V tomhle případě by se asi hodilo začít otázkou: „Co je vlastně normální?“. A na to by se asi dalo odpovědět tím, že mít bydlení, které plně odpovídá vašim osobitým potřebám, normální určitě je. Teď jen ještě, jaké ty vaše osobité potřeby jsou.
V případě Carrie Leechové to s nároky na bydlení nebylo jiné. Je to uznávaná zahradní architektka, krajinářka. Proto se už kvůli její profesi dalo očekávat, že bude mít specifické požadavky na to, jak bude vypadat její vlastní zahrada. Zajímavé ovšem je, že si z hlediska úpravnosti vybrala styl divoký, přírodní. Připomínající trochu džungli. A právě do té džungle si přála zasadit „zahradní domek“.
Proto o návrhy a realizaci požádala profesionály ze studia MW Architects. A architekti se tím ponořili do práce, která nejspíš velmi ovlivnila jejich stereotypní představy. Protože jen to, že jejich klientka je uznávanou zahradní architektkou neznamenalo, že by měla zahradu kdovíjak upravenou. A taky to neznamenalo, že by zahradní domek potřebovala proto, aby se o tu zahradu starala víc.
Zahradní domek jí měl posloužit jako keramická dílna. Protože paní Leechová ve volném čase nezahradničí, odpočívá tím, že tvoří z jílu a hlíny malá dílka pro radost a užitek. To je přeci normální, ne? A to ještě musíme zmínit jednu podstatnou maličkost. Paní Leechová chová na té pralesní zahradě drůbež.
Architekti se tedy museli pustit do projektu, který zahrnoval zájmy vážené klientky, krůt i keramiky. Domek, který by se hladce začlenil do svěžího prostředí zdivočelé zahrady.
Vize klientky vyžadovala prostor pro umístění pece, dřezu, stolu a dostatek místa pro kreativitu a skladování. Prostor lákavý, esteticky vyvážený a uzpůsobený tak, aby mohl růst spolu se svou majitelkou. Posloužit měl k různým účelům – ať už je to míchání krmiva pro drůbež, práci na zahradě anebo vytáčení hlíny na kruhu. A v letních teplých měsících i k celodennímu pobytu. Vylepšený ještě tím, že nabízí (zakrytou) vyhřívanou venkovní vanu.
Zkrátka splněný sen.
Zvolená řešení se opírala o objekt podlouhlejší formy, s velmi dynamicky „zprohýbanou“ střechou s řadou výstupků. Kompletně překrytou zelení. Exteriér je obložen černým zuhelnatělým dřevem, což přidává na kontrastu a přitom snižuje na potřebě údržby. A ve výsledku to skvěle odráží energii celé realizace.
Jen to, že je někdo zahradním architektem, neznamená, že bude mít zahradu jako z katalogu. A že po práci nedává přednost docela jiným kreativním zájmům. I chov drůbeže je docela normální záležitost a je hezké, když vaše bydlení přirozeně odráží i takové osobité potřeby.
Materiály: MW Architects
Foto-kredit: MW Architects