Při volbě nového topného systému, ať už při rekonstrukci, nebo do novostavby, chceme za vytápění především ušetřit. Úspory však začínají již při volbě konstrukce a zateplení samotného domu. Čím méně tepla z domu utíká, tím více ušetříme za vytápění, ale i za samotnou investici do topného systému.
Nároky na teplo a tepelné ztráty
V každém případě platí, že jsme méně otužilí než naši předkové. Jsme zvyklí bydlet při teplotách 20 až 23 °C (mnozí i vyšších), ovšem ještě před nějakými šedesáti lety to bylo 18 oC a topilo se často jen v některé místnosti. Třeba ložnice zůstávaly nevytápěné, a spaní v nevytápěné, větrané ložnici, je opravdu nejzdravější. S vyššími nároky na teploty v místnostech pak vzrostly i nároky na topné systémy, ovšem již řadu let nás nejen růst cen energií nutí vytápět co nejlevněji a šetrně. Přitom platí základní poučka, že nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme. Proto na vytápění nejvíce uspoří současné novostavby a to především díky použití moderních materiálů a výrobků a díky zateplení. Nemluvě o takzvaných „pasivních“ domech. Moderní novostavby maximalizují snižování svých tepelných ztrát. Dobře tepelně izolované domy navíc nemají takzvané tepelné mosty, čili místa napojování konstrukcí, kterými by teplo unikalo nejvíce.Důležitá je též velikost domu a bytu, zcela logicky vytopíme menší dům či byt levněji než velký. Málokoho pak napadne, že je důležitý i tvar domu, čím více je dům členitý, tím má více ochlazovaných vnějších ploch a tedy vyšší tepelné ztráty. A pokud je takový dům zcela nevhodně orientován na sever, jsou ztráty ještě vyšší. Nakonec hraje roli i půdorys domu, pokud totiž soustředíme místnosti, ve kterých vyžadujeme stejnou teplotu, k sobě a vyhneme se zbytečným chodbám, opět ušetříme a to i na instalaci a rozvodech topného systému.
Volba výkonu otopné soustavy
V každém případě se při volbě topného systému odrážíme od jeho potřebného výkonu. Nejčastější chybou bývá výrazně naddimenzovaný výkon. To vede k přetápění a zbytečnému větrání, nebo naopak škrcení zdroje tepla, což snižuje účinnost vytápění i životnost topidla. Potřebný výkon topného systému musí vypočítat odborně způsobilý subjekt.Jaké topení zvolit?
Na tuto otázku vlastně neexistuje jednoduchá odpověď. Jedním z kritérií je zdroj energie, který máme k dispozici, nároky na obsluhu, ale právě i výše zmiňovaný potřebný výkon a samozřejmě také finance. Pokud oslovíte rozumného topenáře, poradí vám, že nemá smysl orientovat se pouze na jeden zdroj energie, že je dobré mít v „záloze“ i jiný. Stejně tak je třeba přihlédnout i k ceně za údržbu celého topného systému, jeho životnosti a předpokládaným nákladům na budoucí modernizaci.
Čili uvažovat lze o topném systému mnoha způsoby. Například máme přípojku zemního plynu a plánujeme podlahové topení, dům je dobře zateplen, tepelné ztráty minimalizovány. Potom sáhneme po podlahovém topení a vhodné skladbě podlah, úsporném kondenzačním plynovém kotli (nebo elektrokotli), ovšem na střechu ještě nainstalujeme solárně termické kolektory (případně sáhneme po tepelném čerpadle systému vzduch-voda) a v kotelně bude logicky dostatečně objemná nádrž na teplou vodu. Vznikne tak jakési perpetuum mobile, kdy bude kondenzeační plynový kotel (elektrický) pouze doplňovat sluneční kolektory (tepelné čerpadlo). Univerzální, ideální řešení ale neexistuje.
Ve starších domech bude situace o poznání složitější, často sáhneme při modernizaci topného systému po novém kotli na tuhá paliva či biomasu, nejlépe kombinovaném (pelety + uhlí, dřevo + uhlí apod.). Ovšem vzhledem k nové legislativě nebude takový kotel vůbec levnou záležitostí, nakonec ani nejmodernější plynové kondenzační kotle nejsou zrovna laciné. O kompletní výměně topného systému nemluvě. I zde se však nabízí řešení, konkrétně v podobě takzvané kotlíkové dotace, jejíž druhé kolo se již rozjíždí. Další možností je například využít dotaci z programu Nová zelená úsporám.
Ve starších domech bude situace o poznání složitější, často sáhneme při modernizaci topného systému po novém kotli na tuhá paliva či biomasu, nejlépe kombinovaném (pelety + uhlí, dřevo + uhlí apod.). Ovšem vzhledem k nové legislativě nebude takový kotel vůbec levnou záležitostí, nakonec ani nejmodernější plynové kondenzační kotle nejsou zrovna laciné. O kompletní výměně topného systému nemluvě. I zde se však nabízí řešení, konkrétně v podobě takzvané kotlíkové dotace, jejíž druhé kolo se již rozjíždí. Další možností je například využít dotaci z programu Nová zelená úsporám.
Jak nám pomůže kotlíková dotace?
Kotlíkové dotace byly zřízeny v závislosti na novele zákona o ochraně ovzduší, který stanoví povinnost vytápět od 1. září 2022 kotlem alespoň 3. emisní třídy, přičemž však již od 1.1. 2018 se nesmějí prodávat ani kotle 3. emisní třídy a další dílčí omezení již probíhají. Ideální je proto pořízení kotle ještě vyšší emisní třídy jak 3. (alespoň 4.). V tomto případě však nejde o malou investici a mnohé domácnosti si ji prostě nemohou dovolit.Kotlíková dotace je vlastně programem podporujícím výměny kotlů, který se postupně rozšířil do jednotlivých krajů ČR. Logicky se začalo těmi oblastmi, které jsou emisemi nejvíce postiženy a kde je proto nejvyšší zájem emise snížit. Cílem Kotlíkových dotací je ale snížit znečištění ovzduší v celé naší zemi a to konkrétně znečištění způsobené malými zdroji tepla na tuhá paliva, kterých si nikdo dlouho nevšímal. Při součtu emisí ze všech těchto zdrojů totiž dojdeme k ohromnému číslu.
Kotlíková dotace se týká pouze lokálních topenišť do tepelného výkonu 50 kW, čili topenišť v běžných rodinných domech, chalupách a samostatně vytápěných bytech. Dotace je poskytována na různé typy kotlů, ovšem pouze v případě výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové efektivní nízkoemisní zdroje tepla. Kotlíková dotace je tedy přesně cílená!
Na nové kotlíkové dotace půjde letos do krajů 9 miliard korun, přičemž na výměnu starého kotle za nový stát přispěje žadatelům částkou až 127 500 korun. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo základní rámec podmínek kotlíkových dotací, které budou nově hradit evropské fondy. Kvůli financování z fondů EU si nejdříve musí o peníze zažádat kraje, které budou následně poskytovat dotace přímo občanům.
Konkrétní žadatel může dotaci získat na nový zdroj tepla včetně nákladů na jeho instalaci, na novou otopnou soustavu, rekonstrukci otopné soustavy včetně nezbytné regulace a měření, úpravy spalinových cest, finančně méně náročná opatření na snížení energetické náročnosti budovy (max. 20 tis. Kč), služby energetického specialisty, projektovou dokumentaci a vložkování komína.
Maximální náklady, ze kterých bude hrazena dotace činí 150 tis. Kč, což představuje maximální výši dotace 127500 Kč. Výše dotace činí na nový kotel výhradně na uhlí 70%, na kotel kombinovaný (uhlí + biomasa) a kotel plynový 75% a na kotel určený výhradně na biomasu a na tepelná čerpadla 80%. Dalších 5% získají žadatelé z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, přičemž je stanoven seznam měst a obcí se znečištěným ovzduším.
Konkrétní žadatel může dotaci získat na nový zdroj tepla včetně nákladů na jeho instalaci, na novou otopnou soustavu, rekonstrukci otopné soustavy včetně nezbytné regulace a měření, úpravy spalinových cest, finančně méně náročná opatření na snížení energetické náročnosti budovy (max. 20 tis. Kč), služby energetického specialisty, projektovou dokumentaci a vložkování komína.
Maximální náklady, ze kterých bude hrazena dotace činí 150 tis. Kč, což představuje maximální výši dotace 127500 Kč. Výše dotace činí na nový kotel výhradně na uhlí 70%, na kotel kombinovaný (uhlí + biomasa) a kotel plynový 75% a na kotel určený výhradně na biomasu a na tepelná čerpadla 80%. Dalších 5% získají žadatelé z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, přičemž je stanoven seznam měst a obcí se znečištěným ovzduším.
Kde žádat a co musíme doložit?
O dotaci může žádat fyzická osoba vlastnící RD či samostatně vytápěný byt na území ČR. Žádá se na krajském úřadě poté, co konkrétní kraj vyhlásí výzvy pro občany. Nahrazovaným zdrojem vytápění musí být kotel na uhlí s ručním přikládáním a objektem musí být RD (stavba určená pro bydlení, kde je alespoň 50% domu určeno pro bydlení) či samostatně vytápěný byt. K žádosti o dotaci (žádosti budou k dispozici na krajských úřadech) bude třeba doložit průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), fotodokumentaci stávajícího kotle napojeného na otopnou soustavu a komínového tělesa, uvedení typu kotle (odhořívací, prohořívací apod.), materiálu (ocel, litina) a jmenovitého výkonu, prohlášení o jeho funkčnosti a používaném palivu, případně palivech, dále písemný souhlas spoluvlastníků domu v případě, že je jich více, písemný souhlas vlastníka pozemku v případě, kdy vlastník nemovitosti je odlišný od vlastníka pozemku, na němž se rodinný dům nachází. Pokud vlastníte dům, který nesplňuje energetickou účinnost C, bude povinností realizovat zároveň jedno z následujících energetických opatření (nejvhodnější opatření vám doporučí energetický specialista):- Zateplení střechy nebo půdních prostor
- Zateplení stropu sklepních prostor nebo podlahy
- Dílčí zateplení dalších konstrukcí (např. severní fasáda apod.)
- Oprava fasády, např. prasklin a dalších poruch fasády – eliminace tepelných mostů
- Oddělení vytápěného prostoru rodinného domu od venkovního (např. zádveří)
- Dílčí výměna oken
- Výměna vstupních a balkónových dveří
- Instalace těsnění oken a dveří, dodatečná montáž prahů vstupních dveří
- Výměna zasklení starších oken za izolační dvojskla
Kolik mohu získat? | ||||
Zdroj vytápění | Výše podpory (%) | Výše podpory ve zvýhodněných oblastech (%) | Maximální dotace (Kč) | Maximální dotace ve zvýhodněných oblastech (Kč) |
Kotel pouze na uhlí | 70 | 75 | 105 000 | 112 500 |
Kotel na uhlí a biomasu, plynový kotel | 75 | 80 | 112 500 | 120 000 |
Kotel pouze na biomasu, tepelné čerpadlo | 80 | 85 | 120 000 | 127 500 |