Jak pěstovat šeřík

Představujeme šeřík

Šeřík je opadavý keř či strom, který pochází z Číny. Jeho domovinou se postupně stala jihovýchodní Asie a jihovýchodní Evropa (od Řecka, přes Malou Asii až po západní Ukrajinu), až se rozšířil až k nám, kde je dnes rozšířen velmi hojně. Šeřík má malé až středně velké vstřícné a většinou celokrajné zelené listy srdčitého tvaru. Větve šeříku jsou dlouhé, kůra je na mladých výhonech nejprve tmavozelená a až později šedohnědá.

Šeřík dorůstá výšky 100 až 400 cm a kvete v květnu intenzivně vonícími květy. Šeříky vídáme nejčastěji v zahradách a parcích jako výrazné, solitérně či ve skupinách rostoucí keře. Můžeme je ale pěstovat i ve stromkové formě s pěkně tvarovanou korunkou, nebo jako atraktivní kvetoucí živý plot. Šeřík nakvétá v dubnu až květnu a rozkvétá postupně – jeho květů si užijeme nejvíce po celý květen.

TIP: Botanicky jsou šeříky příbuzné olivám. Oba rostlinné rody patří do čeledi olivovníkovtých (Oleaceae). Éterické oleje z květů šeříku se používají při výrobě parfémů, tvrdé dřevo zase oceňují nábytkáři a výrobci uměleckých předmětů.

Co šeříky potřebují, aby se jim dařilo?

Šeříky milují slunné stanoviště (přímé světlo) a jejich květy pak na přímém slunci ještě více vyniknou. Snesou i polostín, ale nedaří se jim v něm tolik.

Šeříky nejsou nijak náročné na zálivku, za horkých a suchých dní však budou za vodu vděčné. Dostatek vody vyžadují především při násadě poupat a v době květu. Zemina by měla být v době květu stále mírně vlhká, nikoli však trvale přemokřená – přemokření šeřík nesnáší. To už se raději smíří se suchem.

Šeříkům velmi prospívá pravidelné hnojení už od jara, přičemž půdu preferují zahradní vápenatější až neutrální, výživnou a dobře propustnou.

Šeříky lze množit řízkováním ve skleníku. Množit je ale můžeme také hřížením, odkopky, roubováním, očkováním a nebo výsevem. Po výsadbě sazenic na stanoviště je třeba vyštípat první květní pupeny, z čehož též plyne, že šeřík vysazujeme na zahradu na začátku jara, ještě před květem.

Po odkvětu nesmíme zapomenout na odstranění odkvetlých květenství. Šeříky můžeme tvarovat řezem, dokonce i velmi radikálním - zmlazovacím, ale také nemusíme. 
Šeříky jsou mrazuvzdorné a zimu přežijí i v mrazové kotlině.

Jak množit šeříky?

Zdarma si můžeme šeříky množit různými způsoby. Proto se lze dopracovat i k nádhernému živému plotu z šeříků velmi levně. Šeříky můžeme množit řízkováním, hřížením, odkopky, roubováním, očkováním a nebo výsevem. Řízkováním, hřížením a odkopky získáme takzvaně pravokořenné rostliny, které rostou rychleji a tvoří silnější rostliny s více výhony i vyvinutějším kořenový systémem. Opakem jsou šeříky pěstované z roubů či z výsevů. Hřížení je nevýhodné dlouhou dobou množení, při množení odkopky zase zasahujeme do původní rostliny a poškozujeme ji. Ze všech výše uvedených důvodů je proto zcela ideální řízkování šeříků – množení řízkováním.

Řízkujeme mladší, polodřevité až dřevité výhony s cca 4 – 6 pupeny. Řízkujeme na konci března až začátku května, ještě před květem. Pokud však nemáte skleník či pařeniště, aby mohly řízky zakořeňovat v teple, lze řízkovat i v létě. Řízky je dobré ošetřit stimulátorem růstu. Zakořenění řízků proběhne v dobrých podmínkách a při teplotách nad 20 °C během dvou až tří týdnů. V chladnějším prostředí za měsíc až měsíc a půl.

Řez šeříků

Pravidelný řez šeříků podporuje dobré rozvětvení a vyšší násadu květů. Šeříky dobře obrážejí a na nových výhonech bohatě nakvétají. Pokud je třeba výrazněji zmladit starší rostliny, případně radikálně zmenšit, též to není problém. Šeřík dobře snese i hluboký řez a snadno zregeneruje ze spících oček. Nejlepší je provádět radikální řez těsně po odkvětu.

Hluboký zmlazovací řez vede také k tvorbě nových výhonů od kořenů, což může být žádoucí u keřových forem, u těch stromkových ale tyto výhony ihned po vyrašení odstraňujeme. Výborné schopnosti regenerace po zmlazení a tvorby kořenových výmladků plně využijeme i při pěstování živých plotů z šeříků.

Jestliže pěstujeme keřové formy šeříků, je třeba vyřezávat všechny staré silné větve. Rostlině necháme jen jedno až dvouleté výhony, které též zkrátíme podle potřeby.

Jestliže pěstujeme stromkové šeříky, odstraňujeme řezem všechny proschlé a poškozené větve a ostatní seřízneme na délku cca 20 – 30 cm. Nové výhony začnou vyrůstat už po několika dnech.

Odrůdy šeříku

Známo je dnes okolo 40 botanických druhů šeříku a 800 kultivarů. Květní laty šeříku mohou být jednoduché i plné. Barvu mohou mít od bílé, přes krémovou, různé odstíny žluté, růžovou, červenou, až po temně fialovou.

• Jednoduché odrůdy šeříku obecného: Cavour (modrá barva květu), Charles Joy (fialově červená), Andenken an Ludwig Späth (fialová), Primroze (smetanová), Flora (bílá), Lucie Baltet (růžová);
• Plnokvěté odrůdy šeříku obecného: Belle de Nancy (modrá), Paul Thirion (růžovočervená), Michael Büchner (modrá), Mme Lemoine (bílá)
• Botanické druhy šeříku: S. chinensis (kvete v květnu levandulově modrými květy), S. lacinata (bývá až 1 m vysoký a kvete květy barvy lila), S. reflexa (kvete od května do června purpurovými květy), S. potanini (Šeřík Potaninův – keř vysoký 1,8 – 2,5 m, který nese jemně plstnaté větve), S. microphylla (listy má drobnější a oboustranně plstnaté, květy světlounce růžové, při dokvétání bělavé)

Inspirujte se největší sbírkou šeříků v ČR

Největší sbírku šeříků v ČR a zároveň i jednu z největších v Evropě najdete v Dendrologické zahradě v Průhonicích u Prahy. Od dubna do června zde můžete obdivovat 38 botanických druhů šeříků a jejich vzájemných kříženců ve 302 odrůdách. Tato kolekce vznikla za podpory Ing. Václava Jabůrka. Tento zkušený pěstitel daroval průhonické zahradě v letech 1988 až 2006 podstatnou část své unikátní sbírky (cca 23 botanických druhů a více jak 300 kultivarů a kříženců). Dodnes se zahradou spolupracuje při péči o sbírku a jejím rozšiřování. 

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.ireceptar.cz, www.abecedazahrady.cz, www.shutterstock.com