Lavičky byly vůbec prvním zahradním nábytkem, který se kdy objevil u domů našich předků a v zahradách. Jejich provedení bývalo různé, stejně jako je tomu dnes, ovšem co se týká materiálů, naprosto převažovalo masivní dřevo. Zato současné zahradní lavičky bývají složené i z více materiálů.
Chybí vám před domem či v zahradě lavička? Zásadní předností zahradních laviček je celoroční využití, pokud tomu odpovídá jejich konstrukce a materiálová skladba. Inspirujte se s námi lavičkami tradičními i neobvyklými.
První tradiční lavičky mívaly podobu silného prkna či fošny položené přes dva špalíky a nebo kameny, k nim později přibylo opěradlo a špalíky a kameny byly nahrazené dvěma kůly zatlučenými do země, ke kterým bylo prkno s opěradlem přitlučené. Nakonec byly objeveny i područky. Sedací plocha laviček se rozšiřovala a začal nastupovat kov, lavičky se začaly též vyrábět sériově, ovšem příliš pěkné pokoukání to nebylo. Zlatá řemeslná práce.
První tradiční lavičky mívaly podobu silného prkna či fošny položené přes dva špalíky a nebo kameny, k nim později přibylo opěradlo a špalíky a kameny byly nahrazené dvěma kůly zatlučenými do země, ke kterým bylo prkno s opěradlem přitlučené. Nakonec byly objeveny i područky. Sedací plocha laviček se rozšiřovala a začal nastupovat kov, lavičky se začaly též vyrábět sériově, ovšem příliš pěkné pokoukání to nebylo. Zlatá řemeslná práce.
Ovšem současné lavičky nabyly rozličných materiálových a designových provedení a stylů. Lavičky se vyrábí v různých velikostech a tvarech, běžné jsou ve velikosti pro dva nebo tři sedící. Ovšem pořídit si můžeme i lavičky delší, obklopující celý strom, nebo naopak malé, pro děti. Co se týká tvarů, pořídíme si jak jednoduché, rovné lavičky bez opěradla, tak nákladné a složitě zpracované kousky se zdobenými opěradly a područkami. Lavičky mohou být i kruhové, polokruhové, trojúhelníkové, obdélníkové, čtvercové a jiné.
Lavičku můžeme umístit prakticky kamkoli, nesmím však překážet například v přístupu k záhonům, stínit pohledům na skalku, okrasný květinový záhon. Určitě lavičku neumístíme vedle kompostu či žumpy. Ideálním místem je slunné stanoviště před domem a nebo naopak stinný kout pod stromem, mezi stromy, či mezi keři, kde se ukryjeme nejen před horkým sluncem. Neodmyslitelné jsou lavičky u jezírka, v sadu, v altánu či besídce, pod pergolou, na místech, odkud máme nádherný výhled apod..
Z materiálů je oblíbené masivní dřevo různých druhů dřevin, nejlépe dřevo tvrdé včetně dřevin exotických, ovšem výjimkou nejsou ani ošetřená smrková prkna. Používá se též plast, dřevoplast (woodplastic), přírodní, ale i umělý ratan, který mnoho vydrží. Nosná kostra lavičky může být dřevěná, kovová (litina, hliník a jiné kovy, betonová, plastová, dřevoplastová, ovšem představivosti se meze nekladou. Nakonec je výbornou výplní volného času výroba opravdu originální lavičky. A znovu opakujeme, že velice oblíbené jsou kombinace materiálů. Nakonec lze lavičku i vyzdít a obložit třeba dlaždicemi. Velmi oblíbené jsou také lavičky v podobě houpaček, nejlépe zastřešených.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com