Studentům stavebních a architektonických oborů a odborníkům z praxe se léta nedařilo efektivně propojit své know-how, sdílet zkušenosti a vzájemně se učit. Před dvěma roky však přišla radikální změna s evropským projektem "Cesty na zkušenou." Díky němu se více jak tisíc studentů dostalo do výrobních provozů, na stavby, i do architektonických ateliérů. Do praxe tak přichází vlna mladých specialistů, kteří jsou připraveni navrhovat a stavět podle nejmodernějších trendů, tedy pasivní a nulové domy. A to ještě dřív než od roku 2020, kdy to bude povinné.
Čerství absolventi bez jakýchkoli zkušeností, prestižní firmy nešťastné z nedostatku kvalitních mladých odborníků na trhu. Takový byl stav českého stavebnictví ještě na jaře 2012. „Dennodenně jsme se setkávali s reakcemi odborníků, kteří mluvili o tom, že čerství absolventi přicházejí do praxe nepřipravení. Nyní navíc musí celé stavebnictví ještě čelit nové výzvě v podobě řady změn v souvislosti s evropskou směrnicí o energetické náročnosti budov,“ vzpomíná Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu, na prvotní záměr, se kterým projekt vznikal.
Cílem projektu bylo otevřít dokořán dveře do světa energeticky šetrného stavění mladým architektům, projektantům a technikům ve výstavbě a dát jim tak konkurenční výhodu na trhu práce. V praxi to znamenalo realizovat desítky interaktivních akcí, odborných konferencí, seminářů, diskusních fór, exkurzí a stáží, které měly posílit vztahy mezi institucemi terciálního vzdělávání a subjekty soukromého a neziskového sektoru v oblasti energeticky úsporného stavění.
„Exkurze byly výborné! Největším přínosem pro mě bylo poznání, že v Rakousku je pasivní dům naprosto běžná věc a že ho vnímají především jako kvalitativní standard. Vyvrátila se taky má obava, že pasivita zásadně limituje architekturu domu,“ říká Jiří Kacíř, student Fakulty stavební VUT v Brně.
Téměř dvě stovky studentů se rozhodly vyjet na několikatýdenní intenzivní stáže do firem, které se zabývají návrhem a stavbou energeticky šetrných domů. Na svoji stáž v rakouském ateliéru ah3 Architekten vzpomíná i Martina Hrubešová, studentka brněnské architektury: „Byla jsem doslova nadšená z toho, jak ke mně mí zkušené spolupracovníci na stáži přistupovali. Velmi se mi věnovali a s ochotou a pečlivostí mě naučili pracovat s pro mě novými a užitečnými programy. Považovali mě skutečně za rovnocenného partnera.“
Cílem projektu bylo otevřít dokořán dveře do světa energeticky šetrného stavění mladým architektům, projektantům a technikům ve výstavbě a dát jim tak konkurenční výhodu na trhu práce. V praxi to znamenalo realizovat desítky interaktivních akcí, odborných konferencí, seminářů, diskusních fór, exkurzí a stáží, které měly posílit vztahy mezi institucemi terciálního vzdělávání a subjekty soukromého a neziskového sektoru v oblasti energeticky úsporného stavění.
„Exkurze byly výborné! Největším přínosem pro mě bylo poznání, že v Rakousku je pasivní dům naprosto běžná věc a že ho vnímají především jako kvalitativní standard. Vyvrátila se taky má obava, že pasivita zásadně limituje architekturu domu,“ říká Jiří Kacíř, student Fakulty stavební VUT v Brně.
Téměř dvě stovky studentů se rozhodly vyjet na několikatýdenní intenzivní stáže do firem, které se zabývají návrhem a stavbou energeticky šetrných domů. Na svoji stáž v rakouském ateliéru ah3 Architekten vzpomíná i Martina Hrubešová, studentka brněnské architektury: „Byla jsem doslova nadšená z toho, jak ke mně mí zkušené spolupracovníci na stáži přistupovali. Velmi se mi věnovali a s ochotou a pečlivostí mě naučili pracovat s pro mě novými a užitečnými programy. Považovali mě skutečně za rovnocenného partnera.“
Pro projektanty z praxe byl projekt příležitostí navázat hlubší spolupráci s několika talentovanými mladými stavaři. „Získal jsem zajímavý přehled o kvalitě vysokoškolského vzdělávání v oblasti energeticky šetrného vzdělání. Mohl jsem si v praxi studenty otestovat, něco je naučit. A nakonec, což je pro mě to osobně nejcennější, jsem s několika skutečně šikovnými studenty začal rozvíjet spolupráci i mimo projekt. V tom vidím hlavní přínos celé akce – že dokázala smysluplně propojit akademickou sféru s odborníky z praxe,“ říká zkušený projektant Michal Hučík.
Projekt Cesty na zkušenou nyní v červenci po dvou letech trvání končí. Zapojily se do něj tři vysoké školy v Brně a Ostravě, jedna vyšší odborná škola ve Volyni a k tomu desítky předních expertů na problematiku domů s nízkou energetickou náročností. Projekt se stal živým důkazem, že dobře investované peníze z Evropské unie dokážou pomoct stovkám i tisícům mladých lidí, aby poznaly svět energeticky šetrného bydlení skutečně zblízka.
Projekt „Cesty na zkušenou“ (reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0239) byl spolufinancován Evropským sociální fondem a státním rozpočtem České republiky.
Projekt Cesty na zkušenou nyní v červenci po dvou letech trvání končí. Zapojily se do něj tři vysoké školy v Brně a Ostravě, jedna vyšší odborná škola ve Volyni a k tomu desítky předních expertů na problematiku domů s nízkou energetickou náročností. Projekt se stal živým důkazem, že dobře investované peníze z Evropské unie dokážou pomoct stovkám i tisícům mladých lidí, aby poznaly svět energeticky šetrného bydlení skutečně zblízka.
Projekt „Cesty na zkušenou“ (reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0239) byl spolufinancován Evropským sociální fondem a státním rozpočtem České republiky.
Zdroj: www.pasivnidomy.cz