Nic netrvá věčně a navěky s vámi bohužel nevydrží ani zahradní čerpadlo. Věrný pomocník, který často nejde vidět, ale výsledky jeho práce rozhodně ano. Vzhledem k tomu, že náklady na jeho pozáruční opravu a výměnu dílů se dnes obvykle pohybují v dvou třetinách ceny nového produktu, vyplatí se přemýšlet i nad pořízením úplně nového čerpadla. Jak si vybrat to správné?
Pokud vaše staré zahradní čerpadlo už dosloužilo a jen pořizujete nové, jste ve zdánlivé výhodě. Víte, v jakých parametrech jste dosud fungovali a co zhruba tak očekáváte. Provozní specifikace se ale, pokud tedy neberete totožný typ jako posledně, dost odlišují. Což vám výběr neusnadňuje. Když vybíráte zahradní čerpadlo poprvé, jste pak lapeni v pasti skoro určitě. Katalogová nabídka je sice přepestrá, ale zdaleka ne každý exemplář může být užitečný zrovna pro vás. Co je třeba vědět, než se pustíte do výběru? Těch odpovědí je třeba hledat docela dost.
)
Výtlak je fajn, ale počítejte i ztráty
Základním údajem provozu čerpadla je výtlak. Zjednodušeně to, z jaké hloubky je vlastně schopno vodu „natáhnout“, respektive výšku, do jaké je čerpadlo schopno vodu vytlačit. U povrchového čerpadla přitom počítáme metry za čerpadlem, u ponorného pod ním, tedy od vodní hladiny. V základu ale vždy jde o výpočet, rozdíl mezi metry, kde se momentálně nachází hladina čerpané vody a kde má končit (hladina ve studni vs. záhonky či barel). Byť může výrobcem uvedená hodnota výtlaku působit sympaticky, zbytečně se neradujte.
Maximální výtlak čerpadla je totiž limitní hodnotou, od které je třeba odečíst provozní ztráty tlaku. Pokud je při vstupu do sacího potrubí sací koš (což skoro určitě bude), je to ekvivalent 1-2 metrů výtlaku, které je třeba odečíst z toho, co čerpadlo dovede. A další metr z výtlaku odečítáte za každých 10 metrů délky potrubí, protože tu jsou ztráty spojené s třením. Takže při vcelku slušném výtlaku 8 metrů z reálné studny jen po odečtení ztrát máte reálně výtlak jen 5 metrů. A to už úplně stačit nemusí.
)
Proto je lepší brát hned ze startu výtlak jako hrubě orientační cifru, od které odečtete výškový rozdíl mezi hladinou zdroje a místa spotřeby, ztráty a případně požadovaný tlak (pokud má nahoře voda proudit a ne jen volně vytékat). Výrobci vám to zrovna neusnadňují, protože uvádí jen líbivější stranu požadovaných informací: maximální sací hloubku a maximální výtlačnou hloubku. Z nichž ale musíte pro sebe potřebné odvodit sami, podle své reálné situace.
)
Rozhodnutí, které stojí na vodě
Do úzkých se snadno dostanete, když nehledáte „čerpadlo pro jednu studnu“, ale pro studní několik, s odlišnou výškou hladiny. A něco jiného je čerpat vodu ze studny, a ze zatopeného sklepa nebo bazénu, nádrže. Ne že by neexistovaly univerzální čerpadla. Taková existují, ale levná nejsou. Proto se hodí mít jasno v tom, co a odkud chcete vlastně čerpat. Jinak mezi čistotou vody a životností stroje je velmi přímá souvislost.
Vodu pitnou, relativně čistou užitkovou, užitkovou vodu z ne úplně čistého zdroje (řeky, rybníka), vodu znečištěnou a splaškovou (z jímky). Když se přidržíme příkladu studny a zahrady, typově budeme vybírat ze tří konstrukčních typů čerpadel. Ponorná vřetenová čerpadla, vhodná do hlubokých studní; povrchová odstředivá čerpadla, která jsou pro domácí použití skoro univerzální a ponorná vibrační čerpadla, tam, kde vodu transportujeme na velké vzdálenosti.
Pro čerpání ze studny se stálou hladinou vody vybíráme spíš z ponorných čerpadel do studny - ale pozor, tam, kde studnu snadno vyzaléváte, protože čerpadlo musí být stále pod vodou. To povrchová čerpadla můžete zase snadno přesouvat, což je výhodou, protože nemusíte řešit zazimování a manipulaci. Odvezete si je poté, co si vodu načerpáte do barelů.
Pokud tedy nechcete zalévat hadicí (což vám zahradníci asi nedoporučí – voda ze studny je studená, pro rostliny znamená tepelný šok). V tom případě by pro vás důležitým parametrem byl i přetlak, aby na konci něco vytékalo/stříkalo.
)
Má to být gejzír, nebo jen vytékat?
Z hodnot, které by vás měly zajímat, je třeba zmínit i průtok. Volně udává, kolik vody v litrech nebo kubících přečerpá čerpadlo za minutu nebo hodinu. Výrobci tento údaj maskují mezi klasický výkon motoru ve wattech, maximální dopravní množství nebo maximální přepravní objem. A znovu je to údaj, jehož vypovídací hodnota není velká. Protože se měří u výstupu (výtokového ventilu) z čerpadla, a nikoliv na konci přečerpávací hadice, kde by vás to asi zajímalo v praxi mnohem víc.
Hodnota průtoku úzce souvisí s tím, co máme s vodou vlastně v plánu. Zda opravdu řešíme jen přečerpání vody ze studny do pár barelů, které potom vyzaléváme konví, nebo jestli chceme zavodňovat celý lán. To, jestli počítáme s občasným nebo sezónním použitím, anebo s celoročním provozem. A zda fandíme (hlasitějším) motorovým řešením, nebo můžeme pracovat s připojením k elektřině.
)
Teprve až máme jasno v tom, kolik (objemově) a jaké vody (v jaké kvalitě), z jaké hloubky a jak daleko a kam hodláme čerpat, teprve až se zorientujeme v námi požadovaném výtlaku (a průtoku), má cenu řešit vlastní katalogový výběr. Kde bude hrát roli váha, spotřeba, konstrukce a design. Na principu fungování zahradních čerpadel se sice v poslední dekádě nic moc zásadního nezměnilo, ale na trhu se výrazně obměnila jména výrobců a dodavatelů. Je to sice jen maličkost, ale podstatná.
Výkonné americké stroje sice uživatele potěší, ale napasovat jejich x-palcové hadice a savice nemusí být vždy snadné. A shánět náhradní díly? Ou. A komplikací četných no-name značek je zase chatrná možnost kvalitního servisu. Problémem tedy není „z čeho vybírat“ - nabídka je poměrně široká, ale najít v tom množství požadovanou kvalitu, ušitou na míru zrovna vaší studni/zahradě.
)
