Kvalitní okna poznáme zásadně podle jejich izolačních vlastností, estetická stránka hraje až druhořadou roli. Ovšem s výjimkou masivních dřevěných oken pro historicky cenné a památkově chráněné objekty, kde nejsou tepelně izolační vlastnosti požadovány a naopak je kladen důraz na používání původních materiálů (například i imitace dobového zasklení).
Kvalitní okna udržují v místnostech teplo a dovnitř propouštějí větší množství slunečního záření. Důležitá je také jejich schopnost izolovat hluk zvenčí, eliminovat zatékání a také rosení okenních skel.
Izolační vlastnosti oken jsou na prvním místě
Pouze dobré izolační vlastnosti nových oken zaručí úspory na spotřebě tepla právě z hlediska výplní stavebních otvorů. Zároveň tak lze zamezit rosení okenních skel (srážení vzdušné vlhkosti na sklech), ale i propouštění většího množství slunečního záření v zimě, čímž dosáhneme pasivních solárních zisků (u pasivních a nulových domů jsou pasivní solární zisky podmínkou). V neposlední řadě je důležitá i schopnost oken eliminovat zatékání (při správném osazení oken a aplikaci parapetů) a izolovat hluk zvenčí.
Kvalitní okna jsou důležitá pro každý dům
Jaké izolační vlastnosti oken sledujeme?
Prostupla celým oknem (Uw), okenním rámem (Uf) a zasklením (Ug)
Hodnota prostupu tepla celým oknem Uw (W/m2K), okenním rámem (Uf) a zasklením U(g) uvádí množství tepelné energie, která uniká oknem o velikosti 1m2, a to při teplotním rozdílu 1K (1 oC). Cílem je dosáhnout co nejnižších hodnot U. Standardně se dnes Uw (prostup tepla celým oknem) pohybuje na hodnotě menší nebo rovno 1,2 (W/m2K), pro pasivní domy je však požadováno 0,8 a doporučeno až 0,6 (W/m2K). Těmto hodnotám pak odpovídají i požadavky na Uf a Ug. trojskly. Okna se zásadně osazují izolačními dvojskly, případně trojskly. Dlužno dodat, že za posledních 10 let se zlepšily izolační schopnosti zasklení oken 6 krát, čili úniky tepla zasklením se snížily o 83%. Izolačními trojskly je přitom možné osadit okna z profilů se stavební hloubkou větší jak 80 mm. Obzvláště kritická jsou pak místa kontaktu okenního skla a rámu a těsnění mezi okenním křídlem a rámem.
Zimní zahrada sitovaná na jižní straně domu
Těsnění funkční spáry mezi okenním křídlem a rámem a ochrana před zatékáním
Spára mezi okenním rámem a křídlem se těsní buďto dorazovým těsněním či těsněním středovým. S dorazovým těsněním se setkáme jen u oken plastových, oproti středovému je levnější a jednodušší. Okna dřevěná, hliníková a dřevohliníková jsou vybavena výhradně těsněním středovým, stejně jako mnohá kvalitnější okna plastová. Středové těsnění izoluje lépe jak teplo, tak srážky zvenčí, dovnitř pak nezatéká. Porovnáme-li dorazové a středové těsnění plastových oken, je to středové o 10% účinnější (rozdíl Uf činí cca 0,1 W/m2K), hluk přitom snižuje o 1 dB.
Dobře těsnící okna odolávají současnému působení větru a deště, výsledkem je až naprostá eliminace zatékání srážek do interiéru i při silné vichřici. Schopnost odolávat současnému působení větru a deště je označována 7A, 8A, 9A a písmenem E spolu s číslicí. Čím je kód vyšší, tím je okno odolnější. Okna s dorazovým těsněním splňují zpravidla parametry 9A (odolávají dešti a tlaku větru 600 Pa), maximálně pak E750 (750 Pa). Okna s nejkvalitnějším těsněním dosahují parametrů E1.500 (1.500 Pa).
Teplota na povrchu okna, kondenzace a distanční rámeček
Povrchové teploty oken rozhodují o kondenzaci vodních par, čili rosení na površích oken. Kondenzace na površích oken je dle normy - ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – za stanovených podmínek dokonce zakázána. Takto přísnému požadavku normy jsou však schopna vyhovět pouze okna se středovým těsněním a kvalitním plastovým distančním rámečkem izolačních dvoj a trojskel. Rosení je důsledkem nízké povrchové teploty oken z vnitřní strany a zároveň vysoké vlhkosti v interiéru.
Kvalitní distanční rámeček zamezuje srážení vodních par na rozhraní zasklívací lišty. Konkrétně sledujeme množství tepelné energie unikající vlivem distančního rámečku na okrajích zasklení. K distančnímu rámečku jsou přilepena dvě skla tvořící dvojsklo, izolační trojskla mají distanční rámečky 2. Oproti dřívejším hliníkovým distančním rámečkům dosahují ty současné plastové lepších hodnot až o 50%. Pokud jsou okna osazena kvalitním distančním rámečkem a mezery mezi skly jsou navíc vyplněny vzácným plynem (nejčastěji argonem s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi), máme vyhráno. Pozor však, nelze vybavit okna s meziskelním prostorem vyplněným argonem horizontálními žaluziemi v meziskelním prostoru. Okna plněná vzácným plynem musí mít hermeticky uzavřen meziskelní prostor.
Kondenzace vzdušné vlhkosti na starém okně
Prostup světla
Čím lepší prostup světla, tím vyšších dosáhneme v zimě za jasného počasí pasivních slunečních zisků. Do bytu se navíc dostane nejen více tepla, ale především i světla. Prostup světla je popisován veličinou g (koeficientem propustnosti celkové energie slunečního záření), která je udávána v %. Tento koeficient je složen z primární (přímé) transmise energie + sekundárního výdeje tepla zvenčí směrem dovnitř, kdy jsou na ploše zasklení vstřebávány sluneční paprsky. Cílem je dosáhnout maximálních pasivních zisků, čili co nejvyšší hodnoty koeficientu g. Interiér tak bude světlejší i bez umělého osvětlení (dovnitř se dostane více světla) a v zimě navíc dosáhneme maximálních pasivních zisků. Při použití třetího skla (izolační trojsklo) však koeficient g klesá. Pokud dosahuje okno pasivního domu Uw 0,8 W/(m2K), měla by být jeho propustnost slunečního záření vyšší jak 50%.
Odolnost vůči hluku – zvuková neprůzvučnost
Pokud jsou okna zasklena speciálním protihlukovým zasklením, dosahují zvukového útlumu 40 až 50 dB a více. Běžná jednoduše zasklená okna přitom dosahují zvukového útlumu pouze kolem 30 dB. Důraz na vysoký zvukový útlum oken je kladen především v rušných městských čtvrtích, v domech u hlavních silnic či u hlučných provozů. V každém případě si však připlatíme.
Oknem se dostává do bytu světlo, ale i teplo
Dobře prosvětlená místnost zlepšuje kvalitu bydlení
Stavební otvory pro střešní okna
Kvalitně osazené střešní okno
Osazení okna do stavebního otvoru
I způsob zabudování oken do stavebních otovrů nosných obvodových stěn ovlivňuje jejich izolační schopnosti. Například při běžném osazení v úrovni zdiva se výrazně zhoršují parametry součinitele prostupu tepla, vznikají tepelné mosty, které zvyšují tepelné toky, dokonce mohou v ostění z interiérové strany vznikat plísně.
Nezapomeňte na stínění
Stínící technika zlepšuje parametry oken v létě i v zimě. V létě zabraňuje přehřívání interiéru, v zimě úniku tepla. Už jen těžké textilní závěsy dovedou snížit hodnoty tepelného prostupu. Sofistikovanějším řešením jsou však venkovní rolety. Běžné horizontální a vertikální interiérové žaluzie pak pomohou bojovat s letním přehříváním bytu. Kombinovat je lze s venkovními markýzami či venkovními roletami. I když máte byt vybaven klimatizací, stínící technika se vyplatí, jelikož sníží spotřebu elektrické energie. Provoz klimatizačních jednotek není zadarmo.
