Plánujete novostavbu nebo rozsáhlou rekonstrukci domu? Tak to se dříve nebo později bude potýkat se sérií výpočtů, vztažených k zastřešení stavby. Pokud potřebujete znát víc než jen orientační cenu materiálu, krytiny, nabízí se hned několik variant, jak postupovat. Od velmi pracných, přes nepřesné až po překvapivě snadné a nenáročné.
Konkrétněji: můžete si to celé spočítat sami (velmi pracné), využít on-line konfigurátorů a internetových kalkulaček (nepřesné) anebo tím pověřit někoho, kdo tomu rozumí a udělá kalkulaci zdarma, protože věří tomu, že si pak materiál typizovaný na vaši stavbu koupíte od něj (snadné a nenáročné).
Výpočet střechy. Vlastní hlavou
Papír, tužka, měřicí pásmo.A taky chytrá kalkulačka, s goniometrickými funkcemi. Tato sestava tvoří nástroje pro první z možností. Nejprve vypočítejte sklon (spád) vaší střechy. Proč? Sklon střechy rozhoduje o tom, čím dům nebo stavbu skutečně zastřešíte. Je to první a zásadní údaj, který vás při projektování střechy vede dál. Ten totiž, víc než jen orientačně, rozhoduje o volbě normované krytiny.
Například betonové nebo pálené tašky nedáte na střechu se sklonem nižším, než 22°. Radost z toho, že si při výpočtu sklonu střechy zopakujete goniometrické funkce z hodin středoškolské matematiky, si ale klidně můžete nechat ujít. Internet je plný automatických kalkulaček, které základní výpočet sklonu provedou za vás. Chce to jen nakrmit je vstupními údaji.
)
Takže postupně: S pomocí latě a pásma změřte, kolik centimetrů převýšení připadá na metr délky střechy. Výsledek se udává v procentech. Pokud na jednom metru délky činí převýšení 100 centimetrů, je sklon roven 100 %. To znamená úhel 45 °. Vcelku dost strmý sklon. Pokud je to míň, víc? Pomůže vám trojčlenka, matematické tabulky. Anebo ona příruční kalkulačka se zabudovanými goniometrickými funkcemi.
Jde to i jinak. Zajímat vás také může výška (od nejvyššího bodu střechy kolmo dolů) a délka (od středu štítu pod vrcholem střechy až k okraji střechy, tj. k pozednici). Pak totiž sklon můžete dopočítat jako zatím neznámý úhel trojúhelníku. Práci si samozřejmě o dost usnadníte, když ona čísla máte předem k dispozici.
Bez projektu ani ránu
Třeba je vyčtete z už hotového okótovaného plánu stavby před rekonstrukcí, anebo projektu dodaného architektem. Pak nemusíte ani zápasit s latí a pásmem, potažmo s vodováhou nebo úhloměrem. Od sklonu a preferenční volby krytiny pak můžeme postoupit dál. Ke zjištění, kolik jí vlastně budeme potřebovat.
Jak na to? Teoreticky postačí po proměření plochy zastřešeného půdorysu prostě vydělit výslednou sumu kosinem úhlu střechy. Jednoduché? Jen zdánlivě. Ono „prostě“ dostane první trhliny tehdy, když střecha nemá po celém svém průběhu neměnný sklon a komplikace nastanou také, když půdorys stavby není dokonalým obdélníkem. Pak je zapotřebí rozdělit si profil střechy na jednotlivé úseky, a ty počítat zvlášť.
Ani s pracně vydobytým údajem o metrech čtverečních plochy střechy dlouho nevystačíme. Připočítat k odhadu množství potřebné krytiny nutně musíme i přesahy, které někdy tvoří 15 - 20 % požadovaného materiálu, plus 5-10 % na odpad. Máme hotovo? Bohužel, ani zdaleka.
Střešních tašek se totiž „do metru“ vejde pokaždé trochu jiný počet. Nejsou unifikované. Podle provedení se liší svými parametry o 15-35 %, záleží na konkrétním výrobci. Bobrovek od jednoho výrobce se do metru naskládá 13, od druhého třeba 10. Takže už je zapotřebí trochu přemýšlet nad konkrétním dodavatelem materiálu, a zkoumat jejich technické listy, parametry jednotlivých produktů. Je to poněkud úmorné.
)
S výpočty střechy pomohou konfigurátory
I tady vám mohou vypomoci nejrůznější automatické kalkulačky, hýřící ve svých výsledcích nejrůznějšími čísly. Sumy, které z nich vypadávají, jsou ovšem dobré jen pro velmi povrchní orientaci v hrubých počtech. Jejich zřetelnou nevýhodou je, že nejsou zrovna často aktualizované. Ve svých algoritmech neumí rozlišovat jemné detaily, odlišnosti konkrétních projektů a jednotlivých výpočtů střech.
K údaji, který z nich vypadne, je ještě třeba započíst „doplňky“. Například vrcholové hřebenáče, štíty, vikýře, větrací pás, tašky se sněhovými háky a protisněhovými zábranami, nášlapné plochy. A teprve pak se dobíráte skutečné ceny a soupisu požadovaného materiálu. Je to pracná a poněkud nevděčná dřina.
Ideální varianta: ať se s tím trápí někdo jiný
Ano, vypočítat plochu střechy a cenu potřebného materiálu jistě zvládnete sami nebo s virtuální dopomocí… ale strávíte nad tím neúměrně dlouho času, s vědomím, že každá chyba se vám brzy zatraceně prodraží. Je tu pochopitelně další možnost. Nechat celý ten úmorný výpočet střechy provést někoho, kdo se tím živí a rozumí tomu. A kdo vám navíc celou kalkulaci na požádání vyhotoví zdarma.
Jak na to? Zaútočte na dodavatele materiálu, který výpočet střechy ochotně provede za vás. Můžete ho zneužít jako kvalifikovaného odhadce potřebného materiálu a ceny, nebo jen prosté zhodnocení funkčnosti vašeho projektového návrhu. Co budete potřebovat?
)
Pro tuhle variantu je třeba mít nachystaný (oskenovaný, ofocený) kompletně okótovaný půdorys střechy, popřípadě krovu, se všemi sklony střešních ploch (v měřítku buď 1:50 anebo 1:100), a skladbu střechy. Dále označení všech dalších konstrukcí, které se střechou přímo souvisí. Logicky například nástavby, střešní okna, prostupy. Dobré věci pomůže, když přiložíte i další výkresy, řezy a pohledy. Prostě komplexní balík informací, se kterými bude moci vámi pověřený subjekt počítat. Pak stačí jen dodavatele oslovit, a nechat jej navrhnout vlastní řešení, návrh materiálového provedení, nacenění. Komplikovaný výpočet střechy tak někdo udělá za vás.
