Nebude řeč o obnovitelných zdrojích energií, úsporných technologiích, nebo elektromobilech, ale především o skutečné zeleni. Nová studie inženýrsko-konzultační společnosti Sweco se zabývala možnostmi zlepšení kvality života obyvatel evropských měst, udržitelnosti a odolnosti vůči změnám klimatu prostřednictvím regenerativního designu. A ze studie vyplynulo, že Praha může zvýšit své modro-zelené plochy (voda a zeleň) o 58 % a Brno o 66 %. Prostě že je v našich největších městech zbytečně málo zeleně. Na druhou stranu jsou na tom ale mnohá evropská města ještě o mnoho hůře a třeba Brno si ve srovnání vlastně nestojí vůbec špatně. Neznamená to však, že by nemohlo být lépe.
O regenerativním designu
Regenerativní design propojuje přírodní a umělé prvky měst tak, aby vytvořil harmonické a udržitelné prostředí, které zlepší kvalitu života obyvatel měst, zvýší odolnost vůči změnám klimatu a podpoří biologickou rozmanitost. A právě regenerativní design navrhuje začlenění zelených ploch, vodních toků a dalších přírodních prvků přímo do urbanistických celků. Tento přístup k životu ve městech se vlastně snaží obnovovat přírodní cykly, aby města byla nejen méně škodlivá pro okolní prostředí, ale začala přímo přispívat k jeho regeneraci.
)
)
Z konkrétních opatření můžeme vyjmenovat výsadbu stromů pro zlepšení mikroklima, revitalizaci vodních toků k obnově ekosystémů a zavádění propustných povrchů pro zadržování dešťové vody. Zlepší se tak i hospodaření s vodou, kvalita ovzduší a sníží riziko povodní. Důležité je i zvýšení estetické hodnoty městského prostředí a podpora fyzického a duševního zdraví obyvatel měst. Regenerativní design tedy vlastně spojuje ekologii s ekonomií s bonusem sociálních přínosů.
)
O modro-zelené infrastruktuře
Většina lidí naší země vlastně žije v městských oblastech, což je podobné v celé Evropě a jde i o celosvětový trend. Jenomže takzvané modro-zelené prostory (voda a zeleň) bohužel často ustupují šedé infrastruktuře (parkoviště, budovy, inženýrské sítě), což vede k úbytku biodiverzity, zhoršování kvality života, za veder k rozpáleným městům a naopak za silných dešťů k riziku povodní. Například v Praze dnes takzvané modro-zelené plochy tvoří pouze necelých 25 % celkové rozlohy, doporučuje se však pro města nejméně 30 %. Bez dalšího začleňování přírodních a polopřírodních systémů to do budoucna nepůjde. Přitom jsou na řešení tohoto problému k dispozici i finanční prostředky EU, protože z rozpočtu EU na období let 2021 až 2027 má být na biologickou rozmanitost vyčleněno nejméně 20 miliard eur ročně.
O mezinárodním srovnání a příkladu z praxe
Studie Sweco se zabývala 22 evropskými městy a vyplynulo z ní, že např. severská města Tampere, Bergen a Oslo se řadí mezi nejzelenější města Evropy, zatímco Praha a Brno mají naopak ještě velký prostor pro zlepšení. Na druhou stranu se ale nemusíme vyloženě stydět, protože zdaleka nejhůře jsou na tom ze sledovaných evropských měst Antverpy, Amsterdam, Rotterdam, Londýn, Stuttgart a Mnichov.
)
Jako pozitivní příklad z české praxe pak lze uvést Rokycany, kde vzniká unikátní projekt, který bude spojovat protipovodňová opatření s revitalizací městského prostředí. Cílem je ochrana města před stoletou vodou a obnova říčních systémů Klabavy a Holoubkovského potoka pomocí přirozené štěrkonosné dynamiky. Tyto úpravy nejen zvýší bezpečnost, ale také podpoří biodiverzitu a vytvoří nové přírodní veřejné prostory (parky, cyklostezky a relaxační zóny). Úvodní fáze projektu zapojila veřejnost, aby byla o projektu co nejlépe informována. Probíhaly prezentace, komentované procházky a využita byla také mobilní aplikace s rozšířenou realitou pro vizualizaci budoucí podoby klíčových míst. Spolupráce s městem, neziskovými organizacemi a Povodím Vltavy zajistila široké přijetí návrhu veřejností.
)
)
)
)
Co Sweco doporučuje pro rozvoj měst?
1. Využívat přírodě blízká řešení. Modro-zelená infrastruktura podporuje biodiverzitu, efektivní hospodaření s vodou a zdravé městské prostředí.
2. Preferovat původní rostliny, především dřeviny. Původní druhy udržují biodiverzitu, pomáhají kontrolovat invazní druhy a obnovují ekologickou rovnováhu.
3. Budovat zelené koridory. Propojení přírodních oblastí usnadňuje pohyb zvířat a podporuje udržitelný ekosystém.
4. Využívat propustné povrchy. Propustné materiály snižují riziko záplav a přispívají k zadržování vody v krajině.
5. Zapojovat obyvatele do projektů. Spolupráce s místními obyvateli zvyšuje šance na úspěch projektů a přijetí změn.
6. Podporovat oběhové hospodářství. Minimalizovat odpad, podporovat recyklaci a maximalizovat využití obnovitelných zdrojů.
7. Podporovat městské zemědělství. Komunitní zahrady zvyšují soběstačnost, snižují emise z dopravy a posilují místní ekonomiku.
8. Budovat odolnou infrastrukturu. Přizpůsobit městské prostředí změně klimatu a zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost.
9. Zajistit dostupnost klíčových služeb, aby byly dosažitelné pěšky, nebo na kole do 15 minut.
10. Zlepšovat městské mikroklima. Stinné plochy a zeleň ochlazují města a zlepšují kvalitu života obyvatel. Podobně jako vodní prvky.
Zdroj: Sweco
)
)
