Právě duben je měsícem ideálním k výsadbě nových jahodníků, zakládání jahodových záhonů, políček a plantáží. Jak o jahodníky pečovat a jak dosáhnout bohaté úrody? Co nesmíme zanedbat při výsadbě?
Duben je k výsadbě ideální
Jahodníky vyžadují dobře připravenou půdu a péči jako v bavlnce po celý rok. A právě duben je měsícem, kdy je ideální provést výsadbu jahodníků do dobře připravené půdy. Rostliny díky tomu včas dobře zakoření, zesílí, vykvetou a začnou plodit. Na podzim nakonec rostliny rozesadíme, jelikož každý jahodník vytvoří z mateřské rostliny nové odnože. Získáme tak zdarma nové sazenice, kterými obnovíme jahodníky starší jak tříleté.
Kvalita půdy a hnojení
Půda pro jahodníky by měla být dobře propustná, lehká, dobře prokypřená a pohnojená kompostem, případně i kvalitním hnojem (nejlépe koňským nebo kravským). Prodávají se i speciální substráty určené pro jahody, které obsahují hnojivo na 6 týdnů. Pokud tento substrát smísíme se zeminou, jahodníkům to jen prospěje. Jinak je tento substrát určen především pro pěstování jahod v mobilních nádobách na balkónech, parapetech a terasách. Příprava půdy a hnojení jsou u jahodníků důležité též především proto, že je pěstujeme na jednom místě více let.
Sazenice jahodníků
Ještě před výsadbou je též vhodné přisypat na záhony pomalu rozpustné anorganické hnojivo. Rozhodnete-li se pro tekuté hnojivo, je třeba dát dobrý pozor na potřísnění mladých listů, mohli bychom je popálit.
Fólie je učiněný zázrak
Při pěstování jahod na záhonech je doslova k nezaplacení využití černé netkané fólie pod sazenicemi. Zabráníme tak růstu plevelů a usnadníme si práci s pletím a zároveň ochráníme zrající plody před hnilobou a ušpiněním zeminou. Ovšem můžeme též využít například slámu.
Pokud půdu nepřikryjeme fólií, můžeme jahodníky pravidelně okopávat, přičemž zároveň odstraňujeme plevel, ovšem je třeba dát dobrý pozor na kořínky. Po zimě rašící kořenový systém je dlouho velmi křehký. S okopáváním musíme navíc přestat, jakmile začnou jahodníky kvést, v tu dobu pouze vytahujeme ručně a velmi opatrně plevel. Nesmíme totiž poničit zárodky plodů.
Fólie zamezí růstu plevelů a rostliny a jejich plody zůstanou čisté
Výsadba je možná od jara do podzimu
Obzvláště oblíbené je pěstování jahod v pyramidě, kdy ušetříme v zahradě místo a při péči o jahody a sklizni též svá záda. Pokud nestihneme výsadbu jahodníků v dubnu, můžeme zůstat zcela v klidu, jelikož jahodníky lze vysazovat prakticky po celé vegetační období. S úrodou to sice bude horší, ovšem jahodníky prvním rokem stejně příliš neplodí. Bohaté úrody se dočkáme od mateřských rostlin až druhým a třetím rokem, načež je třeba staré rostliny odstranit a opět vysadit nové. Proto se též dělí pěstební plochy jahodníků na třetiny.
Co se týká doby výsadby, lze dokonce říci, že každé roční období má pro výsadbu své přednosti. Jarní výsadba totiž přináší nejvyšší výnos v následujícím roce a je nejméně pracná. V dubnu vysazeným rostlinám hrozí nejméně nebezpečí. Též letní výsadba zajistí dostatečné zakořenění sazenic a dobré založení úrody, které se dočkáme v dalším roce. Ovšem v období horkého počasí a sucha jsou mladé rostliny obzvláště náročné na zálivku a též přistínění. Podzimní výsadba by neměla být příliš pozdní, aby rostliny stačily dobře prokořenit a přežily zimu.
Výsadba prostokořenných sazenic jahodníku
Vzdálenost rostlin a orientace řádků
Jahodníky vysazujeme dost daleko od sebe, jelikož bohatě odnožují a rychle houstnou. Na 1 m2 se vejde i jen 4 až 5 sazenic, čili jahodníky jsou velmi náročné na plochu. Rostliny vysazujeme podle vzrůstu, slabším odrůdám stačí vzdálenost 20 cm, středně rostoucím 30 cm a těm nejbujnějším 40 cm, přičemž vzdálenost řádků ctíme 50 až 70 cm (opět podle vzrůstu). Musíme též počítat s naším pohybem po osázené ploše.
V prvním roce přitom můžeme rostliny v řádcích vysadit 2x hustěji, načež po sklizni každou druhou sazenici odstraníme. Nejstinnější stránkou přehuštěného porostu je náchylnost k chorobám a obtížnější sklizeň.
Orientace řádků je ideální severojižní, kdy dosáhneme vyvážené úrody, při orientaci východozápadní prodloužíme sklizeň. Jahody dozrávají nejdříve na jižní straně.
Hustý porost jahodníků
Hloubení jamek a výsadba
Sazenice jahodníků vkládáme do vyhloubených jamek hlubokých a širokých 10 až 15 cm. Tuto jamku vyhloubíme lopatkou či jamkovačem, ale i jen pouze rukou, obzvláště při menším množství sazenic. Každou sazenici do půdy důkladně přitiskneme a po výsadbě provedeme první pořádnou zálivku. Než se sazenice ujmou, vyžadují zvýšenou péči! Pozor též dáváme při výsadbě na to, aby centrální část jahodníků (srdíčko) zůstala na úrovni půdy, nesmí být utopena, ale nesmí též nad úroveň půdy vykukovat krček.
Jahodníky prostokořenné
Povadlou sadbu prostokořenných sazenic, pokud si nekoupíme sazenice kontejnerované, snadno zachráníme namočením kořenů rozpletených rostlin ve vodě. Rostliny necháme pořádně napít v chladu a stínu, nikdy ne na slunci.
Zálivka
Vysazené jahodníky musíme pravidelně zalévat, obzvláště v době, kdy nasazují na květ a plod, jsou na zálivku náročné. Při přelití však naopak začnou uhnívat plody, tak pozor! Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
