Umí tu ještě někdo postavit pořádnou chalupu? Máte štěstí, jedna teď vyrostla v Horní Malé Úpě. Architekti na ní ukázali, že umí dodat současnými prostředky komfort a pohodu, ale přitom nemusí experimentovat s novými formami, když ty staré a osvědčené pořád dobře fungují.
Když něco funguje, netřeba na tom něco měnit. Zní to banálně, ale je v tom skrytá velká pravda. Architekti, pro které je perfekcionalismus druhou přirozeností, se ji dlouho musí učit. Stejně jako pokoře. Protože se pohříchu často snaží, nerozvážně a ke škodě díla, jít nad rámec zadání a v dokonalém uspořádání mají tendenci měnit i to, co dosud více než dobře funguje.
Takovými neduhy už ale pánové Aleš Lapka a Petr Kolář, architekti ze studia ADR, netrpí. Dokládá to realizovaný projekt Chalupy Milada, která se usadila na stráni v Horní Malé Úpě. Hoví si tu, od loňského roku, jen kousíček od sjezdovky. Coby rekreační objekt se zastavěnou plochou 221 metrů čtverečních nabízí užitnou plochu 283 metrů čtverečních. A co do rozměrů i provedení je naprosto odpovídající. A o to právě jde.
Tahle chalupa není na pohled strhující, fascinující nebo úžasná. Ale vlastně naprosto obyčejná. Normální, chcete-li. Přesněji řečeno, je taková, jaká má být, a jakou byste od zdejší horské krajiny očekávali. Není extenzivní, nepřináší extrémy, nepředstavuje experimenty. Je to prostě jen solidní chalupa. A v současné změti rezidenčních a rekreačních projektů je radost vidět, že ještě někdo pořád umí dělat plně funkční a regionu přizpůsobenou klasiku.
Potěšující provedení
Chalupa stojí na krásném pozemku ve stráni, na kraji lokality zvané Nové domky. Navazuje na roztroušenou zástavbu lokálních chalup v okolí, a to jak po stránce urbanistické, tak vizuální. Tvar domu je jednoduchý, základní. Jeho profil vychází z klasického tvaru horské chalupy, tedy obdélníkový půdorys usazený vodorovně s průběhem vrstevnic. Objem domu tvoří kvádr spodního patra, přirozeně doplněný sedlovou střechou s horními patry.
Chalupa je koncipovaná jako objekt pro krátkodobý pronájem. Dispoziční řešení je rozdělené na dva základní celky, pěkně po patrech. Spodní podlaží kromě vstupu a nezbytného zázemí obsahuje hlavní obytný prostor s kuchyní a jídelnou. V patře jsou ložnice pro odpočinek a spánek, s nezbytným sociálním zázemím. Nejvyšší část krovu pak vyplňuje spací patro, propojené vždy samostatným schodištěm z hlavních ložnic. Ze spodního patra lze v zimě vystoupit přímo na sousední sjezdovku.
Pro stavbu objektu byl zvolen klasický způsob výstavby, který se kvalitami dávno osvědčil. Je zděnou konstrukcí, dřevěným krovem a dřevěným trámovým stropem. Jedinou „novinkou“ je venkovní přístavba s krytým přístupem, která vznikla z pohledového betonu. Beton se částečně propisuje i do interiérů, kde vyniká jako přiznaný vnitřní betonový pilíř, oddělující obývací prostor s jídelnou.
Je to nějak zásadně objevné? Vlastně ano. Protože dobrou chalupu aby dnes jeden na horách pohledal.
Zdroj: ADR
Foto: BoysPlayNice.com