Trávníky můžeme s ohledem na počasí zakládat začátkem dubna, resp. koncem března až do konce zaří či začátku října. Vyloženě nevhodné období pro zakládání trávníku je v plném létě. Ovšem znáte to – loni jsme se potili na velikonoc, letos není ještě pořádné horko ani v půlce května. Statisticky nejvhodnější jsou pro výsev trávníku termíny od 15.3. do 15.5 a od 15.8 do 30.9. Letos to však vypadá, že můžeme trávníky zakládat až do června.
Je lepší travní koberec nebo setý trávník?
Přírodní trávník nám asociuje pocity pohody, volného času a krásnou zahradu. Rozhodujete se mezi živým travním kobercem a vysetím travní plochy? Jedním z řešení je dokonce kombinace obou možností. Vysejete stejnou travní směs, jaká je použita u travního koberce. Travní koberec položíte na menší plochu, kterou chcete co nejdříve užívat a travní směs vysejete na větší část plochy zahrady. Obě řešení jsou samozřejmě v konečném výsledku stejně dobrá, ovšem travní koberec je kompaktní velice rychle, zatímco vysetému trávníku trvá až 3 roky, než bude v plné síle. Výhoda předem připravených drnů v jednom velkém pásu, ale i v menších dílech, je prostě ohromná.
Jak založit setý trávník
Základem setého trávníku, ovšem i základem pro položení travního koberce, je rovný terén. Čili realizaci trávníku předchází zemní práce. Je to ideální okamžik pro vytvoření terénní vlny v zahradě, srovnání pozemku a podobně. Vrchní vrstvu musí vždy tvořit uválcovaná ornice. Již srovnaný terén nejdřív zryjeme na hloubku rýče, použít lze samozřejmě zahradní kultivátor s radlicí. Zryjeme dokonce i původní trávník, pokud na části pozemku je a my chceme nový. Drny rozbijeme a zapracujeme do půdy, získáme tak zelené hnojivo.
Trávníky nemají speciální nároky na půdu, ovšem milují tu lehčí. Nejvhodnější jsou pro ně půdy střední až středně těžké, na lehkých půdách vyžaduje trávník více závlahy. Do lehkých půd přidáváme jílovité minerály, do extrémně těžkých půd zase písek. Trávníkům nejlépe chutná pH 5,5 až 6,5. Při nižším pH zapravujeme do půdy před rytím nebo orbou odpovídající množství vápníku.
Úprava větší plochy těžkou technikou
Připravené menší plochy k osevu travním semenem - použije se směs
Z plochy je třeba také odstranit všechny kameny, větve a kořeny. Také rozbijeme větší hroudy hlíny a plochu zarovnáme hráběmi. Hrábě mohou být železné, ale i běžné dřevěné či hliníkové. Poté plochu uválcujeme válcem, nebo pošlapáním na široké prkno. Nakonec budeme potřebovat ještě sypací vozík či ruční rozmetadlo na osivo.
Před výsevem také likvidujeme plevele: hlavně pýr plazivý, kopřivu dvoudomou, bršlici kozí nohu a další. Použijeme neselektivní herbicid v době intenzivního růstu plevele. Herbicid necháme účinkovat alespoň 14 dnů.
Hrubá příprava travní plochy probíhá na podzim. Půdu zryjeme či zoráme, zapravíme organické hnojivo. Ideální je příprava na podzim rok před výsevem. Trávník pak zasejeme časně zjara do rovné plochy. Nerovnosti půdy znemožňují rovnoměrné sekání trávníku na požadovanou výšku. Navíc to prostě není hezké.
Kvalitní substrát, jeho příprava však začíná už na podzim
Volba travní směsi podle zátěže
Je vždy třeba nejprve zvážit, jak a k čemu budeme trávník využívat. Podle toho vybereme travní směs, i travní směsi lze navíc kombinovat. Na ta místa, kde předpokládáme vysokou zátěž, zvolíme jinou směs než na místa, kam půjdeme jen výjimečně. Vybrat si lze směs parkovou, okrasnou, zátěžovou (rekreační), golfovou, sportovní či luční, případně měs "na suchoů - na silně osluněná místa či "do stínu.".
Vysévání trávníku
Trávníky můžeme vysévat od jara do podzimu, ovšem letní výsev se příliš nedoporučuje. Statisticky nejvhodnější jsou k výsevu termíny od 15.3. do 15.5 a od 15.8 do 30.9. Množství osiva je vždy závislé na druhu směsi. Výsevné množství na plochu 100 m2 činí u okrasných trávníků 2 až 2,5kg, u sportovních trávníků 2,5 až 3kg a u krajinných trávníků 1 až 1,5kg.
Sejeme v závislosti na velikosti vysévané plochy. Pro setí velkých ploch se používají secí zařízení, malé plochy oséváme ručně. Z celkového množství nejprve oddělíme 20% osiva jako rezervu pro případné dosetí prázdných či řídkých míst. Osiva proto pořizujeme větší množství právě o uvedených 20%.
Vysévání travní směsi
Ruční výsev provádíme rovnoměrným rozhozem osiva ve dvou směrech (ze severu na jih či z východu na západ). Dosáhneme tak rovnoměrného rozptýlení osiva. Osivo vyséváme na povrh, nebo velice mělce do půdy. Čili po rozhozu osiva je jemně zapravíme do půdy a plochu lehce utužíme, aby se vytvořily příznivé podmínky pro vzcházení osiva. Po zapravení musí být osivo hluboko nejvýše 0,5 až 1 cm. Na velkých plochách používáme lehké rýhované a hladké válce. Malé plochy se smíří i s železnými hráběmi a následným utužením povrchu třeba šlapáním po dlouhé desce. Sejeme za bezvětří a do vlhké půdy, nikoli však vyloženě mokré.
Pokládka živého travního koberce
Plochu připravíme stejně jako před výsevem travního semene. Povrch je ale třeba upravit 2 až 3 cm silnou vrstvou písčitého trávníkového substrátu. Ten se stane vynikajícím vegetačním podkladem pro trávníkový koberec. Povrch pak mírně přitlačíme lehkým válcem či deskou, dorovnáme vzniklé nerovnosti. Travní koberec totiž přesně kopíruje povrch. Povrch se nesmí vyloženě bořit při chůzi. Celková vrstva výživné zeminy přitom musí být cca alespoň 10 cm. Pokládka travního koberce probíhá 1 až 2 dny po dokončení podkladní plochy. Nakonec musí být těsně před pokládkou povrch pozemku jemně rozrušen.
Kvalitní travní plocha
Travní koberce
Travní koberec začínáme pokládat na délku, rovnoběžně s delší stranou pozemku. Pásy koberce na sebe musí těsně navazovat, nesmějí se ale překrývat. Další řadu pokládáme vždy rovnoběžně s tou předchozí, ale tak, aby mezera mezi konci drnů jedné řady nenavazovala na mezeru v předchozí řadě. Mezery se musí střídat jako spáry v cihlovém zdivu. Přebytečné části drnů (rohy, okraje ploch, …) odřežeme ostrým nožem. Svahy drnujeme od úpatí k vrcholu a svisle či šikmo, nikoli vodorovně. Na travní drn nesmíme při pokládce vstupovat! Pokud je to přece jen nutné, položíme na něj nejprve široké prkno.
Položený travní koberec nakonec uválcujeme šikmo ke směru položených drnů. Na svazích a okrajích ploch travní drn zajistíme dřevěnými kolíky. Nebude tak docházet k posunu koberce před zakořeněním do podkladních vrstev. Ihned po ukončení pokládky plochu řádně zavlažíme. Na každý m2 je třeba 15 až 20 litrů vody. Zálivku pak opakujeme v menších dávkách 1 až 3 x denně, ovšem v závislosti na počasí. Dva týdny od pokládky je denní potřeba závlahy 15 až 20 litrů na každý m2.
A nezapomeňte, že jednotlivé pásy travního koberce musí být položeny nejpozději do 24 hodin od sloupnutí z místa předpěstění. V opačném případě je musíme rozvinout na stinném místě a zavlažovat. Po dvou týdnech (základním prokořenění) můžeme trávník používat. Získáme hustý trávník bez plevele, odolný vůči sešlapání. Travní koberce se nesmí pokládat za mrazu, tedy od konce října do začátku dubna.
Pokládka travního koberce
Pokládka travního koberce
První sečení a hnojení travního koberce
Nový trávník z travního koberce sečeme poprvé po dvou týdnech, nebo když tráva dosáhne výšky 7 – 8 cm. Sečeme šikmo ke směru položených drnů a trávník zkracujeme nejvýše o 1/3. Takto dokonalé travní plochy sečeme 2x týdně, v létě 1x týdně. Běžná výška sečení je 2 až 5 cm.
Travní koberce hnojíme poprvé dva či tři týdny od položení. Nejvhodnější jsou dlouhodobě působící hnojiva, která trávníku dodávají živiny 6 až 10 týdnů. Použít lze například Kristalon. Hnojivo můžeme bez potíží rozhazovat i ručně, rozhoz však musí být zcela rovnoměrný, proto dáváme přednost ručním rozmetačům či rozmetačům vozíkovým.
