Se Včelínem to nakonec dopadlo úplně jinak než se čekalo. Příběh se začal psát nedaleko Strahovského kláštera blízko kanceláře jeho tvůrce, a to už v roce 2014. Dnes naleznete Včelín v Hostivaři, jeho větší sestra Ester pak tvoří dominantu v Jeruzalému nedaleko Zdi nářků. Za těmito projekty stojí ateliér Huť architektury.
Požadavek spolku Hradčanské včely
“Kdysi k nám přišly dámy ze spolku Hradčanské včely, které se starají o včelstva v areálu Petřínských zahrad. Přály si, abychom jim navrhli včelín pro Strahovský klášter. Jedná se o lokalitu, kde jsou ovocné sady a je z ní krásný výhled na Prahu,” vzpomíná David Kubík z Huti architektury. Zde působí také Martin Rajniš, který se stal autorem návrhu, který svou siluetou připomíná slaměný včelí úl. Jednalo se o lamelovou kopuli na osmibokém půdorysu, která mimo jiné také svým způsobem připomíná chrám Santa Maria del Fiore ve Florencii.
Návrh se u včelařek setkal s nadšením. Pozitivní stanovisko se podařilo získat také od památkářů. Včelařky však nakonec na tuto unikátní stavbu nesehnaly sponzora a celkově vše bylo politicky složitější, kvůli čemuž projekt na svém místě dodnes nestojí. Ačkoliv projekt v tomto místě nakonec skončil, nápad svou šanci dostal jinde.
Včelín nedaleko Zdi nářků
O tři roky později přichází do ateliéru Huť architektury výzva od Lukáše Přibyla, ředitele Českého kulturního centra v Izraeli s tím, aby ateliér navrhl a postavil věž v Jeruzalému. “Tehdy jsme se inspirovali návrhem Včelína, výrazně ho upravili a dali vzniknout věži Ester, která hrdě stojí v zahradách Hansen House, pouhých 1,5 km od Zdi nářků. Ester vznikla jako symbol oslavy 100 let od založení Československa a 70 let od založení státu Izrael,” vzpomíná Martin Rajniš.
Tím ale příběh neskončil. Jeruzalémská Ester dostala ještě svého menšího bratříčka, kterého si dnes můžete prohlédnout v Galerii Golf Hostivař. Ani jeho příběh nebyl jednoduchý. Psalo se jaro 2021. V architektonickém ateliéru se sešla skupina investorů, kteří vedli jednání o jiném projektu kanceláře. Schůze se účastnil i Martin Kulík, majitel golfového hřiště v Hostivaři, který si všiml vizualizace původní verze Včelínu, který visel na stěně. Byla to láska na první pohled! Nebylo na co čekat a Zbyněk Šrůtek, stavitel, který měl na svém kontě i jeruzalémskou Ester, se mohl do pár měsíců pustit do práce.
Model pro prestižní výstavu
Tím ale příběh stále nekončí. Ještě než stihl být Šrůtek s prací hotov, objevili se v ateliéru organizátoři výstavy “Česká moderní architektura od Secese k dnešku”. V jejím čele stáli Petr Ivanov spolu s profesorem Vladimírem Šlapetou. Do začátku výstavy zbývalo pár měsíců a dotaz na ateliér zněl: “Nemáte modely, které by se na této prestižní výstavě daly použít?” Rajniš na tento okamžik vzpomíná radostně: “Jeden model jsme skutečně měli! Náš včelín o rozměru 1:1 byl právě ve výrobě!”
Včelín to do svého nového domova na Hostivaři tedy vzal oklikou přes výstavu na Jízdárně Pražského hradu. Po skončení výstavy byl model převezený na jednu vyvýšeninu v Hostivaři, kde se stal její hrdou dominantou. V noci svítí, působí trochu jako lampion a celkově se lidem líbí a pochvalují si ho. Nejen že včelín přitahuje oči kolemjdoucích, ale také bude splňovat svůj účel - budou se do něj instalovat včely. Materiálem je thermowood, tedy stavba by měla odolávat vlhkosti.
Kdo za projektem stojí?
Roli konstruktéra zastával Zbyněk Šrůtek (TIMBERDESIGN), ten celý projekt rozkreslil. Dále se projektu účastnil Martin Rajniš, David Kubík a Tomáš Kosnar z Huti architektury.
Co bylo na projektu nejtěžší?
Jednalo se ve své podstatě o takovou velkou skládačku, která se musela poskládat hned dvakrát. Poprvé na výstavě na Jízdárně a podruhé v Hostivaři. Stejné výzvě musela čelit i zmíněná jeruzalémská věž Ester, která se do svého nového domova vezla lodním kontejnerem a sestavovala se až na místě.
Na kolik Včelín vyjde?
Cena se pohybuje okolo 1-1,5 milionu korun. Záleží na velikosti dané stavby a jeho provedení.
“Myslím si, že by si česká krajina zasloužila víc takovýchto staveb. Jsme připraveni podobné stavby připravovat. Mají totiž podobnou krajinotvornou funkci jako třeba boží muka, která se hojně stavěla v období baroka. Tehdy bylo podobných zastaveníček hodně a pomáhala zlepšovat vztah ke krajině,” zakončuje Kubík.