Jak postavit udírnu

Jakou udírnu chceme stavět?

Nejprve je nutné rozhodnout se pro podobu a použitý materiál. Jinak bude vypadat udírna na vsi u tradičního selského stavení a jinak u moderního domu. Udírna navíc nemusí být na zahradě, ale může být i součástí domu, respektive krbu v jeho interiéru.

Tradice udíren vlastně začala od ohniště. Jednoduše jsme přišli na to, že maso je mnohem chutnější, pokud jej nepřipravujeme přímo na ohni, ale v kouři. Až pak jsme postupem času odhalili rafinovanou metodu uzení v komínu a postupně přešli k uzení v udírnách. Moderní komínové systémy s vložkami navíc neumožňují použití komínu jako udírny, proto je samostatná udírna s vlastním tradičním komínem nezbytností.

Palivové dřevo

A dalším důvodem je samozřejmě dřevo. K uzení není vhodné běžné palivové dříví. Pokud tedy udíme v tradičním komínu staré chalupy se samostatnými dvířky pro vkládání surovin, musíme po celou dobu uzení topit méně výhřevným dřívím nejlépe ovocných stromů. Opět tedy raději vybudujeme udírnu, která není určena k vytápění interiéru a zajistíme si zdroj kvalitního dřeva, které je k uzení vhodné (například švestky). 

A počítejte s tím, že náklady na toto dřevo mohou být stejně vysoké jako pořízení masa. Z toho vyplývá, že uzení masa či sýrů se vyplatí pouze v případě, kdy máme levný zdroj paliva i surovin. Udírnu si však nejčastěji děláme pro radost a na úspory v tomto případě příliš nemyslíme.

Typy udíren

Domácí udírnu můžeme spojit s krbem a místem určeným ke grilování. Udírny rozlišujeme podle umístění ohniště. To může být přímo pod udící komorou, mnohem vhodnější je však udit takzvaným „studeným kouřem,“ kdy je komora umístěna alespoň 2 metry od ohniště a kouř je do ní odváděn kouřovodem (horizontálním).

Udírnu můžeme postavit v koutu zahrady s pergolou či stříškou, nebo můžeme postavit tradiční zastřešenou udírnu – takzvaný domeček, kde se i v zimě ohřejeme při vůni uzených dobrot. V každém případě je ale nutné se rozhodnout, kde vlastně bude udírna stát. Můžeme ji třeba i přistavět zvenčí nebo zevnitř chalupy, případně její realizaci spojit s výstavbou otevřeného krbu s grilem. U udírny přitom potřebujete i dostatek místa pro uložené palivové dřevo a svůj pohyb (budete přikládat do ohniště a obsluhovat udírnu).

Výběr udící komory

Začněte výběrem kovové udící komory s dvířky. Její velikost (objem) pak bude definovat i velikost samotné udírny, kterou obestavíme. A nezapomeňte, že součástí komory musí být teploměr, podle kterého budeme regulovat ohniště. Stejně tak je nutné pořídit ideálně litinová dvířka s regulací přívodu vzduchu pro ohniště.

Nákres udírny a betonový základ

Dalším krokem bude nákres budoucí udírny. Určitě se v tomto případě vyplatí sáhnout po literatuře. Stejně tak je vhodné zajistit si plánek konkrétní udírny, ideálně pro odpovídající velikost udící komory. Obecně platí, že dostatek informací včetně nákresů najdete na internetu.
Pokud už máte jasno, začnete s realizací. Na prvním místě budou základy udírny. Jednoduše si vyznačíte její půdorys (provázek a kolíky) a rýčem vyhloubíte základy do nezámrzné hloubky 80 cm. Jelikož nejde o příliš těžkou stavbu, bude tedy i zatížení základů minimální, proto stačí kombinovat beton s velkými čistými kameny. Do základů použijeme běžný beton (C15) a vhodné je jako pro kterékoli jiné základy armování. Armovaná základová deska musí přesahovat výšku terénu alespoň o 10 cm. Záleží však na tom, jakou udírnu budujeme, pokud to má být kompletní zastřešená stavba, musí jí základy odpovídat a pak se nevyhneme kompletní základové desce včetně ztraceného bednění.

Vyzdění udírny

Pokračujeme vyzděním prostoru ohniště. Použít můžeme kvalitní cihly i kámen, vnitřek ohniště však musíme vyzdít šamotovými cihlami. Na betonové základy stavíme cihly po řadách a spojujeme je vápenocementovou či vápennou maltou, kterou si buď namícháme sami, nebo pořídíme pytlovanou směs. Plochu zakryjeme až po dno ohniště a horizontální kouřový kanál. Vyzdíváme rovnou ohniště i plochu pod udící komorou. Tu na vyzdění usadíme a budeme obezdívat. A pozor, její spodní část musí zůstat otevřená, tudy bude do komory vstupovat kouř.

Práce s cihlami jde rychle od ruky a zvládne ji i průměrný kutil. Je však nezbytné používat vodováhu. Horší je to s kameny. V takovém případě je lepší přizvat zkušeného zedníka. Nakonec vystavěné ohniště osadíme přikládacími dvířky s regulací přísunu vzduchu a musíme počítat s napojením kouřovodu, který bude odvádět kouř do udící komory. Stejně tak osadíme dvířky i obestavěnou udící komoru.

Mezi obezděním a komorou musíme počítat s dilatační spárou, protože ocelový plech bude vlivem změn teploty pracovat. Při výstavbě z cihel nezapomeňte na jejich dobré provázání, především pak v rozích. Pro každou stavbu je alfou a omegou její stabilita. Obezdění ukončete až ve výšce, ve které chcete umístit zastřešení udírny. Je už jen na vás, zda budete chtít udírnu omítnout, či precizně vymazat spáry mezi cihlami či kameny a nechat je přiznané. Pokud však budete omítat, vsaďte na tradiční omítku vápennou.  

Kromě tradičních pálených cihel můžete samozřejmě použít i jiný materiál, třeba pórobeton a tehdy je omítka nezbytná. Před pořízením omítkové směsi se v takovém případě poraďte s odborníkem.

Zastřešení udírny

Máme v zásadě 2 možnosti, buďto udírnu shora opatřit oplechováním a horem vyvést spaliny třeba i plechovým kouřovodem, nebo celou udírnu či i prostor kolem ní zastřešit.

Krov střechy nad udírnou můžete postavit tradiční zadlabávaný nebo použijete moderní spojovací materiály. Práce s nimi bude rychlá a snadná. V každém případě si ale konstrukci krovu nastudujte (například ZDE) a počítejte se zatížením krytinou, kterou použijete, a sněhem. I krov musí být především stabilní.

Začneme rámem krovu a to tak, že střecha musí přední stěnu udírny dostatečně přesáhnout. A počítejte s průchodem odkouření střechou a odkouření dostatečně zaizolujte, vyhnete se riziku požáru. Kouřovod (komín) pak postavte ještě před samotnou konstrukcí krovu. Kouřovod osaďte klapkou, která usnadní regulaci uzení. Postavený krov je nakonec třeba impregnovat. Ještě vhodnějším řešením je však inpregnace ještě před jeho výstavbou. Zasáhne tak i ta místa, kde bude spojovací materiál. Na střešní krokve poté přitlučte latě ve vzdálenosti potřebné pro konkrétní střešní krytinu. 

Proschnutí zdiva a zakouření udírny

Jakmile dokončíte případné omítky, nechte udírnu dostatečně proschnout. Pokud ji postavíte nyní, nechte ji bez jakéhokoli zásahu volně stát přes celou zimu – samozřejmě již zastřešenou. Hned zjara ji pak musíte takzvaně zakouřit. Pokud totiž v udírně zapálíte oheň poprvé, bude typickým průvodním znakem kondenzace spalin s vodou pocházející z paliva i stěn. Kondenzace postupem času sama zmizí a přestane nás trápit. Je to naprosto běžný jev.

Před prvním uzením je nutné udírnu po co nejdelší dobu jen naprázdno vytápět. Třeba 1 den. Je nutné, aby spaliny prostoupily každé místečko udící komory. Hovoříme o takzvaném zakouření udírny. Teprve do dostatečně zakouřené udírny můžeme vložit vhodně připravené suroviny. Udit nemusíme jen maso či sýry, ale třeba i vybranou zeleninu či ovoce.

Dřevěné obklady

Udírnu můžeme nakonec obkládat třeba i dřevem, musíme však dát pozor na prostory dvířek, kde je nutné dřevo podložit nehořlavým materiálem. Stejně tak je možné zděnou konstrukci nahradit dřevěnou, kterou na zimu sejmeme a uskladníme.