Nový zákon č. 67/2013 Sb., který nabyl účinnosti 1.1. 2014, upravuje poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v bytových domech. A znatelně zasáhne právě do rozúčtování tepla v bytových domech.
Nové předpisy pro rozúčtování služeb spojených s užíváním bytu vyplývající z nového zákona se letos dotknou statisíců českých domácností. Připlatí si ti, co plýtvají, ovšem i ti, kteří extrémně šetří. K novému zákonu o službách spojených s užíváním bytu totiž MMR připravilo i novelu vyhlášky. Podle ní budou platit vyšší účty za teplo domácnosti, které jím plýtvají, ale i ti, kteří si v zimě vytápí zdmi sousedy vytápěných bytů a nebo prostě příliš šetří. Vychází to ze změny parametrů rozpočtu spotřebovaného tepla v domě, které má za cíl co nejspravedlivější rozúčtování nákladů a srovnatelné podmínky tepelné pohody ve všech bytech.
Nový zákon č. 67/2013 Sb. však vůbec popisuje zásady a pravidla vyúčtování všech služeb a dodávek, které jsou vlastníkem domu poskytovány uživatelům (nájemníkům) jednotlivých bytů. Dosud byla tato problematika řešena pouze občanským zákoníkem a obecně. Nový zákon přitom platí pro všechny typy vlastnictví bytových domů, čili jak pro domy, které jsou v soukromém vlastnictví, tak pro domy ve vlastnictví obcí a státu a pro domy bytových družstev a domy ve vlastnictví společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ).
Doplňkem tohoto zákona se stala právě novelizovaná vyhláška 372/2001 Sb., která obsahuje pravidla rozúčtování nákladů na teplo pro vytápění a pro dodávky teplé vody. Původní vyhláška 372/2001Sb. Již po třinácti letech své účinnosti neodpovídala praktickým potřebám majitelů domů a uživatelů bytů.
Bytový dům
Novinky
Dohoda vlastníka a uživatelů Novinkou plynoucí z nového zákona č. 67/2013 Sb. je možnost dohody vlastníka domu s uživateli bytů na odlišných pravidlech rozúčtování než stanoví novela vyhlášky 372/2001 Sb. Vyhláška je tedy závazná pouze v případě, že nedojde k jiné dohodě mezi vlastníkem domu a uživateli bytů.
Možnost dělení nákladů Další novinkou, která tentokrát plyne z novelizované vyhlášky, je možnost dělení nákladů na základní a spotřební v poměrech 50:50 až 30:70. Čili je možné účtovat i pouze jen 30% nákladů podle plochy bytů a 70% nákladů podle skutečných údajů na měřících přístrojích. Ovšem poměr dělení nákladů je třeba stanovit odborným posudkem a s přihlédnutím k systému rozvodů topné vody a teplé užitkové vody. U běžných a nerekonstruovaných soustav se předpokládá, že bude zachován poměr 50:50.
Změna limitů pro rozdíly v celkových nákladech na vytápění Dále se také mění limity pro rozdíly v celkových nákladech na vytápění přepočtených na jeden metr čtvereční započitatelné podlahové plochy dílčích bytových i nebytových jednotek. Dodnes byl platný limit 40% směrem nahoru i dolu jako největší možná odchylka od průměrných nákladů celého domu. Nyní budou muset být nejnižší účtované náklady ve výši 80% průměru domu na 1 m2. Nejvyšší pak mohou dosáhnout až dvojnásobku průměru. Proto se již nevyplatí vytápění bytu sousedy, což se stalo běžným trendem především u nově zateplených bytových domů. Nově stanovené limity (–20% až +100%) totiž omezí tuto možnost. A na druhou stranu nové limity též postihnou i uživatele bytů, kteří například nadměrně větrají a proto spotřebovávají i více tepla. Nově stanovený minimální limit 20 procent pod průměrný náklad na jeden m2 vychází z faktu, že při rozdílu teplot v jednotlivých bytech ve výši 3 °C je rozdíl ve spotřebě tepla cca 20%.
