Je velmi důležité si nejprve promyslet, jakým způsobem bude realizován systém vytápění a chlazení. Vytápění je možné realizovat převážně pomocí klasických radiátorů a podlahového vytápění. Chlazení – klimatizaci domu je možné realizovat v zásadě čtyřmi možnostmi a z nich tři dávají největší smysl. Poté, co si zvolím, pro jaký systém vytápění a chlazení jsem se rozhodl, je zapotřebí si velmi podrobně promyslet, jaký systém tepelného čerpadla si zvolím - tedy odkud čerpá energii (země, voda, vzduch), a to opět s ohledem na systém vytápění a chlazení. Pokud se nám podaří správně navrhnout systém vytápění a chlazení, je možné začít přemýšlet o doplnění o fotovoltaickou elektrárnu, která nám sníží platby za elektřinu. V režimu chlazení (tj. klimatizace) domu se dostaneme téměř na nulové náklady a totéž platí i pro ohřev užitkové vody a vytápění bazénu v letním období. Pro vytápění domu je také možné počítat se snížením provozních nákladů. Je též zapotřebí říci, že provozní úspora v topném období není tak výrazná jako v letním období. Je to dáno tím, že v zimě sluníčko tolik nesvítí a energetická spotřeba domu na vytápění se zvyšuje.
4 možnosti systému chlazení
1. První možností je chlazení pomocí podlahového vytápění. Tato možnost je limitována co se týče samotného výkonu chlazení, a to že přináší chlad od nohou, což nemusí být zrovna příjemné, navíc teplo stoupá vzhůru (teplý vzduch) a chlad klesá dolů. Technicky se musí hlídat zamezení rosení podlahy – toto rosení nesmí vzniknout. Podlahové chlazení prostě není příliš účinné, smysluplné a ani příjemné.
2. Další možností je chlazení pomocí fancoilů (nástěnné, volně stojící, podstropní, ve stropním podhledu). Fancoily jsou komponenty otopných soustav, které jsou určené k distribuci tepla nebo chladu do místností. Jde o ventilátorové konvektory, které pracují na principu teplosměnné plochy s nuceným prouděním vzduchu. A nucené proudění v tomto případě zajišťuje vestavěný ventilátor. Toto řešení odpovídá optimálně na problematiku klesání chladu (chladného vzduchu dolů). Obzvláště stropní chlazení je v tomto smyslu ideální. Další nemalou výhodou je i to, že tento systém je možné zprovoznit s pasivním chlazením, pokud mám zvolený systém například země/voda. Jednoduše chladím dům a ukládám si teplo, a tím si regeneruji zemní kolektor.
3. Chlazení pomocí vzduchotechnických rozvodů. V rodinných domech se vzduchotechnické rozvody využívají i pro řízené větrání. Pokud se využijí rozvody pro řízené větrání i k chlazení domu, je dobré počítat s tím, že nebude možné těmito rozvody přenést veškerý potřebný chladící výkon. Je to dáno tím, že rozměry rozvodů pro řízené větrání mají malý průměr. Pokud zamýšlím využít rozvody k řízenému větrání, je vhodné si najít odbornou firmu, co má dlouholeté zkušenosti s tímto řešením a umí velmi dobře poradit a případně i zrealizovat toto technické řešení.
4. Dalším zajímavým řešením pro chlazení domu je instalace „podlahového vytápění“ do litého stropu domu. Jedná se o „nové“ řešení, které má celou řadu výhod.
a) Nikde se nesetkáváme s foukáním chladného vzduchu, které může být pro někoho i velmi nepříjemné.
b) Teplotně je dům stabilní – vychlazená betonová masa.
c) Nikde nám nic nepřekáží v prostoru.
d) Chladit můžeme i pasivně ze zemního kolektoru, vrtu, energetických košů.
Toto řešení, pokud to dovoluje stavební část domu, bychom vám rádi doporučili.
Výběr systému tepelného čerpadla
Při výběru systému tepelného čerpadla bereme prvořadě ohled na problematiku topení. V případě, že uvažujeme i o chlazení, nesmíme zapomenout na to, aby funkce chlazení byla součástí tepelného čerpadla. Ne každé tepelné čerpadlo (a platí to převážně pro tepelná čerpadla země/voda) disponuje touto funkcí (aktivního chlazení) zcela automaticky.
Máme tři možnosti, ovšem tepelná čerpadla systému voda-voda jsou dosti problematická už jen z hlediska vodních poměrů lokality a pozemku, nutnosti povolení vodoprávním úřadem apod. Zbývají nám tedy dvě alternativy – systémy země-voda a vzduch-voda.
My doporučujeme právě z hlediska chlazení (ale i vytápění a jeho účinnosti) systém země-voda. Je sice, co se týká pořizovacích nákladů, oproti systému vzduch-voda o dost dražší, ale umožní pasivní i aktivní chlazení a také ukládání tepla zpět do země, čímž dochází k regeneraci zemního kolektoru. U systému vzduch-voda je teplo vzniklé při chlazení zbytečně odváděno do vzduchu a nemá další využití. A to je škoda!
Doplnit tepelné čerpadlo fotovoltaickou elektrárnou?
Pokud rozšíříme systém vytápění a chlazení o fotovoltaickou elektrárnu (FVE), dosáhneme velmi úsporného provozu při klimatizaci a také provozní úspory při vytápění. Navíc snížíme spotřebu placené elektřiny obecně, nejen pro účely topení a chlazení. Pokud prostě svítí sluníčko, vyrábí se elektrická energie potřebná k pohonu tepelného čerpadla. A to může plnit více funkcí téměř zadarmo: klimatizuje dům, ohřívá bazénovou vodu a také vodu užitkovou, vyhřívá bazén či vířivku atd..
Tepelné čerpadlo, které umí skloubit všechny tyto funkce, je právě tepelné čerpadlo Mach Chameleon Hybrid výrobce Tepelná čerpadla Mach.
Více na http://www.tepelna-cerpadla-mach.cz/pdf/PresentaceHybrid.pdf
