Pěstování ovoce ovlivňuje výběr vhodného stanoviště, lehká vzdušná půda, klima lokality, ale i klima v konkrétním roce a volba odrůdy. Hnojení a zálivka jsou až druhotnými faktory, jelikož rozsáhlá kořenová soustava dospělého stromu či keře si potřebné živiny a vláhu najde poměrně snadno. A pokud hnojíme, radši pohnojíme méně, než abychom přehnojili. Nejvíce vláhy vyžadují mladé sazenice po výsadbě, dospělé dřeviny zaléváme v červnu, abychom zabránili přísušku.
Ovocné dřeviny vyžadují provzdušněnou, kyprou půdu, která se rychle prohřeje. Naopak nesnáší půdu studenou, tvrdou a trvale zamokřenou. Navíc je třeba udržovat okolo kmenu humózní a prokypřenou půdu na hloubku rýče. Chybou je trávník okolo ovocného stromu či keře, jelikož způsobuje ztvrdnutí půdy.
Jak vysadit ovocné stromy
Je třeba vyhloubit jámu o průměru cca 60 cm a hloubce alespoň cca 40 cm (záleží samozřejmě na velikosti sazenice a na výšce místa očkování, to by mělo být těsně nad zemí). Dno jámy je přitom třeba nakypřit. Poté umístíme na dno stromek se zkrácenými kořeny (řezná plocha musí být bílá, navíc zcela odstraníme poškozené kořeny), zatlučeme do země vedle stromu kůl tak, abychom nepoškodili kořeny a teprve potom jámu dosypeme hlínou. Kůl by měl u čtvrtkmenů a polokmenů dosahovat těsně pod nasazení koruny a k sazenici by měl přiléhat z jihu. Ovocné dřeviny, které jsou nízkého vzrůstu, lze na začátku pěstovat i bez kůlu. Odlišným řešením jsou konstrukce, pomocí kterých dřeviny tvarujeme například do tvaru ovocné stěny.
Nejprve zahrneme zeminou kořeny a přišlápneme ji k nim. Poté rostlinu vydatně zalijeme, dosypeme zeminu až po úroveň terénu za současného hutnění (opět stačí jen přišlapovat). Nakonec opět vydatně zalijeme. Ideální je nakonec zakrýt původně vykopanou a nyní již zahrnutou jámu mulčovací kůrou. Zabráníme tak vysušování půdy a také plevelům ve zdárném růstu.
Stejně jako zkracujeme kořeny, je třeba při výsadbě zaříznout i samotný stromek. Korunu seřízneme tak, že necháme 3 až 5 dobře rozmístěných korunových výhonů, které zkrátíme u jádrovin o 1/3 a u peckovin o 2/3 původní délky – zhruba ve stejné výšce na vnější očko. O něco delší musí být pouze střední výhon. Ostatní výhony je třeba odstranit až u kmene. Samozřejmě jsou u výsadbového řezu rozdíly pro různé druhy ovocných dřevin. Určitě platí, že je v tomto případě důležitá rada odborníka, stačí se ale obvykle zeptat svého prodejce. Zahradnictví nejsou typická nevyškoleným personálem, ba naopak.
Stejně jako zkracujeme kořeny, je třeba při výsadbě zaříznout i samotný stromek. Korunu seřízneme tak, že necháme 3 až 5 dobře rozmístěných korunových výhonů, které zkrátíme u jádrovin o 1/3 a u peckovin o 2/3 původní délky – zhruba ve stejné výšce na vnější očko. O něco delší musí být pouze střední výhon. Ostatní výhony je třeba odstranit až u kmene. Samozřejmě jsou u výsadbového řezu rozdíly pro různé druhy ovocných dřevin. Určitě platí, že je v tomto případě důležitá rada odborníka, stačí se ale obvykle zeptat svého prodejce. Zahradnictví nejsou typická nevyškoleným personálem, ba naopak.
Kolik potřebují ovocné dřeviny světla?
Slunce dodává ovoci lákavé aroma a také vitamíny, umožňuje dozrávání ovoce, které je typické krásným vybarvením plodů, typickým pro konkrétní druh dřeviny a odrůdu. Za slunné sezóny je ovoce navíc odolnější vůči strupovitosti.Jak daleko od sebe vysazujeme ovocné dřeviny?
Vysoko, polo a čtvrtkemny kolem sebe vyžadují 6 až 8 metrů volného prostoru, zákrsky 4 až 5 metrů, vřetenové zákrsky 2 až 3 metry, vřetena (svislé kordóny) 1 až 1,5 metru a kordóny, ovocné stěny a palmety 3 až 5 metrů. Nejnáročnější na volný prostor je ořešák vlašský, který vyžaduje 10 až 15 metrů volného prostoru a po letech bude zaručeně dominantou zahrady. Nedoporučuje se jeho výsadba u domu, garáže, pergoly, besídky či terasy, nebo dětského hřiště.Jaká hnojiva a jak vydatnou závlahu vyžadují ovocné dřeviny?
Hnojení ovocných dřevin nesmí být především nadměrné, jelikož to zvyšuje náchylnosti k chorobám, kazí chuť ovoce a také omezuje jeho skladovatelnost. Je doporučeno provést každý rok hnojení organickými plnými hnojivy později na podzim či v předjaří. Navíc můžeme přidat rozumnou dávku minerálních hnojiv, především hnojiv draselných a fosfátových, a to až do konce června. Pokud je konkrétní rok bohatý na sklizeň, hnojíme na podzim plnými organickými hnojivy (pomalu působícími). Plná organická hnojiva vždy zapravujeme do země. Už jen z toho je patrné, že trávník kolem kmenu ovocných dřevin mít prostě nelze.Nejvíce závlahy vyžadují ovocné dřeviny po výsadbě. U starších stromů zaléváme v červnu, abychom zabránili přísušku, ovšem pouze v roce, kdy není červen deštivý.Též je vhodné pomoci stromům závlahou na konci zimy, kdy již nemrzne, pokud byla zima chudá na sněhové srážky.
Jak chráníme ovocné dřeviny
Při použití jakékoli chemikálie je vhodné nejprve se poradit s jejím prodejcem a v každém případě dodržet předepsané ochranné lhůty, a to až do sklizně. Obzvláště opatrní musíme být při smíšeném pěstování ovocných dřevin s různou sklizňovou zralostí. Vhodnější je použít biologické prostředky, nikoli chemické.- Mšici listovou likvidujeme vhodným prostředkem proti savému hmyzu.
- Proti květopasu jabloňovému bojujeme postřikem před květem.
- Proti obaleči jabloňovému provedeme postřik v době kladení vajíček, což je konec května až začátek června.
- Proti štítence zhoubné bojujeme předjarním postřikem výhonů.
- Proti pilatkám bojujeme postřikem hned po opadnutí květních lístků.
- Proti vrtuli třešňové bojujeme postřikem při začínajícím zabarvování plodů.
- Proti strupovitosti a padlí lze použít pouze preventivní zákroky: Opakujeme postřik v rozmezí 1 až 3 týdny a měníme přípravky, ovšem nejlepší je preventivní výsadba pouze rezistentních odrůd. Ochranu provádíme od půlky května do půlky června.
- Proti kadeřavosti broskvoní se bráníme preventivně měďnatými přípravky (kontaktní měďnatý fungicid) přímo před vyrašením, nebo při rašení. Postřik provedeme za deštivého počasí a po čtrnácti dnech jej zopakujeme.
- Hraboše odstraníme zaplynováním, položením jedu (ovšem pozor na domácí zvířata) a nebo položením pasti, což se jeví jako nejúčinnější.
Řez ovocných stromů
Ovocné stromy vyžadují pravidelný řez, který musí být vhodně načasován i proveden. Řezem vytvoříme a udržujeme optimální tvar koruny. Ovšem pozor, mnozí zahrádkáři jsou zastánci teorie, že ovocné stromy by se neměly ořezávat vůbec, jelikož pak teprve odpovídá stav koruny stavu kořenové soustavy (zrcadlo) a stromy přirozeně plodí. Jakmile provedeme jednou řez ovocného stromu, musíme jej provádět stále. Pokud jste ale zastánci řezu, ovšem nemáte s touto činností žádné zkušenosti, přizvěte si na pomoc zahradníka či alespoň zkušeného zahrádkáře, třeba souseda. Každý druh ovocné dřeviny vyžaduje alespoň trochu odlišný přístup i načasování.Jak jsme již zmínili výše, první řez se provádí hned po výsadbě. V tuto chvíli se již rozhodujeme, zda chceme zákrsek či vysokokmen (včetně celé škály kromě těchto dvou mezních možností). Ovocné stromy nízkých tvarů, s malými korunami na zakrslých podnožích, umožňují snadnou sklizeň, navíc do koruny proniká optimálně světlo a to je nezbytné pro tvorbu pupenů a růst, vybarvení i chuť plodů. Menší stromky jsou také méně náročné na prostor, hnojení i údržbu. Pokud chceme takové stromky, vyžadují v prvních čtyřech až šesti letech tvarování výchovným řezem. V dalších letech provádíme řez udržovací a obnovovací, kterými zajistíme rovnováhu mezi růstem dřeviny a její plodností. Jinak by se stala trvalým jevem střídavá plodnost, stromek by se vyčerpával.
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com