Teorie je jedna věc, ale největší přidanou hodnotu pro všechny stavebníky mají stejně reálné zkušenosti ostatních stavebníků. Zjistili jsme to my a během stavby k tomu dojdou i ostatní. I proto vám ráda prozradím, jak je to u stavby domu z VPC.
Hrubá stavba ze zdicího systému KMB SENDWIX
Když bych měla hned na úvod zmínit to nejdůležitější ohledně stavby z VPC, tak bych zmínila nutnost dobrého projektu. Je to totiž podobné jak s recepty v cukrařině, u kterých je potřeba postupovat přesně podle návodu a vyhnout se experimentům, které by mohly pokazit celý výsledek. Přesně tak je potřeba pracovat i během zdění a výstavby rodinného domu a to nejen z vápenopískových cihel.
Zdění z VPC na tupo
Náš pasiv z VPC jsme zdili na tupo – rohy se neprovazují, ale přidávají se speciální nerezové stěnové spony. Někteří se tomu podivují, ale je to ověřeno, takže z toho nemusíte mít strach. Zde si dovolím použít vysvětlení přímo od našeho projektanta pana Partiky, abych to náhodou nepopletla:
Důvod, proč se provádí spoj na tupo je, aby si obvodové zdivo dostatečně rychle posedalo, kvůli nerovnoměrnému zatížení od stropu ( ve většině případů jsou stropy uloženy pouze na dvě protilehlé stěny a z tohoto důvodu si tyto zdi sedají rychleji než ostatní). Pokud by se zdivo provazovalo, dochází ke vzniku většího napětí a díky vysoké pevnosti zdiva vzniká velká prodleva mezi postupným sesedáním. Výsledkem je pak popraskaná omítka na konci 1 roku užívání. Při zdění na tupo se provádí pouze promaltování svislé spáry, která má být cca do 5 mm tlustá s tím, že se do každé ložné spáry dávají ocelové nerez plíšky (hlavně ne sádrokartonářské !!!), které zachytí síly nutící zdivo se vyboulit a zároveň umožní rychleji sesednout. Věřte tomu nebo ne, ale tato technologie provádění je stará více jak 100 let. Další výhodou tohoto spoje, je využití kombinace pouze celých a polovičních bloků, které systém SENDWIX nabízí, a tak odpadá zbytečné řezání zdiva.
Pomůcky pro stavbu s vápenopískovými cihlami
Během hrubé stavby se neobejdete bez základních věcí. Určitě bych sem zařadila zakládací maltu na první šár a speciální lepidlo na zbytek stavby. Lepidlo jsme dostali ke zdivu přímo od výrobce společnosti KM Beta. Zakládací malta i zdicí lepidlo se vždy předem rozmíchá ve vodě v kalfasu ručním míchadlem.
Zároveň jsme si půjčili ve stavebninách "zakládací sadu" a rotační samonivelační laser, který vám krásně odpípá nulu a to se pak první řada zakládá do roviny úplně jednoduše.
Zdicí lepidlo nanášíte na cihly pomocí "sáněk" - oficiálně dávkovače na lepidlo, aby byla vrstva rovnoměrná. Díky tomu se pak zdí jedna radost.
I když se většinou dočtete o tom, že se dají projekty naplánovat tak, aby se nemuselo řezat, tak realita bývá jiná a ani my se řezání nevyhnuli. Tady je potřeba dodat, že VPC není žádný papír, takže se připravte na to, že si máknete a potřebujete k tomu ideálně kvalitní diamantový kotouč.
Kvalitní pomůcky na řezání a broušení se vám budou hodit, takže na nich nešetřete. Vzhledem k tomu, že je potřebujete během celé hrubé stavby, tak si je těžko budete dokola půjčovat, ale spíš si je koupíte. Po dokončení stavby je pak případně můžete prodat na bazaru.
Hodit se vám bude i manipulační hák nebo manipulační kleště, který využijete hlavně při zvedání cihel.
Zvedání překladů VPC
Když už jsem u toho zvedání, tak tu pro vás mám jeden "samo doma" vylepšovák–svařené lešenářské trubky na jedné straně, přimontované k trubkám na druhé straně a mezi nimi zavěšen řetězový kladkostroj. Přišel s ním můj taťka, když jsme řešili, jak dostaneme nad okna a dveře překlady. I kdybychom je totiž nějak zvedli, tak by nastal problém s jejich usazením.
A jak dostaneme nahoru další materiál?
Překlady nebyly jediný problém. Než jsme měli vylité schody, museli jsme nějak dostat do patra stavební materiál. A vzhledem k tomu, že máme těžce přístupný pozemek pro nějakou tu techniku, tak jsme si museli poradit po svém. Respektive opět si s tím poradil můj taťka, který pro nás sestavil super otočný zvedák.
Rozvody u vápenopískového zdiva
Mezi nejčastější otázky patří rozhodně ty kolem rozvodů. Ať už ohledně elektřiny, tak i kolem vody a odpadů. Voda a odpady jsou řešené v projektu tak, aby se vůbec nemuselo do zdiva sekat. Jen připomínám, že tloušťka nosných VPC ze kterých jsme stavěli je pouhých 175 mm!
Například v kuchyni jsme to vymysleli tak, že část kuchyňské linky bude hlubší – místo klasických 600 mm bude hloubka 800 mm, takže deska bude širší, což se pro práci v kuchyni hodí, ale skříňky klasika 600 mm a za nimi vedou rozvody přímo na stěně bez potřeby sekání drážek.
Abychom nenarušovali statiku stavby, tak i v koupelně a na WC vede voda a odpady opět před zdivem a vše je schované v obezdívce. A musím přiznat, že práce s rozvody tak šla mnohem lépe od ruky.
Kabely na elektřinu můžete vést ve VPC speciálními kanálky, ale my je nevyužili. Jestli se rozhodnete stejně, musíte myslet na to, kde a jak hluboko budete dělat drážky, abyste stěny příliš nenarušili (připomínám, že rozměr našich cihel je 175 mm), proto je asi jistější elektrokanálky využívat (najdete je snadno, protože jsou na každém bloku vyznačeny). Na samotné řezání potřebujete drážkovačku a na zásuvky a vypínače vykružovák. Plus pevné nervy, protože to nějakou tu chvíli zabere.
Perlička na závěr
Ptáte se, jestli se s VPC zdí vážně tak skvěle? Zdí! Dokonce tak lehce, že když se rozjedete, tak se vám může stát, že jedete, jedete, až zapomenete na otvor na okno. :-) Asi jako se to stalo u nás. Nesla jsem pracantům na stavbu kávu a zadívala jsem se na zeď v budoucím WC. Odečetla jsem si jeden šár, který zabere zateplení a podlaha a představovala si, jak složitě budu otevírat okno. Nějak se mi to nezdálo, tak jsem to řekla manželovi a ten zjistil, že už tam mají jednu řadu navíc. :-) Naštěstí lepidlo tam ještě nebylo pořádně zatvrdlé, takže to šlo lehce odbourat a napravit.
