Na co jste se ptali v energetické poradně?: 48. díl

Dotaz na téma: Zateplení dřevěné chaty

Dotaz: Dobry den, mam dotaz na zatepleni drevene chaty. budeme provádět vnitřní obklad palubkama a rad bych využil tuto činost k zateplení rekreacní chaty (srubu) jedna se o chatu k rekreaci ne k celoročnímu užívání z duvodu prostoru by neměla být izolace příliž silná.jedná se mi o prodloužení sezony mam jen strach s kondenzace par v prostoru izolace. PJ

Naše odpověď: Nový vnitřní obklad je určitě příležitostí zvětšit tepelnou izolaci stěny chaty. Cílem jistě není udělat chatu nízkoenergetickou, nicméně i u rekreačních objektů norma na tepelné izolace platí a je povinné se jí řídit. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m².K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro vnější stěnu lehkou (dřevěnou) 0,30 (W/m².K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m².K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m².K).

Stávající stěna již nějakou izolaci určitě má, nevíme jakou. Dodatečným zateplením zevnitř u rekreační chaty v zimě nevyužívané (nebo jen málo) jistě stačí splnit minimum. Pokud je v současné stěně alespoň 8 cm izolace, postačilo by zevnitř doplnit cca dalších 10 cm. Vyplňovat izolací se bude patrně k současné stěně přisazený dřevěný rošt, na který přijdou palubky. Jako izolace je vhodná minerální nebo kamenná vlna, která prostor dobře vyplní.

Důležité je, provést dobře parozábranu, která musí zabránit prostupu vody (vodní páry) do konstrukce, nebo jejímu významnému omezení. Toho lze dosáhnout co nejdokonalejším provedením paronepropustné fólie pod palubkový obklad (před tepelnou izolaci, tedy na vnitřní líc zateplované konstrukce). Cílem je zabránit prostupu vlhkosti do konstrukce, kondenzace u dřevěných konstrukcí je nepřípustná. Pokud je dřevo dlouhodobě vystaveno vyšší vlhkosti (20%), může být bioticky napadeno.

Parotěsná fólie by měla mít ekvivalentní difúzní tloušťku Sd větší než 150 (většinou hliníkové fólie) a musí mít vzduchotěsně lepené spoje a návaznosti na okolní konstrukce (strop, podlaha) a dále bez neutěsněných prostupů a minimem perforací. Proto bude vhodnější na ní osadit ještě latě, aby nebyly díry od každé palubky. O provádění parozábran naleznete více v jiných odpovědích v poradně, nebo v technologických návodech výrobců fólií.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vytápění dřevostavby

Dotaz: Dobrý den, prosíme o radu. Uvažujeme o koupi dřevostavby a zvažujeme možnosti jejího vytápění, větrání a chlazení. Dřevostavba má dle výrobce tepelné ztráty 5,5 kW. Bude to bungalov s užitnou plochou 125 m². Mohli by jste nám poradit, jak nejefektivněji (poměr cena/výkon) dům vytápět, popřípadě větrat a chladit? Chtěli bychom podlahové vytápění. Dalo by se již v této fázi spočítat, jaké by byly přibližně náklady na různé typy vytápění (elektřina, tep. čerpadlo, solární vytápění, atd.)? Plyn není v dosahu. Jaké jsou dále možnosti ohřevu teplé vody? Děkujeme za odpověď. LZ

Naše odpověď: V současné době je na internetu několik kalkulací provozních nákladů při vytápění různými druhy paliva, které tam dávají jednotliví dodavatelé paliv, případně výrobci kotlů a topných těles. Jedno z uvedených srovnání je např. na stránkách Energy Centre Č. Budějovice eccb@eccb.cz., které uvažuje i ostatní náklady na provoz otopné soustavy.

Ve Vašem dotazu není uvedeno, zda se jedná o již hotovou stavbu, nebo o stavbu ve stavu projektu. Pokud by se jednalo o již hotovou stavbu, je instalace podlahového topení obtížnější, protože by si patrně vyžádala vybourání stávajících podlah a vybudování nových se zabudovaným otopným systémem. U novostavby je použití podlahového topení jednodušší, je však nutno tento systém uvést již do projektu. Pokud bude podlahové topení použito je vhodným tepelným zdrojem tepelné čerpadlo vzduch-voda s odpovídajícím výkonem. Systém podlahového vytápění by byl použitelný i pro případné chlazení v letním období.

Z dalších uváděných možností by provozní náklady při vytápění elektřinou, ať již přímotopy nebo s akumulací byly oproti tepelnému čerpadlu asi 2,5 – 3 x vyšší. Pouze solární vytápění není možné, protože v době nejvyšší potřeby tepla, tj. v zimním období je výkon solární soustavy příliš nízký a potřeba tepla naopak maximální.

K ohřevu vody pro užitkové účely lze využít uváděné tepelné čerpadlo, které při správném návrhu dodává tepelnou energii celoročně a tato nemá v letním období pro vytápění využití. Uvedený způsob vytápění a přípravy teplé vody předpokládá instalaci automatické regulace, která bude zajišťovat hospodárnost provozu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace a dřevostaveb" najdete ZDE a ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení dřevěného domku

Dotaz: Dobrý den, vlastním dřevěný domek, který byl postaven před 70 lety a byl určen pro obývání v letních měsících. Je ve výborném stavu a já bych ho chtěla zateplit, abych ho mohla obývat nejen v létě. Stěny jsou složeny z palubek nabitých zvenku na trámky, tyto palubky jsou zevnitř pokryty lepenkou nebo térovým papírem a pak je vzduchová mezera na šířku trámku, která je 8-9 cm. Zevnitř jsou na trámky nabita prkna, na nichž je pak nějaká mazanina a tenká omítka. Protože palubky jsou zachovalé a domek je hezký, nechtěla bych zkazit jeho vzhled vnějším zateplením. Bylo by možné takovouto stavbu zateplit nějakou izolací foukanou do vzduchové mezery? Budu moc vděčná, pokud mi poradíte. Dost se tím trápím, protože je to asi velký problém a nevím, zda vůbec má nějaké řešení. Děkuji předem. MD

Naše odpověď: Podle popisu byl dřevěný domek určen spíše k rekreačním účelům a s vytápěním nebylo uvažováno. Předpokládám, že trámky jsou použity jako nosné a prostory mezi nimi vzájemně nesouvisejí. Zateplení izolací nafoukanou do prostoru stěn mezi jednotlivé trámky by bylo možné. Vyžaduje ale přístup do každého jednotlivého prostoru narušením vnější nebo vnitřní stěny. Bylo by možno použít foukanou izolaci Climatizer Plus nebo foukanou izolaci z minerálních vláken. Takto dosažená izolační vrstva o tloušťce 8-9 cm nebude vzhledem ke stávajícímu složení stěn dostatečná pro hospodárné celoroční vytápění.

Další možností by byla postupná demontáž větší části vnitřních stěn složených z prken a vnitřní omítky. Po vložení jednotlivých desek (rohoží) tepelné izolace mezi jednotlivé trámky pak opětovné přibití prken a obnova vnitřní omítky.Tato úprava by byla nepochybně pracnější. I v tomto případě je ale tloušťka izolace omezena šířkou nosných trámků.

Vzhledem ke složení obvodových stěn nelze doporučit tepelnou izolaci na vnitřní plochy obvodových stěn, protože by mohlo docházet ke kondenzaci vodních par mezi stěnou a izolací a tím k postupnému uhnívání dřevěných částí konstrukce.

Nevýhodou uváděné dřevěné konstrukce je, že nemá žádné stavební části, které by byly schopny v dostatečné míře akumulovat teplo. I přes provedené tepelné izolace bude proto stavba poměrně rychle chladnout. Bude ji proto nutno vytápět v zimním období delší dobu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Dřevostaveb a zateplování starších budov" najdete ZDE a ZDE.

Dotaz na téma: Skladba podlah u novostavby

Dotaz: Dobrý den, můžete mi prosím poradit se skladbou podlah novostavby RD? Původně jsem plánoval radiátorové topení ale rozhodl jsem se pro teplovodní podlahové topení. Mám hotovou základovou desku a nyní řeším, jak budu muset upravit tep. izolaci a výšky k čistým podlahám. Můžete mi prosím napsat správnou skladbu podlahy 1.NP na základové desce (bez podsklepení (vč. mm) pod podlahové topení a skladbu podlahy 2.NP na systémovém stropu Ytong. Děkuji. LF

Naše odpověď: Skladby Vám mohu doporučit, návrh by však měl vyjít od projektanta RD. Při návrhu tloušťky zateplení podlahy se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky (novela této normy platí od 11/2011). Norma stanovuje v čl. 5.2.1 a „Tabulce 3" trojí hodnoty pro stanovení provedení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m².K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).

V případě nepodsklepeného domu s podlahou na terénu: Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro podlahu přilehlou k zemině 0,45 a doporučená 0,30 (W/m².K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m².K). Norma dále upřesňuje v čl. 5.2.9 podmínky pro posouzení a stanovení tloušťky izolace v pásu 2 m od obvodu budovy, kde zpravidla vychází požadavek o něco větší. Při použití běžných podlahových EPS je pro splnění minima nutná tloušťka desek 10 cm, pro doporučení normy 14 cm a pro nízkoenergetický standard až 20 cm. V případě podlahového vytápění rovněž alespoň 20 cm. Podél obvodových stěn je možno použít dražší ale lépe izolující desky XPS nebo PU. Nutné je zateplit rovněž soklovou část domu a základ pod terénem z venkovní strany.

Kromě výše zmíněných polystyrénů expandovaných (EPS) pro použití do podlah jsou polystyrény extrudované (XPS). Běžněji používané a levnější EPS se vyrábějí v několika pevnostních variantách (50,70,100, 150, 200 – udává pevnost v kPa). XPS na rozdíl od EPS má vyšší pevnost (300, 500, 700) a minimální nasákavost. V poslední době se začínají používat i takzvané šedé polystyrény. Jedná se o EPS s přísadou uhlíkových nanočástic, které zvyšují jeho tepelně izolační schopnost. Mohou nahradit podlahové izolační dílce z polyuretanu (PU), které se používaly tam, kde bylo potřeba zajistit větší tepelnou izolaci při malé tloušťce.

Tepelně izolační vlastnosti polystyrénů udává tepelná vodivost Lambda (W/m.K), která se podle typu pohybuje v rozmezí u EPS 0,038-0,042, XPS 0,035-0,040, šedý EPS 0,032, PU desky 0,032 – 0,028. Při použití lépe izolujících desek lze tedy o něco snížit i tloušťku izolace.

Skladba na terénu by tedy mohla být: podkladní beton – izolace proti vodě nebo radonu – tepelná izolace EPS 18 cm (nebo dle skutečné tepelné vodivosti Lambda) – systémová deska XPS pro rozvod topných hadic 2 až 3 cm (celkem tedy 20 cm izolace), betonová mazanina s minimálním krytím potrubí 45 až 50 mm (celkem ca 7 cm) – keramická dlažba.

V patře to bude obdobné od systémové desky nahoru. Pokud nechceme topit do stropní konstrukce, mělo by být alespoň 10 cm tepelné izolace celkem. Pokud bude nášlapná vrstva z lamely, použít krytinu s větší tepelnou vodivostí (zpravidla jsou tyto výrobky pro podlahové topení určené nebo doporučené výrobcem).

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.