Je třeba vytápět co nejméně nákladně a zároveň zajistit, aby nám teplo zbytečně neutíkalo. A s tím souvisí celá řada opatření. Počínaje výměnou kotle za nový úsporný, renovací topného systému, zateplením domu včetně výměny oken za izolační, vytápěním podle potřeby, ovšem nepřetápěním, co nejlepší regulací topného systému, efektivním větráním včetně rekuperace v nízkoenergetických a pasivních budovách a také uvolněním cest teplému vzduchu.
1. Výměna kotle, rekonstrukce topného systému a regulace vytápění
Nový kotel spotřebuje průměrně až o 30% méně energie. Z ekonomického hlediska se jeví velmi výhodně kotle plynové kondenzační, které pracují v nízkoteplotním režimu a jsou ideální pro budovy, které mají podlahové vytápění. Nejde sice o nejlevnější opatření, co se týká pořizovací ceny, lze je ale označit za dlouhodobě výhodnou investici.
Není ale třeba měnit topný systém až tak zásadně, i nový kotel na pevná paliva a nebo na biomasu a nové trubní rozvody s novými radiátory sníží zásadně náklady za vytápění. A pokud máte doma staré litinové radiátory a jsou v dobrém stavu, sálají teplo déle a lépe než mnohé nové, pouze mají pomalejší náběh. Ovšem starým kotlům na pevná paliva již odzvonilo zákonem č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Podle něj již byl od 1.1. 2014 ukončen prodej kotlů na tuhá paliva splňujících podmínky 1. a 2. emisní třídy podle ČSN EN 303-5, od 1.1. 2017 nastane povinnost předložit na základě požadavku obecního úřadu revizi domácího kotle na tuhá paliva (cena za její pořízení se odhaduje okolo 1.500,- Kč), od 1.1. 2018 bude ukončen prodej kotlů 3. emisní třídy podle ČSN EN 303-5 a od září 2022 budou mít domácnosti povinnost prokázat, že jejich kotel splňuje podmínky minimálně 3. emisní třídy podle ČSN EN 303-5. Kotle nižších emisních tříd již nebude prakticky možné provozovat.
Tepelné čerpadlo systému vzduch - voda, vnitřní a venkovní jednotka
Dalším možným řešením změny topného systému jsou tepelná čerpadla, přičemž finančně nejvýhodněji vyjdou čerpadla systému vzduch voda, kdy je využíváno zbytkových teplot vzduchu.
S rekonstrukcí topného systému též souvisí regulace vytápění. Nejběžnějším způsobem regulace vytápění jsou termostatické hlavice na otopných tělesech, účinnější jsou však prostorové termostaty, ještě účinnější je ekvitermní regulace a na naprostém vrcholu stojí inteligentní systémy řízení domácnosti, které lze ovládat i ze zaměstnání či z dovolené – třeba u protinožců.
Prostorové termostaty dovedou zapínat a vypínat přímo zdroj tepla podle nastavené teploty v místnosti. Ty mechanické reagují pouze na nastavenou teplotu, ovšem termostaty elektronické jsou programovatelné. Můžeme si naprogramovat denní či týdenní cyklus a nastavit též případné změny teploty během dne. Je nasnadě, že úspory energie jsou díky nim značné.
Podlahové topení
Kotelna
Ovšem ekvitermní regulátor registruje teplotu v referenční místnosti, ale zároveň i teplotu venkovní. Udržuje konstantní teplotu v místnosti tak, že venkovní čidlo snímá skutečnou venkovní teplotu a ta je částečně statisticky upravena podle typu budovy a nastavené časové konstanty – hovoříme o ekvitermní křivce. Venkovní čidlo je doplněno čidlem teploty v referenční místnosti, podle kterého regulátor usměrňuje požadovanou teplotu topné vody v závislosti na nastaveném procentuálním vlivu teploty právě v referenční místnosti.
Instalace inteligentních systémů řízení domácností je problematická u starších budov, ovšem u novostaveb a při komplexních rekonstrukcích budov je to úžasné řešení. Jde o nejsofistikovanější zapojení regulace vytápění. Můžeme regulovat teplotu ve více místnostech zcela individuálně, navíc ji lze koordinovat například se stínící technikou a dalšími technologiemi v budově. Tyto systémy jsou navíc povýšeny možností dálkového ovládání přes různá rozhraní včetně internetu či mobilu. Dosáhneme tak co nejúspornějšího provozu a co nejnižší spotřeby energií a to právě i v případech, kdy má budova více zdrojů tepla.
Regulace vytápění
Termostatická hlavice
2. Zateplení domu
Největším tepelným ztrátám zamezíme správnou izolací střech, obvodových stěn budov a také izolačními okny. V opačném případě dochází k pronikání vlhkosti do budovy a profukování, čili teplo je ven doslova vyháněno. Vhodně zateplená (izolovaná) budova dovede uspořit až 70% z celkových nákladů na vytápění, navíc zároveň zvyšujeme tržní hodnotu nemovitosti spolu s obytným komfortem. Obvodové stěny lze zateplit fasádním polystyrenem, minerální vlnou, stříkanou pěnovou izolací a dalšími materiály. Při jejich výběru je třeba zohlednit řadu kritérií, nejen cenu a životnost materiálů, ale i vhodnost pro danou budovu, zda jde o difúzně otevřený či uzavřený materiál, ale třeba i zda materiál odolá hlodavcům (resp. zda je nebude přitahovat). Z hlediska zateplování budov je samozřejmě nejúčinnější dosáhnout komplexních opatření, čili spolu se zateplením fasády vyměnit i okna a zateplit střechu, vhodně vyřešit sokl domu a zabránit pronikání vlhkosti do nosných stěn zdola, shora, i z boku.
Zateplování střechy minerální vlnou mezi krokve
Zateplování dřevostavby fasádním polystyrenem
Zateplování zděné novostavby
3. Uvolnění cesty teplému vzduchu
V zásadě jde o to, aby radiátory nebyly zakryté záclonou, závěsem a nábytkem, aby byly všechny rozvody topné vody dobře zaizolované všude, kde nechceme, aby se nám teplo ztrácelo a aby radiátory stály, kde mají – nejlépe pod okny. Případná výměna radiátorů souvisí s rekonstrukcí topného systému viz výše.
Radiátory
4. Nepřetápění a větrání
Mnoho peněz nám utíká z peněženky, jelikož přetápíme. Přitom to nemá žádnou logiku, protože v přetopené místnosti je fyzicky velmi náročné pobývat, rychle se unavíme. O regulaci topného systému a termostatech jsme hovořili výše, mnohdy však stačí jediné – prostě nepřetápět. Oficiálně doporučované teploty v obytných místnostech jsou 20 až 22 °C, v koupelnách 22 až 24 °C a v chodbách, kde často chybí radiátory, pouze 17 až 19 °C. Důležité je též vědět, že snížením teploty v místnosti o jediný oC snížíme náklady na vytápění o cca až 6%.
Stejně jako vytápění je ale samozřejmě důležité i správné větrání – čili výměna vydýchaného a převlhčeného vzduchu. Vyhráno má každá domácnost, která využívá služeb rekuperace – řízené výměny vzduchu se zpětným ziskem tepla. Ovšem rekuperace se nejčastěji týká pouze novostaveb nízkoenergetických a pasivních domů a ve většině ostatních budov se stále ještě větrá postaru –otevřením oken. V tomto případě je třeba větrat rychle a intenzivně, aby došlo pouze k výměně vzduchu a nikoli prochladnutí materiálů v interiéru, ze kterých je teplo sáláno stejně jako z radiátorů. Větráme alespoň několikrát denně po dobu 4 až 5 minut okny otevřenými dokořán. Samozřejmě musíme brát ohled na aktuální počasí, pokud venku zuří sněhová vánice, prostě použijeme pouze ventilační polohu oken a větrání minimalizujeme.
