Jak si naplánovat vybudování ovocného sadu?

Ještě před samotným plánováním ovocného sadu je velice užitečné provést rekapitulaci dostupných informací, tedy faktů. Je třeba znát původní podmínky pozemku, zhodnotit jeho vodní podmínky a dostupné meteorologické informace. Důležitá je též orientace pozemku vůči světovým stranám. Podle dostupných informací si vytipujeme vhodná místa pro ovocné řady a pro výsadbu solitérů i drobného ovoce.

Před naplánováním výsadby dřevin je také třeba znát potřeby jednotlivých druhů ovoce, tedy jejich nároky na živiny, typ půdy, závlahu, sluneční záření a odolnost vůči mrazu. A právě tento krok není vůbec jednoduchý, jelikož ovocnářství je studijním oborem na celý život. Na trh se neustále valí novinky, ovšem obnovovány jsou i odrůdy tradiční, krajové. Jinou skladbu bude mít navíc sad na jižní Moravě a jinou ve východních Čechách, jinou v horském pásmu, byť právě české hory nejsou nijak vysoké, a jinou v nížinách. Prostě bude rozhodně lepší přizvat k naplánování sadu odborníka – zkušeného sadaře.

Nejprve se rozhodujeme o formě výsadby, tedy o celkovém konceptu a formě stromů v sadu. Za prvé nebudete s největší pravděpodobností plánovat sad určený pro intenzivní sadaření. Většina zahrádkářů volí při zakládání sadu statné stromy s pěknými korunami, které se vysazují roubované. Pořizujeme si tedy odrůdy roubované na podnoži, nejčastěji s podnožemi vzrůstnějšími a s bohatým kořenovým systémem. Tyto stromky vysazujeme jako prostokořenné. Díky bohatým kořenům jsou v dospělosti statné stromy dobře kotvené a zároveň snáze získají dostatek živin a vody i za horka a sušších podmínek. V případě těchto stromů sice obvykle dochází k pozdnějšího nástupu plodnosti a možné nerovnoměrnosti sklizně, stejně jako tvorbě větších korun, které způsobují obtížnější sklizeň z výše položených větví.

Z výše uvedených důvodů proto mnoho majitelů pozemků raději zvolí polokmeny, což je perforovaná forma ovocných dřevin, stejně jako zákrsky, čtvrtkmeny, pláňata (semenáče) a stromy zpravokořeněné. Ovšem tyto formy ovocných dřevin jsou vhodné spíše k získávání zkušeností a porovnávání.

Klíčová je geometrie výsadby, kterou můžeme volit pravidelnou a nebo divokou. Je třeba také uvažovat prakticky, čili bychom se měli zamyslet, jak budeme ovoce sklízet, jak se budeme po sadu pohybovat s mechanizací, jaká je svažitost pozemku, které je třeba výsadbu přizpůsobit, a jak velké nám konkrétní stromy a keře vyrostou do výšky a kolik místa potřebují okolo sebe.

Dřeviny navíc mohou mít i jiné funkce než jen plození ovoce, mohou být větrolamem, tvořit stín na místě, kde je to žádoucí, mohou opticky a funkčně členit prostor. Výsadba dřevin v sadu je přitom žádoucí pravidelná, nikoli náhodná, nemusí však být přísně geometrická. Můžeme dřevinami například kopírovat linie cest a svejlů či prostě jen vrstevnic, pokud je to možné, vysazujeme i v rovných přímkách, třeba dělící pásy. Výsadba stromů a keřů v jakékoli pravidelné formě (křivka, přímka, oblouk, …) je též praktická i z hlediska údržby sadu. Třeba při sekání trávníku.

Samozřejmě je klíčové vědět, kolik kterého ovoce chceme a vůbec jsme schopni zpracovat či jen konzumovat. Prostě množství ovoce a účel pěstování jsou klíčové. Třeba při volbě letních jablek je ideální volit různé odrůdy, které zrají po sobě, čímž získáme pravidelný přísun plodů po delší dobu a zamezíme v případě pozdních mrazíků pomrznutí zárodků veškeré úrody. 

Výběr odrůd je vůbec na celém procesu tou nejzajímavější součástí. Ideální je kombinace odrůd starých i nových, volíme však především podle chuti a účelu pěstování. Je skutečně ohromný rozdíl sadů extenzivních oproti vlastnímu sadu. U těch extenzivních dominuje skladovatelnost, odolnost vůči otlaku (mechanickému poškození) a nemocem. Volit lze i odrůdy podle toho, kdy kvetou, čímž zamezíme riziku pomrznutí za pozdních mrazíků.

Určitě se však i my zaměříme především na odrůdy, které dobře odolávají nemocem. Skladovatelnost je vlastností důležitou pro stálý přísun ovoce po co nejdelší dobu. Odolnost proti otlaku pak není v domácích podmínkách vůbec důležitá, jelikož zboží nebudeme složitě přepravovat na větší vzdálenosti. Navíc můžeme ovoce různě konzervovat (zavaření, zamražení, sušení, …).

Vhodné je vytvořit si seznam odrůd, o jaké máme zájem, vytvořit si přehlednou tabulku a porovnat vlastnosti předvybraných odrůd. Mezi ně patří doba sklizňové zralosti a konzumní zralosti, odolnost a nebo naopak náchylnost vůči chorobám a škůdcům, způsob opylení, ideální způsob konzumace, tvar a velikost dřevin apod. Takový seznam nám bude velice praktickou pomůckou, s jejíž pomocí si jednotlivé odrůdy porovnáme zcela detailně. S pomocí těchto informací pak můžeme vytvořit detailní design výsadby a vytvořit si skutečný nákupní seznam dřevin. V zahradnictví vám pak k vybraným dřevinám nabídnou alternativní odrůdy, pokud ty, které právě požadujete, nejsou zrovna k dispozici.

Možná budete překvapeni, jak málo větších stromů (je třeba zásadně počítat s budoucí velikostí dřevin) se na váš plánovaný sad vůbec vejde. Lepší než z milimetrového papíru je v tomto případě vytyčit plochu sadu a výsadbu si cvičně vyměřit, načež použijeme kolíky s názvy zvolených dřevin a jejich budoucími nároky na prostor (číselnými samozřejmě). U vzrůstných odrůd je to běžně 4 až 6 metrů. V budoucnu ohromné solitéry pak dáváme na severní či západní stranu pozemku, aby ostatním dřevinám v budoucnu zbytečně nestínily. Problematický však může být i postoj souseda, proto je lepší s ním promluvit a z hlediska legislativy pak dodržovat vzdálenost výsadby od plotu.

Určitě se nesnažte za každou cenu zmenšovat vzdálenosti dřevin, „nacpat“ toho na plochu co nejvíc a myslet, že pak vše v budoucnu vyřešíte řezem, vůbec nejde o dobré řešení. Vzrůstné odrůdy je prostě nechat třeba růst, jak potřebují. Stejné chyby se ale dopouštíme často i u keřů drobného ovoce, kdy se pak jeden přetlačuje s druhým a odnese to úroda i jakost ovoce.

Určitě nezapomeňte kromě stromů ani na keře a stromky s drobným ovocem, počínaje angrešty a rybízy a konče třeba lískovými ořechy, ale i ořešákem královským, což bude ve vašem sadu naopak jednou strom nejmohutnější a naprostý solitér. Na pomezí sadu a užitkové zahrady je pak ideální založit záhony na pěstování jahod.

A doba, kdy si takto sad naplánovat? No samozřejmě zima, kdy vám práce na domě a v zahradě tolik nesvazují ruce.

A pokud nemáte dostatek prostoru pro vlastní sad, určitě se nějaká ta ovocná dřevina vejde i na menší pozemek, třeba u řadové novostavby příměstského domku. Obecně platí, že ovocný sad může mít libovolnou rozlohu. Pokud nemůžeme budovat vyloženě sad („kumulovaná“ výsadba), hovoříme o „bodové“ výsadbě ovocných dřevin, které na pozemku doplňují okrasné a užitkové záhony a okrasné dřeviny.

Též je třeba používat rozum i při volbě dřevin pro okrasnou část zahrady. Pokud chcete sklízet hrušky, zapomeňte na okrasný jalovec kvůli rzivosti hrušní, jde totiž o houbu, která přezimuje právě na jalovcích. Také se rozhlédněte, zda se jalovce nevyskytují ve vašem nejbližším okolí.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com