Kdy potřebujeme revize a jak často?

Revize elektrických zařízení

Pravidelné revize elektrických zařízení jsou stanovené podle druhu prostředí a umístění elektrického zařízení. (U hromosvodu zase záleží na typu objektu.) Pokud jde o prostředí základní a normální, jsou revize pětileté, ve studeném, horkém nebo vlhkém prostředí jsou tříleté a v prostředí mokrém či prostředí s extrémní korozní agresivitou jsou vyžadovány každoroční revize. Jednou za 5 let se pak provádějí revize elektroinstalací ve společných prostorách a revize hromosvodu. Ovšem pravidelné revize se nevztahují na bytové prostory a příslušenství bytu.

Rozlišují se výchozí revize (před zapojením elektrických rozvodů a spotřebičů do elektrické sítě a po montáži hromosvodu) a pravidelné revize. O provedené revizi je vždy vystavena revizní zpráva, kterou musíme uschovat. Bude se nám hodit v případě havárie či úrazu elektrickým proudem, kdy budeme požadovat pojistné plnění, ale i v jiných případech.

Dle platných zákonů a nařízení, zejména zákona č. 262/2006 Sb (zákoník práce), nařízení vlády č. 101/2005 Sb a nařízení vlády č. 378/2001 Sb je každý provozovatel elektrického zařízení povinen zajistit revize elektrických zařízení dle ČSN 33 1500, revize elektrického ručního nářadí dle ČSN 33 1600 a revize elektrických spotřebičů dle ČSN 33 1610. Revize zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny se provádí podle ČSN 33 0010. 

ČSN 33 1500 platí pro všechna elektrická zařízení, která mohou ohrozit lidské zdraví, užitková zvířata, majetek a okolní prostředí. Revizí elektrických zařízení se tedy ověřuje jejich stav z hlediska bezpečnosti. Jestliže konkrétní elektrické zařízení odpovídá z hlediska bezpečnosti normě a jejím ustanovením, jsou požadavky na jeho bezpečnost splněné.

Revizní technik zjistí, zda je elektroinstalace v pořádku a bez závad, ochrání nás před případným úrazem elektrickým proudem, sníží riziko nebezpečí požárů. Pokud není revize provedena, pojišťovna nevyplatí v případě požáru a úrazu elektrickým proudem pojistnou částku, případně zkrátí pojistné plnění.

Revizi smí provádět jedině revizní technik elektrických zařízení s platným osvědčením a kvalifikací pro provádění kontrol a revizí na vyhrazených elektrických zařízeních. Objednatel revizních prací by měl ve vlastním zájmu požadovat předložení těchto dokumentů po dodavateli před uzavřením smlouvy o provedení revizí.

Revize hromosvodů dle ČSN 34 1390 (resp. EN 62305-1- 4)

Revize hromosvodu je nutná v případě zásahu blesku do vašeho objektu. Ovšem vyplatí se nechat prověřit starší hromosvod, jelikož se změnily požadavky na systém ochrany před bleskem. Pojišťovna by jinak nemusela vyplatit způsobené škody v plné výši. Běžně se provádí vyhodnocení potřeby ochrany před bleskem metodou ocenění rizika – nově existují čtyři hladiny ochrany staveb před bleskem. Důležité jsou přitom i požadavky na ochranu el. zařízení a elektron. zařízení ve stavbách proti přímým účinkům bleskového proudu a proti účinkům magnetických polí vyvolaných bleskem pomocí pospojování, vedení tras, magnetických stínění a přepěťových ochranných zařízení. I revize hromosvodů se rozlišují na výchozí (po realizaci hromosvodu) a pravidelné.

Podle vyhlášky musí mít hromosvod instalovány především ty objekty, u kterých bylo zjištěno reálné nebezpečí zasažení bleskem a u kterých by blesk mohl ohrozit život a zdraví osob, případně způsobit značné majetkové škody. Nejčastěji jde o vyšší budovy, které nejsou stíněné ještě vyššími objekty či budovy postavené na návrší a podobně. V zásadě ale záleží na zodpovědnosti každého z majitelů nemovitosti (rodinný dům, chata, chalupa), zda nechá hromosvod (hromosvodní soustavu) nainstalovat.

Provádí se vizuální revize, měření pospojování, měření odporu zemniče a spojů a revize po úderu bleskem, která je zcela nezbytná.

Provozní revize a kontroly plynových zařízení

Provozní revize plynových zařízení se provádí periodicky jednou za tři roky dle vyhlášky 85/1978. Revizní technik provádí kontrolu umístění, funkčnost a těsnost hlavního uzávěru plynu, uzávěrů větví stoupacích vedení, regulátorů a plynoměrů, uzávěrů a hořáků plynových spotřebičů. Dále provádí vizuální kontrolu umístění a stavu domovního plynovodu a kontrolu těsnosti všech rozebíratelných spojů. Provádí se též kontrola přítomnosti oxidu uhelnatého pomocí detektorů.

Kromě revize plynových zařízení musí být prováděna jednou za rok i jejich kontrola s výjimkou toho roku, kdy je prováděna provozní revize (dle vyhlášky 85/1978). Kontrolována jsou plynová zařízení společných prostor (HUP, uzávěry ležatého a stoupacího vedení) a kontrola těsnosti pomocí detektoru. Pravidelné roční kontroly se netýkají uzávěrů a hořáků plynových spotřebičů.

Oxid uhelnatý uniká nejčastěji kvůli nedostatečnému větrání (pokud nemá spotřebič odtah spalin), nesprávně seřízeným hořákům, zanesení výměníkových ploch kotlů, nebo kvůli netěsným kouřovodům či zanesenému komínu.

Zemní plyn je bezbarvý, nejedovatý a bez zápachu, proto je do něj přidáván takzvaný odorant a my díky němu plyn cítíme. Mez výbušnosti zemního plynu je 5 až 15%. Z uvedených informací plyne, že zemní plyn je velmi nebezpečný, ovšem pokud jej začínáme cítit, je ještě většinou hluboko pod mezí výbušnosti. V každém případě ale nesmíme při jeho úniku používat otevřený oheň a musíme neprodleně přizvat odborníka, nejprve ale otevřeme okna a uzavřeme uzávěr plynu (páčku kolmo na směr potrubí). Zároveň nesmíme používat elektrické spotřebiče, varujeme ostatní obyvatele domu a budovu opustíme. Pohotovostní služba by měla přijet na místo neprodleně.

Při revizi či kontrole je vystavena zpráva, která zahrnuje i termíny pro odstranění zjištěných nedostatků. Navíc je třeba kontrolovat i odvod spalin od spotřebičů. Jednoduchým vodítkem je, že nefunkční odvod spalin způsobuje orosení zrcadel a oken a na povrchu spotřebiče jsou usazené saze.

Kontroly a revize komínů dle nového vládního nařízení platného od 1.1. 2011

Nové nařízení vlády č.91/2010 o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv předepisuje pravidelné čištění a kontroly všech spalinových cest (spotřebičů, kouřovodů a komínů). Zákonné povinnosti vznikají u všech spotřebičů, které produkují spaliny bez ohledu na to, které palivo spalují, či zda se spaliny vypouštějí komínem nebo například kouřovodem na fasádu. Nařízení neplatí pouze pro elektrické, solární a termální zdroje tepla.

Podle nařízení vlády je nutná pravidelná kontrola komína od kominíka alespoň jednou ročně v případě rodinných a bytových domů, chat a chalup. U některých větších bytových domů vzniká povinnost kontroly dvakrát ročně a spalinové cesty pizzerií nebo restaurací s krbem jsou kontrolovány každé dva měsíce. Kontrole se přitom nevyhnou ani komíny od plynových kotlů a karem na plyn.

Vedle povinností však nové vládní nařízení v mnohém i ulehčuje. Třeba u kotlů na dřevo a uhlí bylo čištění povinné šestkrát za rok, nyní je to jen dvakrát až třikrát za rok a na chalupách a chatách jen jednou ročně. Povinná kontrola se přitom netýká vafek odvětrávaných fasádou a nepoužívaných komínů (musíme je ale zakrýt před deštěm a označit tak, aby bylo jasné, že nejsou v provozu). Komín si navíc můžeme čistit svépomocí, čili kominík jej jen zkontroluje, pokud od něj nevyžadujeme čištění, a vydá zprávu o kontrole, ve které jsou uvedené i případné nedostatky, které byly odstraněné na místě a nedostatky, které nebyly odstraněné. Ve zprávě jsou uvedena i specifika čištěné spalinové cesty. Revizi smí provádět pouze revizní technik se speciálním oprávněním, kontrolu komína smí provést firma nebo živnostník v oboru kominictví.

Revize spalinových cest se provádí většinou jen jednou za život komína, po dokončení jeho stavby a připojení kotle. K další revizi může dojít jen ve zvláštních případech: při změně druhu paliva připojeného spotřebiče, před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv, po komínovém požáru, při vzniku trhlin ve spalinové cestě a při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě.

Při zanedbání čištění komína si dejte pozor na sankce, jelikož pokud hasiči zjistí po požáru jako jeho příčinu zanedbaný komín, může pokuta činit až 25.000 korun. Není problém, pokud doklad o kontrole či revizní zpráva při požáru shoří, jelikož je lze vyhledat archivované u kominíka. A pokud hasiči zjistí, že kominík přehlédl nějakou závadu, ponese zodpovědnost on.

Čištění komína trvá zkušenému kominíkovi cca 10 minut bez vybírání sazí a na kontrolu komína si připravíme od 300 do 500 korun za každý komín (v závislosti na jeho stavu a dostupnosti). Pokud je třeba použít kameru či endoskop, protože jsou kouřovody zabudovány do podhledů nebo chybí přístup pro kontrolu, cena se může vyšplhat až na dvojnásobek. Revize je dražší než kontrola komína, jelikož musí být opatřena červeným kulatým razítkem a smí ji provádět pouze revizní technik.

Zdroj: www.ceskestavby.cz, platné zákony, vyhlášky a normy
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com