Leden je ideální dobou k prořezávání některých stromků. Pozor však, na které se vrhnete a je také důležité, jak lednový řez provést.
Právě v době vegetačního klidu provádíme prořezávky dřevin v zahradě a leden není žádnou výjimkou. Jestliže si tedy najdete po Novém roce volnější víkend, určitě uděláte řezem dobře některým dřevinám. Ale pozor, pouze některým. Na které dřeviny se tedy zaměřit a které ještě nechat naopak spát?
Lednový řez je vhodný především pro hrušně a jabloně, tedy jádroviny, poté lísky, jeřáby a kdoule. V lednu není vhodná prořezávka okrasných dřevin a určitě též ne peckovin, jejich řez se provádí naopak ve vegetačním období, například řez třešní a višní je ideální při sklizni. Ideální je též lednová prořezávka veškerých bobulovin, jelikož raší z ovocných dřevin nejdříve. Jejich přebytečné dřevo proto musí být odřezáno ještě předtím, než v něm začne v předjaří proudit míza. V zahradách to platí především pro angrešty a rybízy.
Lednový řez by v žádném případě neměl být příliš radikální, ale ani příliš mírný. Platí tedy tolik známé pravidlo zlaté střední cesty, které je sice zprofanováno v politice, nepřípustné v umění, ale v sadařství a mnohých dalších činnostech člověka v zahradách se skutečně vyplácí. Podstatou lednového řezu by mělo být umožnění dostatečného přístupu světla ke všem větvím, což zároveň eliminuje růst mechů a hub (daří se jim ve stínu a za přílišné vlhkosti). Spolu s prosvětlením příliš hustých větví odstraňujeme též větve suché a nemocné. V žádném případě ale v tuto dobu nezkracujeme všechny větve po obvodu, jelikož byste dosáhli pouze velkého množství výhonů bez ovoce. Sami bychom se tedy zasloužili o to, že stromy minimálně plodí.
Lednový řez je vhodný především pro hrušně a jabloně, tedy jádroviny, poté lísky, jeřáby a kdoule. V lednu není vhodná prořezávka okrasných dřevin a určitě též ne peckovin, jejich řez se provádí naopak ve vegetačním období, například řez třešní a višní je ideální při sklizni. Ideální je též lednová prořezávka veškerých bobulovin, jelikož raší z ovocných dřevin nejdříve. Jejich přebytečné dřevo proto musí být odřezáno ještě předtím, než v něm začne v předjaří proudit míza. V zahradách to platí především pro angrešty a rybízy.
Lednový řez by v žádném případě neměl být příliš radikální, ale ani příliš mírný. Platí tedy tolik známé pravidlo zlaté střední cesty, které je sice zprofanováno v politice, nepřípustné v umění, ale v sadařství a mnohých dalších činnostech člověka v zahradách se skutečně vyplácí. Podstatou lednového řezu by mělo být umožnění dostatečného přístupu světla ke všem větvím, což zároveň eliminuje růst mechů a hub (daří se jim ve stínu a za přílišné vlhkosti). Spolu s prosvětlením příliš hustých větví odstraňujeme též větve suché a nemocné. V žádném případě ale v tuto dobu nezkracujeme všechny větve po obvodu, jelikož byste dosáhli pouze velkého množství výhonů bez ovoce. Sami bychom se tedy zasloužili o to, že stromy minimálně plodí.
Samozřejmě odstraňujeme v prvé řadě takzvané vlky, čili roční výhony rostoucí prudce vzhůru. Pokud bychom je na dřevinách nechali, většinu energie by stromy věnovaly růstu dřeva a plodily by jen málo. Dále pak větve, které kříží jiné a větve, které rostou dovnitř koruny, především vnitřek koruny je třeba prosvětlit. Jestliže si nejste jisti, jak a co řezat, je vždy třeba požádat o pomoc odborníka.
Po prořezání je vždy třeba stromy ošetřit nejlépe štěpařským voskem v případě menších větví a latexem v případě větví většího průměru, aby se v ránách neobjevily houby nebo mech a aby větve nezačaly od ran zasychat.
Klíčem ke správnému řezu je samozřejmě správné nářadí, čili ostrá pilka a speciální nůžky (případně i teleskopické, abychom neriskovali poškození stromu lezením po něm, nakonec i pilku je vhodné mít k dispozici ruční a na tyči). Vždy je třeba udělat co nejkratší, hladký řez, jelikož rány se pak dobře hojí, což tupé nástroje neumožňují. Určitě nepoužíváme řetězovou pilu, jelikož ta trhá svým řetězem okraje řezu.
Po prořezání je vždy třeba stromy ošetřit nejlépe štěpařským voskem v případě menších větví a latexem v případě větví většího průměru, aby se v ránách neobjevily houby nebo mech a aby větve nezačaly od ran zasychat.
Klíčem ke správnému řezu je samozřejmě správné nářadí, čili ostrá pilka a speciální nůžky (případně i teleskopické, abychom neriskovali poškození stromu lezením po něm, nakonec i pilku je vhodné mít k dispozici ruční a na tyči). Vždy je třeba udělat co nejkratší, hladký řez, jelikož rány se pak dobře hojí, což tupé nástroje neumožňují. Určitě nepoužíváme řetězovou pilu, jelikož ta trhá svým řetězem okraje řezu.
Prořezávku provádíme tak, aby hlavní větve rostly vodorovně, čili nehnaly do dřeva, nýbrž nasazovaly na plody. Pokud ale staré větve již vyloženě směřují k zemi, též je zkrátíme až po místo, kde rostou mírně vzhůru a tvoří tak korunu. Stromy prostě neohýbáme řezem k zemi, ani nenecháme růst do nebes. Řez provádíme vždy na takzvaný větevní kroužek, tedy v místě, kde se setkává větev s kmenem, pokud ji chceme odstranit celou. Některé větve však podle potřeby jen krátíme (viz výše). Musíme mít vždy na mysli, že mírně šikmý řez splyne s větví.
Pokud je strom až příliš zanedbaný, rozdělíme jeho prořezávku do dvou až tří let, jelikož přílišné zmlazení nám též vezme úrodu. Poroste prostě velmi mnoho nových výhonů a plodů bude minimálně. Pokud je ale prosvětlovací a udržovací řez pravidelný, každoroční, udržíme si v kombinaci s vhodným hnojením, zálivkou a případně chemií proti škůdcům a chorobám, pravidelnou úrodnost dřevin. Tedy pokud nám v klíčový okamžik nepomrznou květy či dřeviny nepomlátí kroupy, úrodu nesklidí vichřice a nebo „chemický úmysl“ závistivého a nenávistného souseda.
Pokud je strom až příliš zanedbaný, rozdělíme jeho prořezávku do dvou až tří let, jelikož přílišné zmlazení nám též vezme úrodu. Poroste prostě velmi mnoho nových výhonů a plodů bude minimálně. Pokud je ale prosvětlovací a udržovací řez pravidelný, každoroční, udržíme si v kombinaci s vhodným hnojením, zálivkou a případně chemií proti škůdcům a chorobám, pravidelnou úrodnost dřevin. Tedy pokud nám v klíčový okamžik nepomrznou květy či dřeviny nepomlátí kroupy, úrodu nesklidí vichřice a nebo „chemický úmysl“ závistivého a nenávistného souseda.
Při pravidelné péči o ovocné dřeviny spatříme účinnost svého zásahu v každém konkrétním roce, pokud nedojde k extrémům v počasí či jinému negativnímu zásahu bez našeho přičinění. Nakonec může jít například i o blesk, který do stromu může udeřit.
Pokud tedy chcete bohatou úrodu jablek, hrušek, lískových ořechů, rybízu, angreštu, kdoulí a jeřábů, neleňte a též se nebojte právě lednového řezu. V lednu je také dobré připravit si a uskladnit rouby, což nakonec souvisí právě s prořezávkou.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Pokud tedy chcete bohatou úrodu jablek, hrušek, lískových ořechů, rybízu, angreštu, kdoulí a jeřábů, neleňte a též se nebojte právě lednového řezu. V lednu je také dobré připravit si a uskladnit rouby, což nakonec souvisí právě s prořezávkou.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com