Jaký si vybrat okrasný javor?

Javor (Acer) je rodem dřevin z čeledi mýdelníkovité (dříve javorovité). Ve volné přírodě se javory vyskytují v mírné až subtropické oblasti severní polokoule; těžištěm výskytu je přitom střední Čína a východní Himálaj. Javory jsou nejen výrazné lesnické, ale i okrasné dřeviny, přičemž právě v naší přírodě najdeme 3 původní druhy. 

Javory dorůstají výšky od 1 do 30 metrů, jejich koruny a olistění jsou okrasné, navíc však byly vyšlechtěné druhy, které nabízí ještě krásnější podívanou. Některé druhy vybarvují své listy až na podzim, jiné je mají barevné po celý rok. Listy mají javory (kromě javoru jasanolistého) vstřícně křížmostojné a dlouze řapíkaté, jednoduché a nejčastěji hluboce laločnaté, případně dlanitě dělené nebo zpeřené. Javor jasanolistý má listy dlanitě laločnaté a při bázi srdčité.

Květy javorů tvoří hrozny, laty a nebo chocholíky, převážná většina javorů je jednodomých, projevuje se ale též takzvaná funkční dvoudomost (na stromech se sice vyskytují oboupohlavné květy, ale orgány jednoho z pohlaví jsou zakrnělé). Jen několik druhů javorů je dvoudomých. Květy javorů jsou opylovány hlavně hmyzem, jen několik druhů je větrosnubných. Plodem javorů je křídlatá dvounažka, která má křídla jazykovitá, blanitá, se silnou žilkou na vnějším okraji. Klíčení semen je u javorů nadzemní, výjimkou je jen javor stříbrný.

Nejznámějšími evropskými javory jsou javor klen, mléč a babyka, což jsou též 3 zmíněné původní české druhy. Dále jsou pro Evropu typické javor tatarský, francouzský a kalinolistý. Také asijské javory nabízí druhovou pestrost: javor dlanitolistý, japonský, amurský, habrolistý, šedý, Davidův a Bürgerův. Nabídku doplňují javory severoamerické: javor stříbrný, cukrový, červený, klasnatý, velkolistý, okrouhlolistý a jasanolistý.

Javorové dřevo se běžně využívá v truhlářství, nepostradatelné je při výrobě smyčcových evropských hudebních nástrojů, především javor klen pocházející tradičně z oblasti Bosny. Ovšem javor je i dřevinou symbolickou, například jde o kanadský národní strom, kdy na kanadské národní vlajce najdeme list javoru červeného severoamerického. Javor je však též symbolickou rostlinou města Helsinky.

Pokud chceme zahradu krásně obarvit, nemůžeme použít snad nic vhodnějšího než právě javorové listy. Především podzim javory prozáří a probarví, nabijí nás pozitivní energií. Nabídka různých barev a velikostí okrasných javorů je doslova neuvěřitelná, ty nejmenší se dokonce vejdou na balkón, dokonce jsou javory oblíbené i jako bonsaje. Javory jsou vlastně jedny z nejrůznorodějších stromů co se týká výšky, tvaru koruny a rozměrů i tvarů listů.

Pro menší a středně velké zahrady jsou vhodné javory menšího vzrůstu, například javor dlanitolistý, japonský, ginnala, ale i babyka a mléč. Růst těchto javorů se zastaví ve dvou až pěti metrech výšky, aniž bychom museli tyto dřeviny zkrotit řezem.

Pro javory je ideální světlé stanoviště, ovšem pozor – pestrolisté kultivary naopak nesnášejí přímý sluneční úpal (způsobuje zasychání špiček listů). Tyto druhy je proto třeba obzvláště v mládí přistiňovat. Jinak javorům vyhovuje vlhký vzduch, proto na ně nezapomeňte při plánování vodního prvku v zahradě.

Javory vyžadují úrodné, středně těžkou půdě, ve které si vytvoří výborný kořenový systém a dovedou pak například účinně zpevnit svah. 

Některé druhy javorů mají také velmi dekorativní kůru (javor vlasonohý, kapadocký, Davidův, hrubý, francouzský, pensylvánský, rezavožilný a jiné). Též větve a obzvláště pak jednoleté výhony vynikají u mnoha druhů tóny zelené, žlutozelené, žlutočervené, růžově červené, červené, temně nafialovělé a nebo našedlé barvy.

Koruna javorů pak může být kulovitá, pyramidální, deštníkovitá a nebo sloupovitá. Lze proto s javory zacházet doslova jako se živými plastikami originálních tvarů, aniž bychom je museli tvarovat řezem.

Javory navíc dovedou rychle a dobře maskovat nevzhledné objekty, mohou však fungovat i jako větrolamy, zachytávače prachu a také exhalací.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com