Jak zateplit střechu zevnitř?

Dotaz na téma: Zateplení střechy zevnitř

Dotaz: Dobrý den, v části domku mám nad místností v prvním patře pultovou střechu - na nosných trámech 100x160 je prkenný záklop a na něm je hydroizolace z asfaltových pásů. Doteď jsem místnost používal pouze jako skladiště, teď bych tam chtěl vybudovat dílnu, takže bych chtěl pultovou střechu zateplit mezi krovkemi minerální vatou, pod ni dát na rošt z hliníkových profilů parotěsnou fólii a sádrokarton. Nebude mi vznikat problém s vlhkostí kvůli chybějící pojistné hydroizolaci/paropropustné membráně pod prkenným záklopem, případně kvůli chybějícímů odvětrání (obvodové zdi jsou dozděny až k prkennému záklopu)? Nebo jak mám případně tuto střechu zevnitř zaizolovat? Děkuji za předem za odpověď. SP

Naše odpověď: Odvětrání střešního pláště prostřednictvím mezery vymezené kontralatí s použitím paropropustné fólie bude chybět.

Stávající skladba je velmi nevýhodná. Hydroizolace s asfaltových pásů střechu shora difúzně uzavírá. Vzhledem k tomu, že žádná parozábrana není dokonalá, je velké riziko následných poruch z důvodu kondenzace na spodním líci záklopu z prken. Také je potřeba se zamyslet nad tepelnými mosty tvořenými krokvemi.

Bezpečným řešením by bylo odstranění asfaltových pásů, jejich nahrazení difúzně otevřenou pojistnou fólií, nové kontralatě, bednění a krytina. Mezera vymezená kontralatí ale musí být dobře provětraná, tedy přívod mezerou min. 2 cm u spodního okraje střechy a stejný odvod ve vrcholu střechy. To bude patrně ne dost dobře proveditelné bez zásahu do celé střechy.

Druhou možností je vytvoření odvětrávané mezery nad tepelnou izolací mezi krokvemi. Znamenalo by to mezi dozděním a prkny u kraje střechy vytvořit mezeru, přeplechovat s okapničkou a pojistnou difúzní fólii vkládat z boku mezi krokve s mezerou cca 6 cm mezi spodním lícem záklopu. Zbude pak 10 cm na tepelnou izolaci na bázi minerální vlny v deskách. Zda se podaří mezeru odvětrat nahoře nevím, to podle tvaru a návazností střechy. Není to samozřejmě nijak optimální řešení a možná nebude proveditelné. Bez zajištění odvětrání bych to ale nedoporučoval.

Tepelné izolace by mělo být tolik, aby se vyhovělo normě ČSN 73 0540. Na minimální požadavek bych odhadoval tak 26 cm, tedy 10 mezi krokve a dalších 16 cm do roštů pod krokve. Tím se eliminuje i vliv tepelného mostu krokví.

Parozábranu je potřeba provést co nejpečlivěji. Doporučil bych kombinaci kvalitní fóliové parozábrany na podklad z OSB desek, které budou rovněž tmeleny a těsněny paronepropustnou páskou ve spojích.

Například - pod krokvemi je tedy druhý příčný rošt z hranolů (např. 5/12 cm – 12 cm izolace) a na něm osazeny OSB desky. Utěsnění spojů na pero a drážku tmelem, přelepení spár vzduchotěsnou samolepící páskou. Jako jistota je pak nutno osadit ještě parotěsnou fólii, nejlépe hliníkovou s difúzní tloušťkou SD alespoň 150 (najdete v technických listech). Všechny spoje je nutno těsně lepit paronepropustnými pásky – půjde to dobře, protože je to na podkladu z OSB desky.

SDK podhled je pak odsazen typovým roštem o cca 4 až 6 cm a v tomto prostoru mohou být vedeny rozvody EI. Tento prostor je vyplněn zase izolací z MV. Dohromady tedy je 10 + 12+ 4 až 6 cm tepelných izolací. Z hlediska normy je to cca požadované minimum, běžně se dává víc.

Parozábranu je potřeba provést co nejpečlivěji. Doporučil bych kombinaci kvalitní fóliové parozábrany na podklad z OSB desek, které budou rovněž tmeleny a těsněny paronepropustnou páskou ve spojích.

Například - pod krokvemi je tedy druhý příčný rošt z hranolů (např. 5/12 cm – 12 cm izolace) a na něm osazeny OSB desky. Utěsnění spojů na pero a drážku tmelem, přelepení spár vzduchotěsnou samolepící páskou. Jako jistota je pak nutno osadit ještě parotěsnou fólii, nejlépe hliníkovou s difúzní tloušťkou SD alespoň 150 (najdete v technických listech). Všechny spoje je nutno těsně lepit paronepropustnými pásky – půjde to dobře, protože je to na podkladu z OSB desky.

SDK podhled je pak odsazen typovým roštem o cca 4 až 6 cm a v tomto prostoru mohou být vedeny rozvody EI. Tento prostor je vyplněn zase izolací z MV. Dohromady tedy je 10 + 12+ 4 až 6 cm tepelných izolací. Z hlediska normy je to cca požadované minimum, běžně se dává víc.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Osazení oken

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat na správnou montáž plastových oken do zdiva Porfix Plus (P2-420) tloušťky 50cm bez dalšího zateplení. Okna budou VEKRA Premium (profil VEKA Alphaline 90 MD). Do kterého místa ve špaletě je usadit a jak kotvit. Prošrubování rámu "turbošruby" se mi moc nezdá. Je jiný způsob montáže? Oblepit venkovní špaletu polystyrenem (vatou) a do jaké míry? Děkuji moc za odpověď. MB

Naše odpověď: Osazení oken lze provést několika způsoby.

Nejrozšířenější způsob je použití okenního šroubu. Je to turbošroub 7,5 mm, vyrábí se v různých délkách. Hlava šroubu je většinou zápustná nebo válcová. Vhodná povrchová úprava proti korozi je stříbrné chromátování. Výhodou je nízká cena a rychlá aplikace a proto je u montážních firem oblíbený. Nevýhodou je, že omezuje dilataci okenního rámu v jakémkoliv směru, pokud je použit více než na jednu stranu okna a pak závit je po celé délce šroubu.

Dále se používají kovové rámové hmoždinky. Při jejím použití je menší deformace. Výhodou je, že nemá závit po celé délce kotvy, dobře drží díky rozpěrnému třmenu na konci a umožňuje částečnou dilataci zabudovaného prvku. Aplikace je snadná Nevýhodou je větší průměr (10 mm).

Pak jsou plastové rámové hmoždinky z nylonu. Výhody i nevýhody má stejné jako kovová rámová hmoždinka.

Osobně jsem pro kotvící plechy. Pro kotvení rámů se osvědčily jednostranné páskové kotvy, s ohledem na eliminaci tepelných mostů. Jedná se o neprůchozí způsob kotvení, kdy oproti okenní šroubům či rámovým hmoždinkám nedochází ke kompletnímu provrtání okna. Kotevní plech je pouze nacvaknut, v případě PVC oken, nebo přišroubován krátkým vrutem k boční části rámu okna. Plechy by měly být ošetřeny vůči korozi pomocí galvanického zinkování. Výhody jsou - při správné montáži umožňují snadnou a kompletní dilataci okna, jedná se o šetrné ukotvení okna bez nutnosti vrtání skrz rám, je to poměrně levná varianta kotvení. Nevýhody - větší nároky na prostor při montáži než průchozí kotvy.

Poslední variantou jsou chemické kotvy. Je to modernější způsob kotvení, vhodný i pro velmi vysoké zátěže. Zpravidla se jedná o dvoukomponentní systém chemické malty složený ze syntetické pryskyřice a tvrdidla. Do předvrtaného otvoru se injektuje chemická malta, nebo vloží chemická kapsle, a poté vloží ocelový svorník, závitová tyč nebo šroub vhodného tvaru a rozměru. Výhody - ve srovnání s běžnými rozpěrnými kotvami vnáší do podkladu minimální napětí, je to velmi trvanlivý způsob kotvení ideální do plných i dutých materiálů nevalné kvality, kde ostatní kotvy selhávají. Nevýhody - složitější způsob kotvení oproti mechanickým kotvám.

Doporučení pro realizaci – umístění kotevních prvků je stanoveno v montážním postupu okna dle jeho velikosti a s ohledem na umožnění dilatace, vyžádejte si jej od výrobce a prověřujte, zda jej montážníci znají a dodržují. Venkovní špaletu (po celém obvodu, tedy i pod parapetním plechem) je potřeba obložit deskami EPS nebo XPS v tloušťce doporučené alespoň 4 cm. Tomu je potřeba přizpůsobit špaletu a rozměr okna (např. přisekat stávající omítku ostění, zednicky vyspravit ostění, snížit vnější parapet apod.).

Zvažte vložení parotěsných a difúzních pásek do připojovací spáry – popisy najdete na stránkách firem Illbruck nebo Isocell, které pásky vyrábějí.

Další dotazy a odpovědi na téma "Oken" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení stropu

Dotaz: Dobrý den, mám dotaz ohledně zateplení stropu pod nevytápěnou půdou,kterou jsem již provedl.Po přečetní již zodpovězených příspěvků,si ale nejsem jist,jestli správně.Skladba stropu - okrasné panely, 15 cm volného prostoru, omítka, palach, desky, trámy. Mezi trámy, které mají 20 cm, jsem vložil 20 cm kamené vlny Rockwool multirock, potom jsem zhotovil napříč rošt a položil dalších 6 cm vlny i přes trámy. To vše bez parozábrany,protože z mého pohledu, je to i nemožné ji dát, tak, aby plnila svoji funkci. Na rošt chci ještě dát desky na hrubo /na sráz/. Je tedy možný takový postup a je celková tlouštka vlny odpovídající.Děkuji moc za odpověď. JM

Naše odpověď: Při dodatečné tepelné izolaci stropu mezi obytnou místností a nevytápěnou půdou je nutno vycházet z platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Požadavky. Tato norma udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla 0,30, doporučuje ale hodnotu 0,20 a pro nízkoenergetickou výstavbu pak 0,15 až 0,10. Jednotkou je W/m².K. Nižší hodnota je lepší. Vzhledem k předpokladu nárůstu cen energie je vhodné dosáhnout co nejnižší hodnoty. Tloušťka tepelné izolace závisí na použitém materiálu, tedy na jeho tepelné vodivosti, která se u současně používaných materiálů pohybuje v rozmezí 0,38 – 0,042 W/m.K. Pro desky z minerální vlny se součinitelem tepelné vodivosti = 0,04 by bylo nutno pro dosažení doporučené hodnoty použít tloušťku izolace cca 20-22 cm. Protože vrstva tepelné izolace je přerušena jednak původními trámy a jednak použitým roštem, bude nutno tuto tloušťku zvětšit na cca 32 cm.

Důležité je, aby bylo možno případnou vlhkost odvětrat. Z tohoto hlediska je výhodné použití minerální vlny. Pokud je zajištěno odvětrávání, které lze u nevytápěné půdy předpokládat, není nutné použití parozábrany. Aby bylo odvětrávání zajištěno, nelze jako poslední vrstvu použít OSB desky, případě desky obdobné, které mají velký difuzní odpor a působily by jako parozábrana. Docházelo by tak ke kondenzaci vodní páry v izolaci, která by tím ztrácela tepelně izolační vlastnosti. Jako vrchní vrstvu lze použít volně ložená prkna, v případě potřeby lávky k přístupu na střechu.

Další dotazy a odpovědi na témata "Energetické poradny" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vlhkost v bytě - zvlnění podlahy

Dotaz: Dobrý den, trápí mě vlhkost v bytě. Bydlím ve zvýšeném přízemí a podemnou už je jen sklep. Byt jsme před dvěma celý zrekonstruovali, ale bohužel podlahy jsme nějak podcenily. Na původní dřevěné podlahy které ale nebyli shnilé, jsme položili osb desky, folii a normální plovoucí podlahu. Bohužel po měsíci topení se nám plovoucí podlaha kompletně zvlnila a potýkáme se i s vlhkostí, která je kolem 60%. Mohl by jste mi prosím poradit, jak tuto naší chybu napravit? Mockrát děkuji. KH

Naše odpověď: Nejsem si jistý, kde hledat chybu, závady bych spíše neočekával.

Původní dřevěné podlahy závady nevykazovaly. Je pravda, že sklepy pod podlahou jsou patrně vlhké, ale problémy s vlhkostí se objevují ve starších domech spíše v lokálních místech. Rovněž vlhkost vzduchu kolem 60% není taková, aby kvalitní podlahová krytina následkem toho měla tak výrazné objemové změny.

Pokud pod starými prkny je nějaký násyp, v něm uložené trámy a vše je na klenbě (nebo jiném stropu) sklepa, mohlo dojít ke zvýšení vlhkosti v násypu. Záleží na jeho materiálu, pokud má schopnost navlhat. Důvodem by bylo, že OSB desky s folií původní skladbu difúzně uzavřely. Pak je otázkou času, kdy se zvýšená vlhkost prken a desek projeví objemovou změnou.

Nelze ale rovněž vyloučit i to, že při pokládce plovoucí podlahy došlo k nějaké technologické chybě, nebo se jedná o nějaký levnější a ne příliš kvalitní výrobek, který ani mírně zvýšenou vlhkost neakceptuje. Otázkou je například položení podlahy přímo na PE fólii. Jako podklad se spíše používají měkké dřevovláknité desky typu hobry, které skladbu vlhkostně mohou stabilizovat. Pak je otázkou i to, zda byla umožněna podlaze dilatace u stěn.

Bylo by dobré zjistit, zda deformace je pouze v plovoucí podlaze, nebo se zvlnil i podklad. Podle toho se pak rozhodnout o dalším postupu a opatření.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.