Podlahové topení, klasický radiátor, žebříkové topné těleso teplovodní či elektrické a nebo přímotop? A co třeba oheň? Nebo zvolit kombinaci způsobů vytápění? A je to vůbec třeba? Vždyť jde obvykle o nejmenší prostory v bytě. Jak vytápět koupelnu?
Koupelna je takovým skrytým centrem domova. Není zdánlivě na prvním místě, ale ve skutečnosti vede o celou čáru i před obývákem a ložnicí. Nakonec i toaleta sbírá zásadní body. Prostě ty nejmenší prostory v bytě jsou vlastně nejdůležitější. Vždyť i garsoniéry mají vlastní koupelnu a toaletu a nebo alespoň sprchový kout a umyvadlo, ovšem toaleta je zde vždy samostatná. Prostě hygiena je stejně důležitá jako spánek. A nakonec pohovku v obýváku si lze odpustit, zato koupelnu a záchod nikoli.
Na záchodě není teplo až tolik důležité, i když doby mrazivých kadibudek již dávno skončily a jelikož jsme zchoulostivělí, malý radiátor chceme i na záchodě. V koupelně se však pohybujeme spoře oblečení či nazí, navíc jsme mokří a potřebujeme se osušit a to jde v chladu dosti těžko. I otužilci prchají z ledové vody do tepla a ochlazení po saunování je opět střídáno s teplem. Jak tedy vytápět právě koupelnu, aby byla vytopena pokud možno zdravě, úsporně, ale za dosažení optimálního tepelného komfortu?
1. Podlahové topení
Podlahové a nebo také stěnové topení je vhodné pro koupelny stejně jako pro jiné místnosti v bytě. Samozřejmě je neukládáme pod vany a sprchové kouty, jinak ale vytopí koupelnu účinně. Dlužno však dodat, že mají smysl u alespoň trochu větších koupelen, pokud se vám do koupelny sotva vejde vana a sprchový kout, bude určitě vhodnější nástěnný topný žebříček, na kterém si navíc i usušíte osušky a nebo je prostě pověsíte a prohřejete před použitím, aniž by vám kdekoli překážely.
Podlahové topení se hodí do koupelen rekonstruovaných i v novostavbách, elektrické topné rohože lze instalovat i dodatečně. Z podlahového topení lze instalovat potrubí teplovodního podlahového systému, topné fólie, topné kabely a rohože. Topné fólie mají smysl u laminátových podlah, častěji však v koupelnách najdeme topné kabely, rohože a nebo teplovodní klasiku. Při volbě podlahového systému je zásadní též členitost půdorysu koupelny. Topné kabely snadno kopírují různé tvary van a sprchových koutů stejně jako potrubí teplovodního podlahového topení.
Oproti tomu topné rohože nabízí jednodušší a méně pracnou instalaci, ovšem na rovných plochách. Silné jsou pouze okolo 3 mm, čímž příliš nezvyšují podlahu ani při dodatečné instalaci. V tomto směru si stojí nejhůře podlahové topení teplovodní, které je nejlepší zalít anhydritem a podlahu zvedne o dost. Napájení topných fólií, rohoží a kabelů je možné i z běžné elektrické zásuvky a můžeme je též napojit na termostat.
Elektrické topení lze též snadno instalovat do flexibilního tmelu pod dlažbou, tedy tmelu, kterým lepíme v podlaze dlažbu. Postačí nám pak příkon do 160 W/m2 a nepotřebujeme termostat. Zato topné rohože se využívají především pro vytápění doplňkové, které nepřesahuje několik hodin denně. Termostat je pak zásadní pro podlahy laminátové, u kterých nesmí teplota v žádném případě přesáhnout 28 °C.
2. Žebříkové nástěnné radiátory
Žebříkové typy radiátorů jsou velice oblíbené, mají přitom více funkcí. Slouží totiž i jako sušáky a věšáky, ale i jako ohřívače osušek. Není nic lepšího, než se osušit do osušky pěkně nahřáté. Pořídit si lze levné typy, ale i velice drahé, designové, precizně zpracované a z drahých materiálů. A skutečně cenu žebříkových radiátorů neovlivňuje zdaleka jen design, ale právě i použitý materiál.
Žebříkové radiátory se vyrábí elektrické a teplovodní, která se připojují k centrálnímu topnému systému domu či bytu. Navíc si lze pořídit i topidlo kombinované. Když prostě nemáme zapnutý topný systém, ohřejeme vodu v radiátoru elektřinou. Nakonec i elektrické žebříčkové radiátory mají soustavu svých trubek naplněnu vodou, nemrznoucí kapalinou a nebo olejem, přičemž náplň je zahřívána topným tělesem umístěným uvnitř radiátoru. Pokud máme těleso kombinované, nesmíme zapomenout před zapnutím elektrického ohřevu na uzavření ventilu, který tak topné těleso oddělí od zbytku topné soustavy. Není samozřejmě možné, aby elektrický ohřev žebříčkového radiátoru měl ambice ohřát vodu celého topného systému. Manuální nebo regulovatelný termostat zajišťuje u žebříčkových radiátorů regulaci teploty.
3. Infračervené zářiče
Možná se bude někdo divit, ale právě ty infračervené zářiče, které bývaly instalovány v socialistických koupelnách socialistických bytových domů, jsou skvělým řešením pro koupelny i dnes. Dlužna však dodat, že dřívější infrazářiče nebyly příliš účinné a abychom se opravdu ohřáli, spotřebovaly mnoho elektřiny. Navíc především ohřívaly vzduch, který pak stoupal ke stropu. Současné infra zářiče jsou skutečně založené na principu topných desek, které neohřívají vzduch, nýbrž objekty, ve kterých se tak akumuluje teplo. Vyrábějí se přitom v natolik rozličných podobách, že si vybere opravdu každý, například i v podobě koupelnových zrcadel. Vypadají třeba i jako nástěnné obrazy, zarámované fotografie či plakáty apod. Jejich montáž je jednoduchá, prostě je stačí zavěsit a připojit do zásuvky. Jejich bonusem je přitom schopnost vysušovat zdivo. Infrazářiče netvoří vzdušné proudy a proto je ocení i alergici. A ještě jednu ohromnou přednost mají – nízkou spotřebu elektřiny oproti elektrickému topení.
4. Designové radiátory
I radiátorová klasika patří do koupelen a nakonec v nich i dosud převládá. Ovšem dnes si lze pořídit krásné designové kousky teplovodní i elektrické. Některá designová otopná tělesa pak lze umístit dokonce do prostoru, přičemž jimi můžeme místnost dokonce členit. V tomto případě není dokonce tělesy vydávané teplo pohlcováno stěnami a proto jsou účinnější. Ovšem v případě koupelnových radiátorů se často setkáme i s radiátory obyčejnými, napojenými na ústřední teplovodní systém a fungují také dobře. Kdo nechce experimentovat, pořídí takové radiátory dokonce za velice nízké ceny, přitom objem vody mají oproti starým litinovým velice nízký.
5. Dokonce oheň
Ne, nenabádáme vás k umístění klasických krbových kamen či krbu do koupelny, to by musela být opravdu obrovská. Existuje jiné řešení a jmenuje se BIOKRB. Biokrby nepotřebují komín, tedy odvádění spalin, nepotřebují ani přísun většího množství vzduchu. Jejich topné médium je na bázi alkoholu a jejich provoz je zcela čistý, bez sazí a efektní. A skutečně takovým menším biokrbem koupelnu efektivně vytopíme. Představa rozvalení se ve vaně s horkou vodou a pohlížení do plápolajícího ohně, je skutečně lákavá. Mnoho modelů biokrbů je dokonce přenosných a můžeme je tak využít i v jiných částech bytu, nejen v koupelně. Biokrby jsou dokonce ovládané dálkovým ovladačem, kterým si můžeme dle potřeby regulovat plamen. Navíc můžeme do některých topných médií i přidávat různé vůně. Ovšem palivo je poměrně drahé, byť jeho spotřeba není vysoká.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com