Zateplení domu není jen o výběru co nejlevnější realizační firmy a materiálu. Klíčové je dodržení technologické kázně a výběr vhodného a kvalitního typu izolantu pro konkrétní aplikaci. Zateplení budov vede k energetickým úsporám v zimě a minimalizaci přehřívání interiérů v létě. Při zateplování obálek budov je důležitý také vzhled zatepleného domu, jelikož jeho povrchovou úpravou a nátěrem získáme zcela novou, líbivou fasádu. Nejčastěji se používají kontaktní (lepené) zateplovací systémy. Nekontaktní (odvětrávané) zateplení je finančně náročnější a pracnější a používá se především u budov se značným rizikem vlhkosti v nosné stavební konstrukci.
Kontaktní zateplení
Kontaktní zateplovací systémy dovedou maximálně využít vlastností izolantu. Barevnost povrchu fasády není nijak omezena, tepelné mosty jsou při správné aplikaci izolantu dokonale eliminovány. Po zateplovacím systému je však kromě maximální funkčnosti požadována i dlouhá životnost.
Volbu a aplikaci zateplovacího systému je třeba zahájit stavebně energetickým auditem. Zjistíme tak skutečné tepelné ztráty budovy a od toho se právě bude odvíjet volba typu izolantu, jeho tloušťky a způsobu zateplení. Přitom je nutné dosáhnout kompromisu mezi cenou zateplení včetně provedených prací a minimalizací tepelných ztrát. Nesmíme zapomenout, že zateplení budovy je především investicí, od které očekáváme co nejrychlejší návratnost na spotřebě energií.
Ani zateplení se neobejde bez vypracovaného projektu. Projektant musí respektovat výsledky energetického auditu a musí navrhnout veškeré konstrukční detaily zateplováku (řešení dilatačních spár, napojení zateplení na lodžie, balkóny, okna a dveře, řešení parapetů a dalších prvků oplechování budovy atd). Zároveň projektant posuzuje kvalitu a stavebně technický stav podkladu, chrakater lokality a jejího terénu a to především ve vztahu k riziku vlhkosti, orientaci budovy vůči světovým stranám atd.
Dalším klíčovým krokem je volba dodavatelské firmy. Běžnému vlastníkovi budovy – fyzické osobě - se nadále vyplatí objednat u dodavatelské firmy i materiál, jelikož ušetří na DPH, ovšem rozdíl mezi DPH za práci (15%) a za stavební materiál (21%) již není markantní jako to bylo dříve. Při výběru dodavatelské firmy je třeba klást důraz na důkladné proškolení a praxi jejích pracovníků. Orientujeme se přitom podle referencí. A pozor, v případě zateplováků nemají smysl reference budov zateplených před rokem, dvěma, ale reference dříve provedených prací.
Zateplená fasáda
Zateplená fasáda
Tepelné ztráty rodinného domu
Tepelné ztráty bytového domu
Zateplené zdivo
Nezateplené zdivo
Montáž kontaktního zateplovacího systému
Při samotné realizaci se vyplatí průběžná kontrola. Na tuto práci je třeba objednat nezávislého odborníka. Nikoli vyloženě stavební dozor, který není u těchto stavebních úprav většinou nutný, ale alespoň zkušeného stavaře, kamráda, příbuzného, … Nezapomeňte, že většina poruch zateplovacích systémů vzniká v důsledku minimální ceny a s ní souvisejících úspor na materiálu a práci. Důležité jsou též příznivé povětrnostní podmínky při samotné montáži. Většina mokrých stavebních postupů se nesmí provádět při teplotách nižších jak +5 oC, nevhodné jsou však pro mnohé materiály i teploty nad +25 oC (příliš rychle se odpařuje voda). Nevhodné je též lepení izolantu za silného deště, znehodnotí se lepidlo.
Zásadní je dosažení kvalitního podkladu pro zateplovací systém. Jeho povrch musí být soudržný, rovný, zbavený prachu, mastnoty a nečistot. Neměl by být vlhký s výskytem plísní, v takovém případě se začíná sanačními zásahy do stěn.
Prvním krokem montáže je kvalitní hloubkový penetrační nátěr. Ten zajistí přilnavost lepidla k podkladu (adhezní můstek) - zpevní podklad, sníží jeho nasákavost a zvýší tak přídržnost lepící hmoty k podkladu.
Nejčastěji se používá k zateplení obálek budov fasádní pěnový polystyren. Efektivnější je však na fasádách použití takzvaného šedého polystyrenu s přidaným grafitem, který dosahuje nižší tepelné vodivosti a izolant proto může být tenčí až o 15%. Pro sokly a zateplení sklepů se používá polystyren extrudovaný (tvrzený).
Montáž fasádního polystyrenu
Lepení a kotvení fasádního polystyrenu
Aplikace tkaniny
Příprava podkladu pod omítku, zamazávání tkaniny a vytvoření hladké podkladní vrstvy
Minerální vatě dáváme přednost v případě potřeby propustnosti vodních par izolační vrstvou a u výškových budov vyšších jak 30 metrů, kde je důvodem požární bezpečnost – minerální vata je na rozdíl od polystyrenu nehořlavá.
Zásadní je způsob lepení desek, který je doporučen výrobcem ke konkrétnímu zateplovacímu systému. Technologii lepení a kotvení zateplováku je třeba beze zbytku dodržet. Tepelný izolant je poté kotven do zdiva třemi možnými způsoby: spojem třecím (nevhodný pro měkké podklady), tvarovým (pro měkké podklady) a materiálovým (např. nastřelovací hmoždinky, pozor však, v tomto případě jde o kovové kotvy a jak je známo, kov vytváří tepelné mosty). Nejvhodnější jsou šroubovací plastové hmoždinky s plastovým pouzdrem. Práce s nimi je sice pomalejší, nejprve je třeba vyvrtat otvory pro pouzdro, jsou však eliminovány tepelné mosty.
Fasáda zateplené budovy se provádí na podklad vyztužený síťovinou a opatřený na závěr penetrací. Používají se různé typy stěrkových omítek podle fyzikálních vlastností konkrétního zateplovacího systému a lokality. Struktura stěrkové omítky je nejčastěji rýhovaná či škrábaná. Ještě před finální aplikací stěrky je však usazeno oplechování a parapety. Okapní svody a hromosvody jsou kotveny až na stěny s dokončenou fasádou.
Aplikace stěrkové omítky
Nejčastější chyby při montáži kontaktní izolace
nevhodně usazené soklové lišty
nedodržení technologických přestávek
desky jsou lepené jinak než na vazbu, čili nevhodně
mezi deskami vznikají spáry široké i více mm a zaplnění spár polyuretanovou pěnou či stěrkou je nevhodné
izolant je lepen pouze „na buchty“
izolant není vybroušen do roviny
práce jsou prováděné za nevhodných klimatických podmínek
tkanina je v armovací vrstvě uložena chybně
nedostatečná tloušťka armovací vrstvy (nesmí být menší jak 2 mm)
