombinovat s jakýmkoli jiným materiálem - na rozdíl od pozinkovaného železa nebo mědi.
Obr: HROMO, svorka na propojení vodiče a žlabu
Obr: HROMO, svorka na propojení vodiče a žlabu
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Co je aktivní hromosvod?

V posledních letech se staly novým trendem aktivní hromosvody. Jejich rozdíl od hromosvodů klasických je patrný už na první pohled. Není to jen uzemněná kovová tyč, ale složitý systém baněk, výběžků a útvarů. Myšlenka aktivního hromosvodu vychází z toho, že předběžné vývoje blesku se nevytvářejí pasivně, ale aktivně - ionizací vzduchu - pomocí elektronického zařízení. Podle výrobců dovedou aktivní hromosvody ochránit větší plochu při nižších nákladech. V současné době ale nemají oporu v evropských normách a stále se montují dle normy francouzské.

Profesionální instalace i revize?

Jelikož je hromosvod složité zařízení, neměl by se do jeho instalace pouštět nezkušený amatér. U novostaveb bychom na hromosvod měli myslet už při projektování stavby. Při výkopu základů bychom pak měli do jámy položit drát FeZn oprůměru 10 mm, nebo kovové pásy FeZn 30/4, které jsou určeny speciálně pro hromosvody a které necháme přesahovat kousek nad zem, aby nebyly zasypány. Při montáži či výměně na hotovém domě musí být umístění dobře propočítáno, aby hromosvod dobře plnil svou funkci a nestal se pro dům nebezpečným.

Je nutný dostatečný počet svodů dle třídy LPS, které určí projektant. U rodinných domů pak jde většinou o třídu LPS IV, kde každých započatých 20 metrů obvodů domu by mělo mít svod. Například dům o obvodu 49 m by podle nové normy EN ČSN 62 305 měl mít 3 svody.

Pokud již hromosvod máme, je třeba o něj pečovat a dělat jeho pravidelnou revizi. O tu se opět postarají profesionální odborníci, kteří především zjistí, jestli není hromosvod zasažen korozí, která by bránila jeho správnému fungování. U rodinného domu by měla být tato revize podle nové normy prováděna každé 4 roky (podle staré normy každých 5 let). Jejím výsledkem je revizní zpráva, kterou je nutné předložit například na pojišťovně při hlášení jakýchkoli škod způsobených bleskem.
Obr: HROMO, litinová svorka pro spojení zemnících pásek
Obr: HROMO, litinová svorka pro spojení zemnících pásek
Obr: HROMO
Obr: HROMO
Co obsahuje norma ČSN 62 305?

Zákonná povinnost mít hromosvod na každém rodinném domě neexistuje, proto je na uvážení každého, zda si hromosvod pořídí. Ochrana před bleskem je však zakotvena v technických normách. Až do 1.2. 2009 platilo současně několik norem, a to norma ČSN 34 1390 a 34 1395, které jsou platné od 60. let a norma ČSN 62 305 platná od roku 2006.

Od 1.2. 2009 zůstala v platnosti pouze norma poslední, která plně odpovídá předpisů EU. Tato norma vznikla na základě zkušeností a umožňuje montážním firmám více praktických variant. V normě ČSN 62 305 je zahrnuto projektování, instalace, revize a údržba systému ochrany před bleskem a ochranná opatření před zraněním osob a zvířat dotykovým nebo krokovým napětím.

Jak se už mnohokrát potvrdilo, s přírodními vlivy není radno si zahrávat a je nutné myslet na prevenci. Společnost HROMO, spol. s r.o., která už má 15 letou tradici, zajistí nejen zkušenou instalaci či opravu, ale také revizi vašeho hromosvodu.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
1. Vodiče pro vedení a uzemnění
2. Držáky
3. Jímací tyče
4. Ochranné prvky
5. Podpěry vedení do zdi
6. Podpěry vedení pod krytinu
7. Podpěry vedení na krytinu
8. Svorky propojovací
9. Svorky připojovací
10. Svorky zkušební
11. Zemnící prvky
12. Doplňky
Obr: HROMO, svorka SZ litina
Obr: HROMO, svorka SZ litina
Obr: HROMO, schéma ochrany domu před bleskem
Obr: HROMO, schéma ochrany domu před bleskem