Možná jste dosáhli na dotace, měli štěstí nebo rozbili prasátko, abyste si je mohli pořídit. Teď už to bude všechno bez práce, že? Ne úplně. Když už střechu vaší domácnosti nebo chaty zdobí lesk instalované solární elektrárny, je třeba panely v rámci pravidelné údržby občas čistit.
Ne nutně, ne vždy a za všech okolností. Ale poměrně často si střešní solární panely o nějakou tu minimální očistu říkají. Například? Pokud je máte instalované na dohled nějakého průmyslového závodu, blízko velkého letiště, po větru od spalovny nebo uhelné elektrárny, blízko železničního překladiště, u skladů nebo parkoviště kamionů, obchodního centra nebo prostě jen u frekventovanější silnice, spojky, dálnice. Zrovna tak by mělo být mytí solárních panelů zařazené do vašeho harmonogramu, pokud jsou někde poblíž stromy, produkující listí nebo pyl. To druhé platí speciálně pro jehličnany, které o sobě umí dát jednou za čas pořádně vědět.
Zrovna tak by vás mytí solárních panelů mělo napadnout, když se nacházíte poblíž města se smogovou pokličkou nebo občasnou inverzí. Anebo když máte na zahradě nějaké to krmítko, holubník nebo pár neposedných pěvců. Ptačí trus je totiž asi nejhorší možnou nečistotou, s nimiž se mohou solární panely potýkat. Je totiž chemicky dost agresivní, může narušovat povrchový ochranný film a ve zvláště hutném nánosu narušovat chod celého systému. Problémy mohou být i s panely v prašných oblastech, na okrajích polí (a to nejen těch řepkových), nebo tam, kde vítr vyfoukává nejrůznější nečistoty. Těch situací, kdy byste nejspíš měli čistit, je nakonec docela dost. Pochopitelně se s tím pojí otázka: „Proč bychom něco takového měli dělat?“.
Nemělo to vyrábět elektřinu?
Inu, pokud chceme, aby nám solární panely střešní elektrárny přinášely užitek, potřebujeme, aby fungovaly na 100 %, a ideálně pořád. Ony tedy i na těch svých 100 % výkonu u nás fungují s trochu nižším konverzním potenciálem, sluníčko tu nemáme zrovna tropicky rovníkové a nesvítí u nás celý rok. Efektivita těch nejlacinějších domáckých střešních solárních panelů se u nás pohybuje okolo 12-17 % (na českých solárních farmách se se štěstím tlačí do 20 %, a v zahraničí je to tak 24 %). S tím, že rekordní výkony (30 % +) se týkají jen těch nejnovějších řad, které jsou pořád ještě víc ve vývoji než v praxi. Pokud budete mít panely zastřené matem prachu, vrstvou pylu nebo zaneřáděné holubinci, ukrajuje vám to promile a procenta z těch 12-17-20 %.
Oddaluje se tím doba, kdy se vám investice vložená do jejich pořízení vrátí. Za své peníze dostáváte méně, než byste očekávali a zasloužili si. O kolik méně? To pochopitelně záleží na charakteru a intenzitě onoho znečištění. Ze začátku se to může propsat do snížení výkonu o nějakých 3,5-5 %. To skoro nejde poznat. Pokud ale budete očistu odkládat, bude se situace progresivně zhoršovat. A ve čtvrtém kvartálu druhého roku od instalace to může být třeba 30 %. Nečistota znamená zpočátku ztrátu desetikorun, po čase ale tisíců. A to bolí, protože střešní elektrárnu přeci nemáte jen pro parádu, nebo abyste poškádlili sousedy.
Déšť a sníh pomáhají zadarmo
Teď ty trochu lepší zprávy: čím větší sklon solární instalace, tím je poptávka po čištění obvykle nižší. Neplechu mohou udělat lepivé pyly, ale i ty většinou stačí opršet. Jasně, zamračená obloha vám skrze solární panely „nevydělává“, ale když zaprší, tak aspoň čistí. Řešit nemusíte ani sníh. Ten se na tmavém podkladu instalace dlouho nezdrží, a čistí perfektně. A když takové štěstí z nebes nemáte? Vykoukněte z žebříku a zjistěte pravý stav věcí. Pokud suchým hadrem setřete skutečně nános nečistot, chtělo by to něco udělat. A pokud pod lavinou ptačího trusu panely ani nevidíte… je to jasné. Teď ale, jak to vyčistit.
Jemně a s citem
Varianty se nabízí přinejmenším dvě. Čistit můžete buď svépomocí sami, anebo si na to zavolat firmu. V rámci nějakého záručního servisu pak některé společnosti sami bezplatně přečištění nabízí. Pokud to má být zadarmo, je vždycky lepší nechat to na profesionálech. A když se do toho chcete pustit sami?
Hlavně žádnou agresivní chemii, saponáty, detergenty a abrazivní čističe. Proti prachu-pylu si vystačíte s obyčejnou vlažnou vodou. A jestli jsou panely obtížně dostupné, pocákejte je zahradní hadicí. WAPka je až trochu moc silná, a mohlo by hrozit poškození. Když je špína v silnější vrstvě? Vlažnější vodu nahradí teplá, mýdlová. Pak ještě jednou ostříkat, aby se neutvářely zasychající mapy. I z tohoto důvodu se vyplatí nečistit panely uprostřed odpoledne slunečného dne. Na opravdu vytrvalé skvrny se používá isopropyl alkoholu, ale to už je lepší konzultovat s manuálem nebo výrobcem/dodavatelem. Leštit ubrouskem panely nemusíte. Dobré jsou stěrky na okna (ty jsou k dostání i s prodlužující teleskopickou tyčí), žínky. Určitě ne kartáče nebo drhnutí silou.
Film pro dospělé
Jak časti tuhle kratochvíli podnikat? Záleží pochopitelně na aktuální potřebě. Pokud se sejde tak nešťastná sezóna, že přiletí oranžový prach ze Sahary, pak si vzpomene pole řepky a po něm ještě smrky, můžete čistit i třikrát do roka. Určitě se ještě před pořízením solárních panelů vyplatí zamyslet nad tím, jestli nerozšířit objednávku o nějaký dodatečný ochranný povrch, film proti-špíně. Běžně jsou dnes k dostání hydrofobní povlaky, které brání ulpívání dešťových kapek, jež pak vytváří povrchové nečistoty. Povlak garantuje, že se voda rychle „sklouzne“ dolů, a sbírá s sebou i pyl a prach. Je to dobrá volba pro ty, co nechtějí čistit zase tak často.
Zdroj: Eon.cz, FaktaOKlimatu.cz, TreeHugger.com, SolarPowerWorldOnline.com