Odpověď na otázku v nadpisu článku není jednoduchá a vůbec už ne jednoznačná. Navíc hrají roli i určité generační zvyklosti, za které by se někteří hádali do krve. Amatéři, tedy zahrádkáři, i profesionálové. Obě řešení mají svá pro i proti. Když nad tím tak přemýšlím, smysl mi dává kompromis.
Upravovat? Neupravovat?
Mulč, pravidelné rytí a zapravování hnojiva, anebo travní porost či jiné půdokryvné rostliny, případně dokonce i bylinky a trvalky? Třeba cibuloviny, které mohou na jaře růst přímo z trávníku? Názory na ošetřování půdy a pěstební záměry okolo ovocných stromů (resp. přímo pod nimi) se různí, mnozí dokonce nechtějí dělat vůbec nic, tedy kromě sekání pěstěného trávníku, případně lučního porostu. Péče o ovocné dřeviny je dost velkou alchymií, které sekundují vědecké poznatky. Na jednu stranu jsou předávány zkušenosti a informace z generace na generaci, na druhou stranu jsou zde nové výzkumy, vědecké práce, ale i pokusy vědců i pěstitelů, experimenty. Nakonec dokonce i politika související někdy až s přemírou snahy o ochranu přírody, která ve skutečnosti ochranou být vůbec nemusí, spíše jakousi vírou. A když již půdu upravovat, snadno by vznikl mezigenerační a mezisousedský spor, třeba u piva, zda rýt na půl rýče, anebo na celý, zda raději použít rycí vidle, ale i zda nerýt (nekypřit) vůbec. Panáky si radši nedávejte, mohlo by to skončit rvačkou.
)
Přednosti trávníku, respektive lučního porostu
Když pod stromy trávník, pak co nejbohatší a vlastně už to ani nebude trávník, ale louka. Ostatně luční porosty v zahradách jsou v módě. Nepotřebují oproti trávníku tolik vody, nevyžadují ani hnojiva, ale hlavně se hemží hmyzím životem. A to je hlavní přednost zarostlých ploch pod ovocnými stromy. Jaký hmyz pod nimi potřebujeme? Dravý, tedy ten, co bude hubit škůdce, kteří decimují dřeviny a především jejich plody. Prostě a jednoduše, aby nám ovocné stromy bohatě plodily, potřebují i ochranu před škůdci. A dravý hmyz je určitě vhodnější ochranou než chemické postřiky.
Řešení je to dobré a smysluplné, ale proč by musel být luční porost přímo i pod dřevinami? Vždyť třeba pravidelně obdělávaný a hnojený kruh pod stromy může mít průměr nejvýše 2 metry, a když okolo toho necháme luční porost, který sekáme dvakrát, třikrát za sezónu, hmyz bude mít stromy nadále na dosah. Zatímco okopávaná a hnojená menší plocha pod stromy usnadní dřevinám příjem vody, vzduchu a živin.
)
Mulčovat, nebo ne?
Můžeme pod ovocnými stromy dokonce i mulčovat, aby se voda tolik neodpařovala. Použít lze posekaný travní porost, oblíbenou kůru, ale i kamínky, dřevní popel apod.. Ovšem na podzim je vlastně třeba mulč odstranit kvůli hnojení a mělkému zapravení hnojiva, navíc se právě v travním a kůrovém mulči budou naopak držet škůdci. V některém stádiu (vajíčka, larvy, dospělci) pak přežijí zimu a na jaře napadnou dřeviny o to více. Mulčování je vlastně v tomto případě prací navíc.
)
Neodeberou rostliny pod dřevinami příliš vody a živin?
Také odpověď na tuto otázku je sporná. Je otázkou, co by zde rostlo, jak hluboko to koření a jaké to má nároky na vodu a výživu. Obecně platí, že travní porost anebo takzvané krycí plodiny, jsou vhodné pouze u hlouběji kořenících a vzrůstnějších druhů a odrůd. Volíme pak buďto kvalitní travní směs a pravidelně ji pod stromy hnojíme i sekáme, nebo luční směs, která je mnohem méně náročná na výživu i vodu. Ale i jiné typy rostlinstva, ovšem mělčeji kořenícího.
Nebylo by vhodné i něco jiného, než luční porost? Jiné druhy rostlin?
Obecně lze říci, že vše (jakékoli rostlinstvo), které považujeme v zatravněných a dokonale střižených travních porostech za plevele, jsou vlastně velmi užitečné rostliny, které na sebe vážou užitečný hmyz. Například slunéčka sedmitečná a škvory, střevlíky, různé druhy vosiček a parazitických vos, zlatoočka, lumčíky, drobněnky, bejlomorky, dravé roztoče, pavouky a jiné druhy hmyzu. Na škůdcích ovocných dřevin si přitom pochutnávají dospělci i larvy. A jestliže hmyz lákají luční byliny, lákají jej i další druhy rostlin, třeba lichořeřišnice, máta, meduňka, měsíček lékařský, rozmarýna, levandule a jiné. Zvolit můžeme i okrasné rostliny, třeba jarní a podzimní cibuloviny, ale i jiné trvalky. Z jarních cibulovin třeba sněženky, tulipány, narcisy, modřence a šafrány, čili druhy lákající na jaře opylovače.
)
Velmi zajímavým pojmem jsou v tomto směru krycí plodiny, které pak na podzim využijeme jako zelené hnojení, zapravíme je pod stromy do půdy. Třeba vikev, hořčici, pohanku a svazenku, jetele, lichořeřišnici a další druhy. Samostatnou kapitolou je aksamitník (afrikán), který chrání půdu před mnohými škůdci, především hlísticemi. Afrikány jsou také dobrým řešením. Například hrách, fazole, ale i bobovité jetele a vojtěška pak zlepšují (zvyšují) obsah dusíku v půdě, hovoříme o luštěninách. Pod ovocnými stromy můžeme také pěstovat stínomilnější druhy trvalek, třeba třapatky, rozchodníky a bohyšky.
)
A výše zmíněný kompromis?
Vlastně je to jednoduché, necháme pod stromy dostatečně široké kruhy s obdělávanou půdou, okolo toho třeba širší kružnici s různou smíšenou výsadbou a dál už luční porost, případně okolo obdělávané plochy pouze luční porost. Odborníci totiž hovoří jasně, kultivace půdy pod stromy má svůj smysl, zlepšuje prosperitu dřevin a ovlivňuje výnos. Je však třeba zvolit v konkrétních případech vhodný způsob. Roli přitom hraje i stáří a velikost dřevin, kvalita půdy, čili její úrodnost (podíl humusu) a propustnost a také klima v dané lokalitě. A ještě jednu věc odborníci doporučují, upustit od hlubokého rytí. Důvod je jednoduchý, mnoho kořenů dřevin je mělčeji pod povrchem, proto by mohly být hlubším rytím poškozeny.
)
Ze stejného důvodu jsou pak pro účely rytí vhodnější rycí vidle, jelikož půdu načechrají stejně jako rýč, ale kořínky nepoškodí, nebo alespoň ne tolik. Pokud navíc chceme zeminu obrátit, cítíme kořeny jako překážku a lze se tomu šetrně přizpůsobit. Jako maximální hloubku rytí volíme 4 až 6 cm a hlubší rytí (nejvýše 10 cm) volíme v případě zapravování zeleného hnojení do půdy. A to se samozřejmě provádí až po sklizni ovoce.
)
Bezplevelné plochy půdy pod stromy, i když zde nechceme pravidelně rýt a zapravovat do půdy hnojiva, zlepšují přísunu živin, vody i vzduchu ke kořenům dřevin. Travní porost a plevele navíc živiny z půdy odčerpávají. Určitě je však třeba tento takzvaný “černý úhor“ vytvořit mechanicky, herbicidy by mohly dřevinám uškodit a navíc, přece nechcete jíst pesticidy “napumpované“ ovoce. Důležité je též bezplevelné mísy stále udržovat v načechraném stavu, aby se na povrchu nevytvořila tvrdá krusta, která by naopak bránila přísunu vody a vzduchu ke kořenům a tím i živin. Vlastně by to bylo horší než trávník.
Autorský článek: Petr Pojar, zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz
)
