Zapomeňte na legendy o zlatokopech, hladových medvědech a psích spřeženích. Ketchikan je něco jako americká verze Riviéry Aljašky. Ve velkém se tu servíruje pohoda, přičemž nedotčené přírodní prostředí je tu uvolňující kulisou, která se drsným klimatem severu moc často nepřipomíná.
Některá místa si pro stavbu domu vyberete, jiná místa si stavbu sama vybírají. A to je i případ Tongass Ledge, výběžku mírně vyvýšeného aljašského pobřeží. Překrásné místo, před nímž se otevírají vody zátoky, za níž někde – hodně daleko – leží Seattle. Tam tráví majitel nového domu nejvíc času. Prací. A sem jezdí za odpočinkem, pracovní starosti tak doslova nechává za vodou.
Dům, který si tu nechal od základů vystavět, je veskrze moderní a přitom nabitý pohodou a klidem. Architekti připouští, že těch zásahů tu museli před zahájením stavby provést celou řádku. „Zatímco obvykle k přípravě pozemku před stavbou přistupujeme šetrně a minimalisticky, tento pozemek musel před naším zapojením prodělat řadu úprav,“ říkají experti ze studia Prentiss + Balance + Wickline Architects.
Přizpůsobit se místu
Betonový základ opěrné zdi, příjezdová cesta, to vše zabralo nějaký čas. A stavební přestávku si vynutila i etapa s nečekaně bouřlivým počasím. Projekt na to musel adekvátně reagovat.Stavba se musela místu přizpůsobovat tak, aby ustála příkřejší terén, blízkost vodní hladiny i kontakt s lesem.
V něm se také nachází, odloučena od hlavního obytného objektu, malá garáž. Obydlí, složené ze dvou svazků, od ní vidět nejde. Proto dům vypadá jako dokonalá samota. Výrazná obdélníky oken obrácenými k vodní hladině, a také masivním kamenným podkladem, na němž je usazena.
Obytný objekt má poměrně jednoduchou geometrii, definovanou dvěma vysokými konstrukcemi s pultovou střechou. Ta vytváří lehký předěl, spojnici. A skrývá pod sebou hlavní vstup do domu, propojuje soukromé a veřejné prostory s venkovní terasou.
Pozorovatelna nad zátokou
Podél západní strany domu se hlavní ložnice a obývací pokoj rozprostírají jako konzoly nad skalní stěnou pod nimi, což navozuje pocit, jakoby se celá stavba vznášela nad vodou.
Interiéry „hovoří samy za sebe“. Navrhovala je designérka Emily Knudsenová, a jsou prý hluboce prodchnuty osobností klienta. Syrové, industriálně laděné materiály tu působí až nečekaně harmonicky s jemnějšími, rafinovanějšími prvky. Dřevěné obklady se přenáší z exteriéru dovnitř domácnosti, a dokreslují její atmosféru. Uvidíme tu betonové podlahy a krbovou stěnu, kov výrazné kuchyně.
Nebýt prosklených partií, které se otevírají k zálivu, mohl by si člověk myslet, že jde o nějaký městský apartmán. Ale není. Když usednete v obývacím pokoji, můžete se kochat bezprostředností zdejší krajiny. Potápějící se mořští ptáci, tuleni a dokonce i keporkaci vám budou připomínat, že jste na Aljašce.
Materiály: Prentiss + Balance + Wickline Architects
Foto-kredit: Andrew Pogue Photography