Místo pro rostliny. Kolik se vám jich vlastně na záhonky vejde?

Ten moment si možná v paměti sami vybavíte: když se přiblíží jaro, a zahradnické obchůdky a hobby-markety vystrčí do popředí stojany se semeny. Pestrobarevná záplava sáčků s osivem na vás shlíží z každého regálu, a vy chodíte jako mlsné dítě v cukrárně kolem a přemýšlíte, co dobrého si ještě vyberete. Rané odrůdy, něco pro parádu, hrášek a mrkvička samozřejmě chybět nesmí. Taky cukety, a ty ozdobné dýně, ty jste chtěli vysadit už loni…

Na konci téhle probírky máte košík plný osiva, a hned za pokladnou začnete dumat nad tím, kam to vlastně všechno dáte. Někam se to vejít musí, ne? Ono by to samozřejmě šlo nějak perma-kulturně sesypat na jednu hromadu a o zbytek by se už postarala příroda. Jenže to by asi úplně hezké nebylo. Je tedy třeba promyslet a propočítat místo, a dodržet patřičné rozestupy mezi rostlinami. Proč? Rostliny potřebují prostor pro růst. A ošidit se nenechají.

Prostor v záhonku si osobují svými kořeny i nadzemními částmi. Když je zkusíte namačkat, začnou si dříve nebo později konkurovat. O vodu, zdroje živin, o světlo. Budou se přetlačovat, stínit se, dusit se a škrtit. Většinu své energie utopí v tomhle vzájemném zápasu, a neposkytnou vám kvalitní výstup úrody. Výsledkem budou chuchvalce propletených rostlinek, s deformovaným růstem a zakrslými plody. Volnost a rozestupy jsou důležité i kvůli rostlinné „hygieně“.

Když se budou tlačit na sebe, nebude mezi nimi moci volně proudit vítr. A to povede k šíření plísní, chorob. Nejen během deštivých měsíců. Rozestupy zkrátka nejsou žádným škodolibým výmyslem, ale velmi důsledně propočítanou informací. Která vám říká, za jakých prostorových podmínek toho ze sadby dostat co nejvíc.

Směrodatné jsou hlavně dva údaje: vzdálenost mezi rostlinami a vzdálenost mezi řádky.

U keříčkových fazolí je to mezi 5-10 centimetry vzdálenosti mezi rostlinami a 45-60 centimetry rozestupů mezi řádky. Mrkve by měly růst od sebe ve vzdálenosti 2,5-5 centimetrů, a jejich řádky by měly být 30-45 centimetrů od sebe. Brokolice je velmi „diskrétní“ plodinou a má ráda prostor. Jednotlivé hlávky by měly být od sebe 45-60 centimetrů daleko, a řádky pak v odstupu 75–100 centimetrů.

Zamotat s tím trochu může předpokládaný způsob pěstování. U okurek, které budete pěstovat přisedlé na zemi, je třeba dodržet odstup mezi rostlinami mezi 20-25 centimetry (a mezi řádky pak hodně přes metr, klidně i 150 centimetrů). Pokud ale budete pěstovat okurky na vysoko, jako popínavé, můžete dost místa ušetřit. Mezi rostlinami pak platí minimální vzdálenost 7 centimetrů a mezi řádky pak „jen“ 75 centimetrů.

Důležitý může být samotný pěstitelský záměr. Pokud pěstujete špenát na sklizeň listů dospělé rostliny, dáváte rostliny 5-10 centimetrů od sebe a odstup mezi řádky je 30-45 centimetrů. Když vás víc zajímají šťavnaté „baby“ lístky špenátu, odstup mezi řádky zůstává stejný (30-45 centimetrů), ale jednotlivé rostlinky můžete sázet víc nahusto, řekněme 1-3 centimetry od sebe.

Když soutěžíte o vypěstován té největší dýně na světě, nedodržíte vzdálenost mezi rostlinami (60-90 centimetrů) ani vzdálenost mezi řádky (1,5-1,8 metrů). Budete ji prostě pěstovat jako solitér. A samozřejmě, tyhle průměrné nároky na prostor blíže specifikuje pro jednotlivé osiva a druh/typ konkrétní odrůdy. Hodně pestré je to u rajčat, kde narazíte na odrůdy, které mají skromnější i skoro přehnané nároky na místo.

To, jak se to má se vzdáleností mezi rostlinami a vzdáleností mezi řádky se zpravidla dozvíte na přebalu oněch sáčků s osivem. I když si vlastní sadbu předpěstujete, pořád se hodí vědět, kolik by tak toho mělo být – aby toho nakonec nebylo zbytečně moc. A k tomu musíte vědět, kolik místa na záhonku pro danou plodinu máte. Prostě změřte výměru záhonku, šířku vynásobte délkou a získáte osevní plochu. Od té můžete něco odečíst na okraje a lemy zahrádky.

Pro příklad a zjednodušení řekněme, že máte políčko 5x2 metry bez okrajů, a osevní plocha tedy bude 10 metrů čtverečních. Kolik se vám tam vejde ředkviček? Při 10 deseticentimetrových rozestupech a výsadbě v linii jich bude stovka na metr čtvereční, rovná tisícovka na celé políčko. Kuchyňské cibule (15x15 cm) bude čtyřiačtyřicet do metru čtverečního, když to bude vysázené od kraje ke kraji tak celkem 476 kousků – anebo jinak – třináct řádků po 34 kusech na řádek. A třeba květáků (45x45) se vám na dané políčko vejde šedesát, pět řádků po dvanácti kusech. Co když bychom chtěli dodržet trojúhelníkový spon? Pak bude kapusty (při 40 cm rozestupech) bude sedm kousků do metru čtverečního, a na pole se nám jich vejde 78.

Z jakého kouzelného klobouku že tyhle čísla tak sebejistě taháme? Přiznáme se bez mučení: trochu podvádíme. A vy byste měli/mohli klidně taky. Na výpočet kusů rostlin na jednotku plochy při daných rozestupech řádcích, čtvercové síti/pravidelném sponu/trojúhelníkovém uspořádání – už totiž existuje kalkulačka. Omni Calculator.

Fantastická věc, kterou můžeme jen doporučit. Dá se použít i pro výpočet potřebných cibulek. A její obří výhodou je, že si ji můžete na chytrém telefonu klidně zapnout i v obchodě, kde právě vybíráte osivo nebo předpěstovanou sadbu. Stačí si jen pamatovat, kolik toho místa vlastně máte, a už se vám nestane, že byste nakoupili méně nebo více. Anebo že byste rostlinky ošidili o jejich místo pro ten nejlepší a nejvýnosnější růst.

Zdroj: OmniCalculator.com, GardeningKnowHow.com, HomeForHarvest.com, WilsonsbrosGarden.com, HouseDigest.com