Jak se chovat za silného větru a jak ochránit svůj majetek

Za silného větru je nejlepší zůstat pěkně pod střechou. Prostě je nejdůležitější se dostat na bezpečné místo, kde nám nic nehrozí. V žádném případě se pak nezdržovat v blízkosti větších stromů (natož se zde dokonce ukrývat) a vůbec kdekoli, kde hrozí, že by vítr něco poškodil a odnesl, v nejhorším případě pak směrem k místu, kde se právě nacházíme. Je proto třeba omezit také pohyb okolo vyšších budov, ale i billboardů a jiných ploch, do kterých se vítr opírá a může je vyvrátit. Pokud se pohybujete autem po silnici, snižte rychlost a za nejsilnějších poryvů raději zastavte. Také je třeba se vyhnout vedení elektřiny.

V žádném případě se nevypravujeme do lesů či parků a alejí. Připravíme si doma baterku, svíčky, případně petrolejovou svítilnu. Kdo má záložní generátor elektřiny (třeba naftový), zkontroluje jeho funkčnost a doplní palivo. Doma dobře zavřete všechna okna a dveře včetně například stodoly a kolny, automobil ukryjte pod přístřešek a nebo do garáže, pokud ji máte. Určitě se nikam nevypravujte na jízdním kole a nebo na motorce, čtyřkolce apod. Dobré je také pořízení baterií do rádia, abyste nebyli zcela odstřihnuti od světa a věděli jste, co se právě děje.

Třeba je též odstranit a nebo upevnit uvolněné předměty, se kterými by si vítr mohl pohrát. Nesmíme nikdy zapomenout, že právě silný vítr patří mezi nejnebezpečnější živly a vůbec jedny z nejhorších, které můžeme na našem území zažít. Pokud se pak silný vítr spojí se šířením požáru, je zaděláno na velký problém. Za silného větru proto nesmíme venku rozdělávat oheň.

Pokud přesto musíte někam cestovat autem, je třeba volit takové trasy, které nevedou skrz lesy, ale ani velké otevřené pláně. Pokud jedeme po silnici, podél které jsou řady mohutných stromů, musíme dávat velký pozor. Je třeba jet pomalu a počítat s obtížnější ovladatelností automobilu. Často je lepší zastavit a chvíli počkat, než ustane nejsilnější poryv větru.

Pokud jsme někde pěšky, je nejlepší se ukrýt do pevné budovy, v jejíž případě jsme přesvědčení, že nehrozí její zřícení či jiné poškození. Určitě bude lepší například zděná zastávka autobusu než třeba dřevěná kolna u lesa. Pokud se někde nachází množství volně ležících věcí a vichr si s nimi pohrává, rychle pryč odsud. Ve městech se pak pohybujte dál od vyšších a evidentně nezajišťěných budov. Pokud narazíte na spadlé elektrické dráty, nepřibližujte se k nim. Mohly by být stále pod proudem a zasáhnout nás na vzdálenost i více metrů.

A pokud se dostanete do bezprostředního ohrožení, volejte hasiče na číslo 112 (integrovaný systém) a nebo 150 (hasiči). Na centrále vyhodnotí vaši situaci a rozhodnou o způsobu řešení. Za kalamitního stavu se samozřejmě řeší priority konkrétních žádostí o pomoc. U mnohých lidí zvítězí panika a hysterie, načež reagují zcela nepřiměřeně, aniž by odbornou pomoc vůbec potřebovali.

Před hlášeným silným větrech zkontrolujte střechy domů a různých přístavků, zkontrolujte též zahrady a vše, co nedrží pevně a mohlo by být jakkoli nebezpečné, buďto pevně ukotvěte a nebo raději ukliďte. Například do takové trampolíny se dovede vítr opravdu pořádně opřít a odnést ji mnohdy doslova neznámo kam.

Domy jsou obvykle nejohroženější ze strany střech, ale i oken a dveří. Za silného větru proto nevětrejte, silný průvan, by mohl například rozrazit dveře či okno a něco rozbít. Vykliďte též terasu a balkón. A zkontrolujte také skleník.

V našich podmínkách to obvykle nebývá třeba, ale v oblastech, kde řádí tajfuny, zatloukají okna a dveře silnými fošnami a podobně. Ovšem taková situace u nás příliš nehrozí. Tedy zatím.

Silný vítr je u nás dle statistik pojišťoven třetí nejčastější příčinnou poškození majetku. I v případě dobře uzavřené pojistky se však pro vás ukrývají v pojistné smlouvě jistá rizika. Za prvé se musíte předem ujistit, nač máte vůbec nárok a v jakém případě. Ne každá škoda způsobená větrem je uznatelná. Poškození domu větrem se v případě pojistek obvykle týká pouze rizika alespoň vichřice (obvykle vítr nad 75 km/hod.). Špatně se pak prokazuje, o jak silný vítr skutečně šlo. V České republice je navíc omezený počet meteorologických stanic, proto může být síla větru v místě pojistné události odlišná než na nejbližší stanici.

A i v prokázaném případě vichřice nelze uplatňovat například škody vzniklé v důsledku pádu stromu na budovu. Jde totiž o takzvané samostatné riziko. Problém nastává též v případech, kdy škody vzniknou na zařízení a vybavení domu. Tato rizika totiž běžné pojištění vichřice nekryje, musíme mít sjednané riziko vichřice pro vybavení bytu či domu a tedy pojištění movitých věcí.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com