Jak udržovat a renovovat dřevěné podlahy

Údržba dřevěných podlah

Dřevo reaguje na změny okolního prostředí, především na vlhkost a teploty, ale například i UV záření, resp. sluneční záření, jde prostě o přírodní materiál, který časem mění své vlastnosti a vzhled, o to více, pokud je vystaven silnějším vlivům okolního prostředí. Přesto však mnohé snese a jeho odolnost je vysoká, což ale nejde bez povrchové úpravy a správné pokládky dřevěné podlahy.

Běžná údržba dřevěné podlahy se provádí vlhkým, dobře vyždímaným hadrem. Pořádné vyždímání hadru je důležité, jelikož přímý kontakt s vodou by mohl způsobit nežádoucí dilataci podlahy. Ta způsobí popraskání povrchové vrstvy laku, načež se jednotlivé lamely začnou trhat. To platí pro podlahy parketové a mozaiky. Stejně nebezpečná je vysoká relativní vlhkost vzduchu, především v nových domech stavěných mokrou cestou. Relativní vlhkost vzduchu by se měla držet mezi 40 až 60%, což nakonec vyhovuje nejlépe i našemu zdraví. Stejně tak ale dřevěným podlahám stejně jako nám samým nevyhovuje příliš nízká vlhkost vzduchu, především v zimě klesá i pod 30% a důsledkem toho lamely sesychají a tvoří se mezi nimi trhliny. Dřevo je totiž při výrobě podlah vysušeno na 8%, nižší vlhkosti nelze u dřeva technologicky dosáhnout (u některých dřevin je to i 4 až 6%). A právě při extrémně nízké relativní vlhkosti (pod 30%) dochází k dalšímu vysychání dřeva a následné tvorbě trhlin. Pro dřevěné podlahy je ideální relativní vlhkost vzduchu 40 až 60% a teplota 15 až 25%.

Dřevěné podlahy je též vhodné jednou až dvakrát ročně ošetřit přípravkem, který zaplní mikroskopické trhlinky v laku. Vznikne tak na povrchu podlahy ochranný film, který snižuje otěr povrchové vrstvy laku a prodlužuje životnost podlahy.

Dalším prvkem ochrany dřevěných podlah je podlepení noh stolů, židlí, skříní atd. měkkým materiálem (filc, starý koberec, lino atd.). Zabráníme tak poškrábání laku. Vyvarujme se také písku a drobných kamínků v místnostech s dřevěnými podlahami, které působí jako abrazivo a povrch podlahy poškozují.

Při běžném vytírání je také dobré přidávat do vody přípravek určený k odstranění nečistot (např. Parket Clean), nikdy však běžné agresivní saponáty. Pokud se na podlaze objeví skvrna, je ji třeba odstranit šetrným čistícím prostředkem bez obsahu čpavku. Určitě nepoužívejte žádné abrazivo.

Pokud je dřevěná podlaha ošetřena lněným vytvrzovacím olejem, postupujeme při údržbě podobně jako u podlah lakovaných. Olejované podlahy vytíráme dobře vyždímaným hadrem, který byl namočen do vody s obsahem neutrálního podlahového mýdla v poměru 50 ml přípravku na 8 litrů vody. Příliš vysoká koncentrace mýdla způsobuje předčasné stárnutí a vymytí povrchu podlahy, tedy aplikovaného oleje.

Narazíme-li u olejované podlahy na skvrny, rýhy od podpatků a velké nečistoty, odstraníme je lokálně neředěným přípravkem podlahového mýdla a poté naneseme (po vyschnutí povrchu) tenkou vrstvu ošetřovacího oleje, kterou po cca deseti minutách přeleštíme suchým hadrem. 1 litr tohoto oleje nám vystačí na cca 30 až 50 m².

Renovace dřevěných podlah

Pokud je možné dřevěné podlahy renovovat, určitě je vždy výhodnější zvolit právě tuto variantu místo pokládky podlahy nové. Staré, opotřebované parkety a jiné dřevěné podlahy získají renovací nový vzhled, pokud je správně provedena, vlastně nakonec vypadají jako nové.

Je-li tedy dřevěná podlaha již poničena, není však třeba investovat do nové, jelikož míra poškození není až tak drastická, vyplatí se její renovace. Ta probíhá v několika krocích: Stará podlahová krytina se rovnoměrně a v několika vrstvách obrousí a vyhladí (včetně nátěrů a laku), současně s odsátím vzniklého jemného prachu. Tomu ještě předchází přípravné práce zahrnující odstranění nečistot a nerovnoměrností, vyplnění mezer, výměnu silně poškozených částí podlahy. Poté se zbroušená podlaha lakuje v několika vrstvách speciálními laky určenými právě na podlahy. Tyto moderní nátěry slouží ke zvýšení odolnosti podlah. Podlahové laky existují v mnoha variantách a jejich kvalita a cena se liší vzhledem k schopnosti chránit podlahu před externími fyzikálně chemickými vlivy (voda, teplo, světlo, saponáty, chemie, tlak). Použít však lze i oleje a také vosky.

1. Broušení

Technika broušení spočívá především v dodržení správného směru broušení, a to i na problematických místech při okrajích místností. Rozhodně jde o odbornou činnost, ke které je třeba použít účinné nástroje zajišťující minimální prašnost a nepořádek (brusky s výkonným odsáváním). Broušení se při renovaci dřevěné podlahy opakuje vícekrát, poslední přebroušení je nejjemnější.

2. Tmelení

Tmelení se provádí u parket, které nedrží pevně na podkladu a třou se o sebe. Po čase by se proto tmel vydrolil. Místa vytmelených spojů se musí vždy přebrousit. Tmel si přitom snadno vyrobíme z odpadu vzniklého při broušení parket. Umožní nám též zamaskovat větší škrábance.

3. Povrchová úprava renovovaných parket

Pokud se vám stávající odstín parket již okoukal, lze renovaci využít jako příležitost k jeho změně. Výběr barevných mořidel je bohatý, módním trendem je dnes odstín mahagon. Jednou z povrchových úprav je lakování, které je doporučováno pro plochy s běžným provozem. Kvalitní lak dobře odolá oděru a zaručí, že nevzniknou skvrny při polití podlahy vodou či jinou tekutinou. Samozřejmostí je, že si zákazník může vybrat dle svého vkusu mezi lesklými a matnými druhy laku. Další možností je olejování a nakonec i voskování.
Zdroj: www.lerchpodlahy.cz