Jak zateplit obytný dům a podlahy v domě?

Dotaz na téma: Zateplení obytného domu

Dotaz: Hezký den, bydlíme v obytném domě - 2 byty ve vlastnictví. V současné době problém dohody s vlastníky druhého bytu o zateplení. Dům byl kolaudován v roce 1949, obvodové zdivo z černých tvárnic ( neumím lépe popsat - jakoby škvára) , omítka brizolitová, popraskaná, začíná opadávat. Tlouštka obvodového zdiva je 30 cm. V našem bytě, 3 + kk, přízemí, 75 m² obytné plochy instalováno plynové topení s ohřevem vody, byt zcela zrekonstruován. Naše náklady na vytápění a TUV cca 35.000,- Kč za rok. Plynový kotel instalován ve sklepě po bytem -  nový, Dakon turbo před 5ti lety. V bytě žijeme 2 , občasné návštěvy vnoučat. Topí se cca 2 hodiny ráno a pak až po příchodu z práce - cca od 16 hod do 22.00. Byt v 1. patře - výměra shodná v původním stavu, pouze karma a WAW. Okna v obou bytech plastová- cca před 8 lety. V domě je ještě půda, krovy nepodbité, nová tašková střecha cca před 11 lety- před převodem bytu od obce do vlastnictví. Prosím o orientační informaci, jaké jsou ztráty tepla a kolik bychom mohli ušetřit v případě zateplení domu. Snad moje informace jsou dostatečné, případně doplním. Potřebuji nějakou argumentaci pro druhé vlastníky, kteří údržbu jak svého bytu, tak i společných částí domu zcela ignorují. Případně prosím o informativní cenu odborného posudku tepelných ztrát, který by bylo možno použít přim případném vymáhání nákladů na zateplení domu. Moc děkuji. HP

Naše odpověď: Pro určení výše možných úspor by bylo nutno provést podrobný výpočet tepelných ztrát za současného stavu a za stavu po předpokládaných stavebních úpravách. Obdobné výpočty byly prováděny pro doložení žádostí o státní dotaci při akci Zelená úsporám. Náklad na provedení takovýchto výpočtů lze odhadovat na cca 10000 Kč.

Pro Vaši potřebu argumentace o vhodnosti zateplení domu by měly být postačující průměrné hodnoty možného snížení ztrát zjištěné při těchto výpočtech a to: tepelnou izolací obvodového pláště budovy o cca 22%; tepelnou izolací nejvyššího stropu pod půdou o cca 10 – 15%.

U oken vyměněných před cca 8 lety možnost snížení ztrát neuvádím, považuji je za vyhovující.

Podíl spolumajitelů domu na nákladech na izolace nelze vymáhat právní cestou, ale je nutno jej určit dohodou. Argumentem mimo tepelných ztrát, tj. možnosti úspor, by měl být i technický stav omítek a nutnost jejich opravy.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení podlah v domě

Dotaz: Dobrý den, řešíme zateplení podlah domu z nepálených cihel. V některých místnostech se vleze do podlahy 5 cm polystyrenu, na chodbě a budoucím WC s koupelnou jsou k dispozici pouze 2 cm. Dům je z velké části podsklepen (ve sklepech jsou klenbové stropy). Tam kde je tak málo místa,uvažujeme o folii RTI (Haasová, Menhart). 8 mm této fólie se prý rovná 8 cm min.vaty. Doporučil byste tohle řešení? A ještě jeden dotaz - je zateplení polystyrenem srovnatelné s vatou co do tloušťky (tzn. je 10 cm polystyrenu srovnatelných s 10 cm vaty)? Děkuji. JM

Naše odpověď: Hodnoty tepelných odporů uváděných výrobcem fólie je potřeba brát s rezervou. Přenos tepla materiálem se děje převážně vedením (konvekcí) a pak sáláním, což je radiační složka tepelného toku. Principem působení reflexních izolací je eliminace sálavé složky tepelného toku prostřednictvím povrchů s nízkou emisivitou. Podmínkou působení je vytvoření dostatečných a v konstrukci stabilních vzduchových vrstev. Vlastní teorie a výpočtové zdůvodnění probíhajících jevů má své zastánce, ale i odpůrce. Hlavním argumentem výrobců těchto systémů jsou pak prakticky naměřené hodnoty spotřeb energie na pilotních projektech realizovaných domů s použitím těchto izolací nejen na podlahy, ale především na stěny a střešní plášť.

Pokud tedy nebudou ve skladbě vytvořeny vzduchové dutiny, se kterými vysoké hodnoty R přímo souvisí, nebude efekt tak velký. Například ve skladbě podlahy č.1 na webových stránkách výrobce fólie RTI Haasová, Menhart je uváděn výsledný tepelný odpor 0,296 m².K/W, ve skladbě 2 pak více než 1,05, ale je zde 5 cm XPS! Fólie je tam 2 x 8 mm ale vzduchová mezera není. Jak by se v podlaze vytvořila? To odpovídá tepelné vodivosti fólie Lambda 0,037 jak výrobce uvádí ve technických charakteristikách samotné fólie.

Polystyrén a minerální vata má do jisté míry shodné tepelné vodivosti. Vaty jsou většinou kolem 0,039 až 0,045 W/m.K. Polystyrény pak kolem 0,038, ale šedé EPS až 0,032, podobně i XPS. Spíše bych se přimluvil za použití izolantu s co nejmenší vodivostí. Osvědčily se izolační desky z polyuretanové pěny (PU), kde je tepelná vodivost jen kolem 0,025, tedy 5 cm PU desky má R kolem 2 m².K/W, při 2 cm se dosáhne R 0,8 (m².K/W).

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Nízkoenergetický dům a plíseň

Dotaz: Dobrý den, bydlíme rok v nízkoenergetickém domě, u kterého jsou obodové zdi lité z cihlobetonu a vnitřní příčky z cihel. Toto léto se nám začalo na několika místech (zděných příček)v přízení objevovat něco jako plíseň. Když jsme se ptali, tak nám zedník řekl že by to mohl být sanytr. Vzlínat voda by tam nikde neměla, a cihly jsou nové. Novostavba je vybyvena rekuperační jednotkou, takže větraná by mělo být dostatečné. Potřebovali bychom poradit, jak zjistit o co se jedná a jak nejlépe to odstranit. Předem moc děkuji za odpověď. LB

Naše odpověď: Jedná se o nízkoenergetický dům, z hlediska tepelných izolací by to mělo být v pořádku.

Plísně, které vznikají kondenzací na chladném povrchu v místě tepelných mostů, jsou většinou černé s charakteristickým zápachem. U NED by tepelné mosty snad být neměly. Sanytr, nebo salnitr draselný, je draselná sůl kyseliny dusičné.

V daném případě by se mohlo spíše jednat o vápenné výkvěty tvořené uhličitanem vápenatým který vzniká působením vzdušného oxidu uhličitého ve vlhkém prostředí na hydroxid vápenatý při zrání betonu nebo omítek.

Popis a více informací jsem našel na: http://www.mct.cz/PDF/WEB-VAPENNE%20VYKVETY.pdf

Další dotazy a odpovědi na téma "Nízkoenergetických a pasivních domů" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Dodatečné zateplení roubené konstrukce

Dotaz: Dobrý den, mám starou roubenou chalupu, ale roubení bylo již dříve omítnuto. Chtěl bych provést úpravu stěn falešným roubením (mám stará nehraněná prkna v š. cca. 20 cm). V rozích čelní části jsou dřev. trámy podpírající pozednicový trám. Jako konstrukci pro instalaci obkladu chci použít svislých hranolů (10 cm) a mezi pův.stěnu a obklad dodatečnou izolaci.( počítám i s novými okny). Můj dotaz zní: jaký druh izolačního materiálu mám použít mezi původní stěnu a obklad z prken? Někdo radil polystyrenové desky,někto zas panely typu Isover v tl. 10 cm. Jaký izolační materiál by byl dle Vašeho názoru nejvhodnější? Byl bych samozřejmě vděčen i za vyjádření Vašeho názoru ohledně již zmíněné konstrukce (roštu). VH

Naše odpověď: Popsaný způsob dodatečného zateplení roubené konstrukce na principu odvětrávaného fasádního obkladu je možný.

Upozornil bych na potřebu ověření stavu dřeva stávající konstrukce, nejlépe posudkem znalce v oboru ochrany dřeva. Roubení bylo omítnuto, jde tedy o prověření stavu pod omítkou, případné ošetření dřeva po odstranění omítek.

Dřevěná konstrukce nemůže být difúzně uzavřená, polystyrén jako izolant rozhodně ne. Celý princip zateplení bude spočívat v tom, že do roštu vložíte izolant s velmi malým difúzním odporem, který neovlivní průchod vlhkosti stávající konstrukcí. Tomu vyhovují jednak vláknité izolace jako Rockwool, Ursa, Orsil apod., ale i na přírodní bázi, například ovčí vlna, dřevitá vlna, konopí apod.

Mezi přiloženou tepelnou izolací a obkladem z prken je potřeba vytvořit provětrávanou mezeru alespoň 4 cm, ve které bude umožněno proudění vzduchu od soklu nahoru pod střechu, kde je potřeba vymyslet nějaké provětrávací mřížky nebo mezery stejné průřezové plochy jako vytvořená mezera.

Vlastní tepelná izolace se může zakrýt protivětrnou fólií, aby její tepelně izolační schopnost nebyla zhoršena prouděním větru v izolaci. Musí to ale být k tomu určená vysoce difúzní fólie která umožňuje prostup vodní páry. V jiných odpovědích v poradně je to více popsáno, včetně potřebných tloušťek tepelné izolace ve vztahu k požadavkům ČSN 73 0540-2 na zateplování.

Další dotazy a odpovědi na téma "Dřevostaveb" najdete ZDE.