Ve Švédsku se tomu říká sommarhus. Letní dům. Jde o místo zpravidla usazené někde stranou od lidí, v přírodě. Kde rodina tráví, dokud to příjemné počasí dovolí, radostné chvíle pospolu. Řeklo by se, že je to jen jiná chalupa nebo chata. Ale ve Švédsku je to svébytný životní styl. Který tento projekt napodobuje.
V čem je to švédské chalupaření na sommarhus jiné? V tom, že stavba slouží jako reálné obydlí, z něhož se lidé normálně dostávají do pravidelného zaměstnání. Není to typická rodinná dovolená na venkově, ale ucelené bydlení v druhém domě, se vším všudy. Až zase počasí ukáže svou odvrácenou tvář, ochladí se a blátivé cesty začnou mizet pod sněhem, přesunou se Švédové do své primární domácnosti, do města, kde stráví zimu až do tání.
Praxe dvojitého bydlení, s časem stráveným sommarhus, jim umožní skvěle si odpočinout od shonu, hluku a jiných lidí. Je to docela podnětný způsob, jakým si ve Skandinávii dobíjí baterky a udržují rodinné vazby. A právě z toho „životního stylu“ byla po pobytu ve Skandinávii enormně nadšená Marika Drolet-Fergusonová. Žena (v roce 2016 nastávající matka), která i s partnerem žije v kanadském Quebecu.
Líbila se jí ta představa, že by se na čas mohla odpojit od civilizace, a to své první velké mateřství prožít neuspěchaně. Její partner jí ochotně vyšel vstříc a tak si společně pořídili, nechali postavit, svůj vlastní sommarhus. Sice v Kanadě, ale věrně odrážející ten skandinávský styl. Svůj druhý dům, s celkovou užitnou plochou 53 metrů čtverečních, zasadili do „divočiny“ v Novém Brunswicku.
Blíž přírodě, jednoduše a ekologicky
Ona to zase až taková divočina není, ale mezi klidem sousedsky milého venkova a městem to byl opravdu razantní rozdíl. Projektu se zhostili kanadští architekti ze studia Nordais Architecture (kterým už podle názvu byla severská architektura blízká), a skvěle naplnili představy o druhém domě, jež se měl na čas stát tím prvním. Na stavební práci se značnou měrou svépomocně podílel i její partner (Mathieu), takže to skutečně bylo budování rodinného hnízda.
Projekt přitom respektuje ekologické zásady. Kromě zmenšeného vnitřního objemu, který usnadňuje vytápění, se tu vsadilo na energii z fotovoltaických panelů. Kostra (dřevo) stavby je sestavena z místního dřeva, stěny z obkladů z bílé borovice a vestavěný nábytek je doplněný restaurovanými vintage kusy. Stropy jsou obloženy restaurovanými prkny z nedaleké zbourané stodoly, izolaci objektu zajišťují Konopné a recyklované dřevovláknité panely.
Nápadná jednoduchost zařízení je cílená. Neustálou pozornost tu obyvatelé věnují tomu, aby se zbytečně neoklopovali předměty, které nepotřebují. „Když nemáte ten luxus prostoru a možnost schovávat věci v jiných místnostech, zjistíte, že toho vlastně potřebujete jen velmi málo," říká Marika. Z realizace byla nadšená, dům naplnil veškerá její očekávání.
A když přetočíme čas o trochu víc k současnosti? Z jednoduchého domu pro dva obyvatele se stal dům, kde teď tráví letní měsíce trojčlenná rodina. Skandinávský model neuspěchaného života, v němž je pevně zakotvený prostor pro odpočinek v přírodě, jim všem náramně prospívá.
Zdroj: Nordais Architecture
Foto: Félix Michaud