Když kotel doslouží

Jaká je nabídka

Podle způsobu umístění rozlišujeme kotle stacionární a závěsné. Stacionární kotel vyžaduje speciální místnost s technickým zázemím. Závěsné kotle jsou vhodné i do menších bytů, do chodby, koupelny i kuchyně.

Starší typy stacionárních kotlů většinou ústí do komína. Budeme-li využívat i nadále toto řešení, je nutné zajistit vyvložkování komína a zabezpečit dostatečný přívod vzduchu.
Především v kuchyňských prostorách bude nutné ochránit kotel před digestoří. Pokud by byla digestoř komínem propojena s kotlem, blokovala by jeho funkčnost a hrozilo by nebezpečí vzniku jedovatého oxidu uhličitého.

Současné turbokotle nasávají vzduch zvenku a vyfukují ven i zplodiny. Nepotřebují již tedy komín a mohou být v uzavřené místnosti. Na fasádu vyúsťují kouřovodem, pro jehož umístění však existují zvláštní pravidla a je tedy nutný souhlas stavebního úřadu.

Ohřev vody

Budeme-li kotel využívat i pro ohřev vody, můžeme vybírat ze dvou základních typů. Buď kotel se zásobníkem teplé vody nebo kotel kombinovaný, fungující na principu průtokových ohřívačů.
Průtokový ohřívač je vhodný pouze do menších domů nebo bytů, kde jsou kuchyň a koupelna umístěny v těsné blízkosti kotle.

Rozvod tepla

Všechny moderní kotle mají oběhová čerpadla a mohou být bez problémů napojeny na stávající topné systémy s radiátory a velkými objemy vody cirkulující v trubkách.
K podlahovým nebo stěnovým topným systémům můžeme připojit kondenzační kotel, který je vrcholem mezi moderními kotli. Kondenzační kotel totiž dokáže maximálně využít i teplo, které by za normálních okolností uniklo v podobě páry. Tyto špičkové, avšak již podstatně dražší kotle mají účinnost dokonce vyšší než 100%.