Jak se zbavit dřevomorky

Nejčastější mýty:

• nebezpečné jsou plodnice dřevomorky (naopak jsou dokonce jedlé, ale většinou se s nimi nesetkáme)
• jakákoli houba, která v domě napadá dřevěné konstrukce, je dřevomorka (pouze jeden z pětadvaceti druhů)
• napadené dřevo se nesmí spalovat na otevřeném ohni, jelikož spóry dřevomorky se spolu s dýmem rozletují (vůbec ne – rychle spálit)
• dřevomorka prorůstá betonem i kovy (nikoli – proniká pouze porézní maltou, omítkou a rozpadávajícími se cihlami)

Dřevokazné houby

Dřevěné konstrukce jsou napadány až 25 druhy domovních dřevokazných hub, čili často vůbec nejde o dřevomorku, která je nebezpečná tím, že dřevo rozkládá nejrychleji.

Hlavním problémem dřevomorky je právě záliba v dřevěných konstrukcích lidských obydlí. Ve volné přírodě je tato houba velice vzácná. Dokonce lze říci, že ve starých domech s dřevěnými konstrukčními prvky se dřevomorka (či jiná dřevokazná houba) vyskytuje v až devadesáti procentech případů. Ale nejsou to jen stinné stránky, kterými jsou dřevokazné houby typické. Ve volné přírodě by se bez nich dřevní hmota jen hromadila, jsou proto nezbytné a v přírodě velice prospěšné. A příroda nerozlišuje, zda jde o les, prales, či lidské obydlí. Vše z ní vzešlo a vše je jí (tedy vesmírem, pokud zrovna někdo nevěří, že je jen součástí jakési počítačové hry). I vůči zahlcení organickou hmotou se musí planeta bránit.

Mycelium dřevokazných hub produkuje agresivní enzymy (hydrolázy) a ty výborně rozkládají hlavní stavební součásti rostlin a dřeva - celulózu a lignin. Rozloží je na jednoduché cukry, které jsou jim výživou a z původního dřeva zbyde jen torzo – jakási narezlá, křehká hmota, jejíž rozklad dokončí bakterie. Stavební konstrukce a tlející dřevo v přírodě tak ztratí svou stabilitu a nakonec zcela zaniknou a stanou se tak součástí koloběhu látek v přírodě. A právě klíčem k těmto procesům je vlhkost, čili voda přítomná v tlejícím (resp. napadávaném) dřevě.

Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans)

Dřevomorka se šíří především vegetativně, čili růstem (rozrůstáním) mycelia. Svýmy transportními provazci (rizomorfy) přivádí vodu a dovede se tak šířit až na mnohametrové vzdálenosti. Například až k sousedům. A co děláme nejčastěji my? Pokud objevíme plodnice dřevomorky, které mají podobu nejčastěji hnědožlutých koláčů s bílými okraji, odřežeme je a myslíme si, že jsme vyřešili problém. Opak je ale pravdou a navíc tyto plodnice paradoxně vyhazujeme zbytečně, jelikož jsou dokonce jedlé. Poté místa postříkáme chlórem (třeba Savem) a mneme si ruce, jak jsme s tou dřevomorkou zatočili. Ovšem plodnice dřevomorky je vlastně úplně neškodná, problém je mnohem hlouběji ve dřevě. A navíc se s plodnicí příliš často nesetkáme, ale nejčastěji spatříme prvotní příznaky působení této (či jiné) houby – tmavnutí dřeva. A již v tomto případě je dřevo významně napadené a je třeba jednat. 

Zásadní je prevence

Vůbec nejlepší je dřevomorku doma nikdy nemít a tudíž s ní nebojovat, čehož nelze dosáhnout jinak než prevencí. A právě prevencí začínáme už při výstavbě. Zásadně nepoužíváme stavební dřevo vlhčí jak 16 %, jelikož dřevomorka prosperuje při vlhkosti dřeva od 18 %. Při mnohem vyšší vlhkosti (30 % a více) se jí již sice nedaří (stagnuje), ale to ji zastoupí jiné dřevokazné organismy, například koniofora sklepní. Je ale pravdou, že dobře proschlé stavební dřevo je těžké sehnat a na pilách běžně koupíme dřevo s obsahem vody i okolo 40 %. Finančně nás to sice nezatíží – dřevo se neprodává na hmotnost (jako třeba písek), ovšem životnost dřevěných konstrukcí je pak více než sporná. Při pořizování dřevěných prvků je proto dobré změřit jejich vlhkost a buďto případně nakoupit jinde a nebo jej pořídit s předstihem a nechat proschnout. Dřevo též lze zbavit vody v sušárně a poté vakuo–tlakově impregnovat, zaplatíme však za takové dřevo mnohem více. Proto stavebníci nejčastěji sahají k levnějšímu řešení – dřevo máčí, natírají a nebo postřikují chemickým přípravkem. Nabízeno je jich mnoho. Dobré je též koupit tvrdé dřevo místo měkkého. Do tvrdého dřeva se dřevomorka pustí jen obtížně. Nejkvalitnější je dřevo dubové a akátové, nejhorší pak smrky těžené v nížinách s řídkou stavbou dřevní hmoty. To je už lepší vsadit na borovici a nebo modřín, jejichž jádra mají vysoký obsah pryskyřic.

Další problémy způsobí chybné provedení stavebních konstrukcí. Dřevo se za prvé nikdy nesmí dotýkat zdiva, čili musí být například podlepené lepenkou, ale nesmí být na druhou stranu obalené igelitem – musí dýchat. Stejně tak dřevěné podlahy se musí dělat tak, že chemicky ošetřené hranoly uložíme na nenasákavý materiál (škvára, štěrk, liapor), případně podlahu vyneseme, čili pod ní bude vzduchový otvor. Problém též představují tmely a polyuretanové pěny, které zabrání dýchání dřeva.

Jiné problémy jsou čistě provozního charakteru. Vytřeme podlahu před odjezdem z chalupy a hned poté zavřeme okna a dveře a budovu na delší dobu opustíme. Nebo zakryjeme okna a dveře polystyrenem a zabedníme. Nebo položíme PVC podlahu na dřevěná prkna či parkety. To všechno je špatně.

Jak se zbavit dřevomorky

Pokud jsme již na dřevomorku narazili, existuje jediná účinná cesta ochrany, stoprocentní ale není žádná s výjimkou demolice budovy. Nejčastější je odřezání poškozených dřevěných prvků, a to alespoň metr od místa poškození dřevomorkou a nahrazení novými, ovšem stoprocentní řešení to není, jelikož metr mnohdy nestačí a my jen těžko odhadneme, kam až houba dřevěnou konstrukci zasáhla. Úspěchu dosáhneme pouze v případě, že necháme napadenou konstrukci odborně analyzovat.

V zásadě se ale nyní musíme vrátit na začátek článku a upozornit, že důležité je rozpoznání druhu houby a podle toho se následně zařídíme. Čili postup je celkem striktně daný:

1. Identifikujeme škůdce a jeho vitalitu (může jít i o již mrtvou houbu)
2. Zjistíme rozsah poškození a stupeň rozkladu dřeva
3. Zjistíme, zda není houba přítomna i jinde (zdivo, omítka, …)
4. Napadené dřevo vyřízneme (resp. odstraníme) a neprodleně venku spálíme (určitě je nebudeme skladovat v kolně)
5. Napadené zdivo a jiné nehořlavé materiály ošetříme tepelně – plamenem (např. propan-butanový hořák), ovšem zase nesmíme dům zapálit
6. Všude, kde se houba vyskytovala, musí dojít k chemickému ošetření, někdy postačí ošetření povrchové, jindy je třeba hloubkové (při masivním napadení)
7. Nové prvky dřevěných konstrukcí impregnujeme
8. Při jejich montáži zajistíme, aby se nedotýkaly navlhlého zdiva. 
9. Pořizujeme nejlépe suché a kvalitní dřevo (ideálně tvrdé a nebo alespoň pryskyřičné)
10. Je-li oprava dřevěných konstrukcí a likvidace dřevomorky prováděna firmou, žádáme záruku alespoň 5 let (jestliže houba někde zůstane, projeví se do tří let)
11. Nevěříme fantasmagorickým metodám, prověřené a stoprocentně účinné je pouze gama záření a to opravdu nezkoušejte
12. Udržujte všude co nejvíce větrané a suché prostředí
13. Zajistěte, aby do budovy nepronikala dešťová voda a aby též stěny nevlhly od země

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.ireceptar.cz, www.wikipedia.org