První možností je jezírko v podobě nádoby z plastu či jiného materiálu, druhým vybudování jezírka železobetonového, ovšem s důkladnou hydroizolací a třetím pouhé použití bazénové fólie, kterou položíme do vysvahovaného výkopu.
Dříve se pro tyto účely používal výhradně jíl. Vytvořit však jezírko výhradně z jílu je velmi nákladné a fyzicky namáhavé. Počítat bychom museli s vrstvou jílu silnou alespoň 30 cm, což zvětšuje výkop. A dovedete si představit, kolik materiálu musíte do zahrady navézt? Vrstvu jílu je přitom třeba důkladně upěchovat. Poté navršíme vrstvu písku o síle alespoň 15 cm. Prostě suma sumárum – šílená práce!
Určitě je méně pracné pořízení plastového výlisku jezírka, ovšem prodávané výlisky mají jen omezené rozměry a tvary, voda se v nich přitom přehřívá a kazí. Tato jezírka nemohou být bez účinné filtrace. Jezírko však též může být kamenné (z vyskládaných kamenů), nebo vybetonované, jde však o drahá řešení. Oproti tomu odolná PVC fólie nabízí eleganci, jednoduchost a nízkou cenu, ale i snadné přizpůsobení našim představám o tvaru jezírka. A právě fóliová jezírka jsou dnes nejčastějším řešením.
Jezírko
Při výběru fólie však nekoukejte na cenu, fólie by měla být především silná alespoň 0,8 mm, nejlépe však až 2 mm. Právě ta v zahradě obstojí a nebude protékat. Navíc se při pokládce snáze svařuje.
Fólii lze spojovat chemicky a nebo horkovzdušně. Chemické spojování, to je vlastně rozleptání obou stran prostředkem na bázi tetrahydrofuranu. Před aplikací chemie musí být fólie bezprašná a suchá. Na míru nařezané části fólie se přeloží stranou, kterou chceme svařovat tak, aby se navzájem překrývaly o 5 až 7 cm. Mezi přeložené části se poté štětečkem nanese svařovací prostředek, a to vždy na délku 30 cm. Pak k sobě části přiložíme a po celé délce zatížíme například dlouhým sáčkem s pískem. Spoj je svařen po 30 sekundách až jedné minutě, načež pokračujeme dál. Je-li svařována větší délka než 2 metry, je třeba svařovat od středu k okrajům.
Jezírko
Při svařování horkým vzduchem se spoje překryjí stejně jako u kapalného svařování, ovšem šířka sváru má byt cca 2 cm. Trysku horkovzdušné pistole vedeme tak, aby v překryvu klouzala a 2 až 3 mm před hranou sváru zůstane viditelná. Pokud následuje silikonovo-kaučukový váleček, nažhaví se oblast horního a dolního spoje a spoj se bezodkladně přitlačí silou právě tímto válečkem. Vystoupne nám tak takzvaný svárový červ, což je malý výstupek podél svařeného švu.
Spoje kontrolujeme tak, že přejedeme podél sváru lehkým tlakem šroubovákem, případně tupým hřebíkem, ale i tryskou svařovacího přístroje. Chybná místa spojů se nám ukážou v podobě výstupků na horní straně spoje, načež je musíme horkým vzduchem bezprostředně opravit.
Konečným důkazem dobře svařené fólie bude ustálená hladina vody v jezírku (musíme však samozřejmě počítat s výparem, kterému nelze zamezit). Pokud nakonec fólii zakryjeme oblázky a kameny, nebude vůbec rušit náš pohled a celkový dojem z jezírka. Budeme prostě vidět jenom přírodu. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, shutterstock.com
