Čeleď brukvovité nabízí mnoho druhů různé zeleniny, ale i rostliny okrasné. Typická je pro tuto čeleď dosti uniformní stavba květů a charakteristické plody zvané šešule. Na celém světě najdeme cca 4000 druhů čeledi brukvovité a hojně je zastoupena i na našem území. Ze zemědělského hlediska jde o čeleď velice významnou. Katrán přímořský však u nás mnoho lidí nezná, přesto se mu bude dařit i v našich zeleninových zahrádkách. Ostatně v mnoha zemích, kde roste při pobřeží, byl sběr katránu zakázán a proto se zde lidé také museli vydat zemědělskou cestou.
Brukvovité, široká rodina s širokým využitím
Brukvovité (Brassicaceae) je velká čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu brukvotvarých (Brassicales). Většina zástupců této čeledi jsou byliny, pro které jsou typické jednoduché členěné listy a bílé, žluté či purpurové čtyřčetné květy. U nás patří v přírodě mezi typické zástupce například kokoška pastuší tobolka, česnáček lékařský, penízek rolní, hořčice polní a osívka jarní. Ze zemědělských plodin pak zelí a pekingské zelí, kapusta a růžičková kapusta, květák, ředkev, hořčice, brokolice, křen, řepka a další. Vedle toho najdeme v našich zahradách i okrasné rostliny jednoleté či skalničky z čeledi brukvovité. A některé rostliny mají dokonce význam i v přírodní medicíně, především pro obsah glukosinolátů, jež kromě jiného způsobují štiplavou chuť většiny brukvovitých rostlin.
)
Katránu přímořskému nevadí soli
Katrán přímořský (Crambe maritima) je vytrvalá halofilní rostlina, jde o rostlinný druh rodu katrán (Crambe) z čeledě brukvovitých (Brassicaceae). Přirozeně se vyskytuje na mořských pobřežích okolo téměř celé Evropy a to i na severu na pobřeží Baltského moře, na severozápadě pak u Atlantiku a na východě u moře Černého. Paradoxně se však nevyskytuje u moře Středozemního. Rostlinu najdeme na plážích písčitých i oblázkových a nejčastěji pak na stanovištích, která jsou občas zaplavována vodou. Ta rostlinám přináší z moře živiny ze zbytků odumřelých vodních rostlin. Vlastně jde o jakýsi mořský humus.
)
Katrán přímořský je lidmi z pobřeží vytlačován a stal se chráněným
Z toho je evidentní, že katrán přímořský dobře prosperuje i na silně zasolených stanovištích téměř bez živin, což mnoho rostlinných druhů nedovede. Preferuje prostě taková stanoviště, kde nemá prakticky žádnou konkurenci. Tedy s výjimkou lidí, kterými byl z mnoha lokalit vytlačen prostřednictvím industrializace pobřeží, znečišťování vody a rozšiřování rekreačních oblastí, ale i sběrem. Stavy katránu přímořského proto stále klesají a postupně se stal v mnoha zemích rostlinou chráněnou. Přežívá již jen na odlehlejších stanovištích, která lidé tolik nevyhledávají. Zajímavé je, že tento druh můžeme dokonce najít ojediněle i v naší přírodě jako neofyt. Na jižní Moravě je ve zplanělé formě k vidění dodnes.
)
Popis katránu přímořského
Katrán přímořský je vzpřímená, vytrvalá, lysá rostlina. Vyrůstá z vícehlavého kořene řepovitého tvaru s tlustými oddenky, barvu má nasivělou a jeho tuhé, hranaté a rozvětvené lodyhy dorůstají výšky 30 až 100 cm. Namodrale ojíněné listy má katrán masité, jakoby dužnaté, spodní listy v růžici jsou podlouhle vejčité a nebo okrouhlé, bývají peřenolaločnaté, různě zubaté a zvlněné. Listy jsou zúžené v dlouhý řapík a bývají dlouhé 10 až 40 cm a široké 8 až 30 cm. Zakončené jsou tupě. Lodyžní listy jsou oválné a nebo kosočtverečné a s klínovitou bází. Dlouhé jsou 6 až 8 cm a široké 4 až 6 cm.
Katrán přímořský začíná kvést obvykle až od dvou let svého věku, okolo pěti let pak má rostlina v průměru až 1 metr. V tu dobu na ní již vyrůstá velké množství malých a sladce vonících čtyřčetných bílých květů, které jsou sestavené do mnohokvětých hroznovitých květenství. Kalich každého květu je složen z plátků velkých až 4 krát 3,5 mm a koruna z těchto plátků má rozměry přibližně 10 krát 6 mm. Rostlina vykvétá v červnu a červenci, kdy láká opylovače, kteří v květech nacházejí nektar. Květy přitom mohou být opyleny pylem cizím i vlastním. Plody jsou později na stopkách vztyčené, oválné a dvoudílné, jde o nepukavé šešulky. Spodní drobnější část je dlouhá pouze cca 3 mm a je prázdná, horní až 8 mm dlouhá část obsahuje jedno semeno o velikosti cca 5 mm. Katrán přímořský se šíří semeny, která mohou plout uzavřena v šešulkách velmi dlouho po vodní hladině. Dále se šíří i kousky oddenků, které jsou odtrhávány vodními proudy. Jde tedy o kombinaci množení generativního (pohlavního) a vegetativního, kdy vznikají klony rostliny mateřské.
)
Význam a využití katránu přímořského
Tato slanomilná rostlina je zároveň lahůdkovou zeleninou. Ostatně to dokazují mnohá pojmenování. Mořská kapusta, mořské zelí, sea kale (anglicky mořská kapusta), Meerkohl (německy), merikaali (finsky), merekapsas (estonsky) a další. Konzumovány jsou především brzy na jaře řapíky s ještě ne zcela rozvinutou listovou čepelí. Upravují se podobně jako chřest, ke kterému jsou dokonce přirovnávány i chutí. Do zeleninových salátů se pak používají i celé listy, které dokonce obsahují několikanásobně více vitamínu C než citrusy. Jakmile však rostlina začíná kvést, získává nepříjemnou hořkou příchuť. Ovšem i to je společný znak čeledi brukvovité a lze tomu zamezit důsledným odstraňováním květenství.
)
Pěstujeme katrán přímořský
Ostatně i tradiční sběr katránu přímořského na pobřežích stojí za úbytkem této rostliny. Proto byl sběr mnohde zcela zakázán! Katrán začal být pěstován uměle v zahradách, nejčastěji z podzimního výsevu semen a nebo z jarní výsadby řízků z oddenků. Vyžaduje kompostem dostatečně vyhnojenou písčitou půdu a na zimu je třeba záhon zakrýt chvojím, slámou a nebo listím. Pro včasnou jarní produkci můžeme rostliny i rychlit. Zasolenou půdu při pěstování nevyžaduje, slané prostředí pouze toleruje, za což jsou mu závdavkem přinášeny mořskou vodou živiny. Jinak jde o nenáročnou trvalku, kterou budeme v zahradě sklízet mnoho let.
)
Při pěstování katránu vyhovuje spíše písčitý až kamenitý podklad, poroste však dobře i v propustných hlinitých půdách. Stanoviště preferuje osluněné až polostinné. Výsev můžeme provádět v prostředí skleníku v březnu až dubnu, do volné půdy pak v dubnu až květnu (možný je i výše zmíněný podzimní výsev). Vzešlé rostliny je třeba po měsíci rozesadit do sponu 60 x 60 cm. Květy katránu rozhodně odstraňujeme, abychom zamezili hořké chuti.
 )
Sklizeň a konzumace
Již časně na jaře můžeme sklízet mladé listy, čili řapíky s ještě ne zcela vyvinutou čepelí a též mladé stonky. Stonky můžeme dokonce nechat pod poklopem vybělit jako chřest. K rostlinám je též možné nahrnout půdu, aby výhonky byly delší a nezelenaly. Výhony, řapíky a listová žebra katránu se upravují podobně jako chřest (vaří se a polévají máslem), mladé listy se přidávají do salátů. Konzumovat je však možné i nerozvitá květenství, která se připravují podobně jako brokolice.
)
Rostlina obsahuje vysoký podíl vitamínu C, značný podíl minerálních látek a mnoho vlákniny. Známý je kladný vliv konzumace katránu na stabilizaci imunitního systému a také účinek diuretický. A nakonec může jít i o zajímavou trvalku na trvalkové záhoně, o jejímž přátelství s plážemi a mořskou vodou můžeme vyprávět návštěvám.
Zdroj: wikipedia.org
)
