Na co jste se ptali v energetické poradně?: 52. díl

Dotaz na téma: Zateplení dřevostavby

Dotaz: Dobrý den. Koupil jsem podsklepenou, dvoupatrovou dřevostavbu. Jedná se o srub sestavený z trámů 15x15cm s vnitřními omítkami na rákosu. Srub je cca 65 let starý, ale trámy se zdají být dobré - pravidelně natírané. Chci tu bydlet na trvalo a nevím, zda stávající dřevostavbu zateplit zevnitř (což mi ubere vzácné místo) nebo zvenčí a vnitřní staré omítky odstranit. Jako třetí varianta se jeví odstranění dřevostavby a vystavení nového zděného domku. Která z těchto tří variant (pokud neexistuje čtvrtá) bude tou nejvhodnější. Děkuji mnohokrát a fandím Vám. ZM

Naše odpověď: Možná, že neodpovím přesně na Váš dotaz, ale navrhoval bych následující řešení. Uváděnou třetí variantu, tj. odstranění funkční dřevostavby – srubu - bych považoval za zcela nepřijatelnou. Doplnění stávajících stěn tepelnou izolací má v každém případě nevýhody. Při dodatečné izolaci zvenku, která by z hlediska tepelně technického byla vhodným řešením, se zcela potlačí architektonický ráz stavby. Tepelné izolace z vnitřní strany se obecně nedoporučují. Při nízkých venkovních teplotách by docházelo ke kondenzaci vody v konstrukci stěn a k  postupnému uhnívání. Mimo to by došlo ke snížení obytné plochy.

Protože prvotním problém je jak a čím dům vytápět, aby spotřeba energie nepřesáhla přijatelnou mez, bylo by možno řešit vytápění tepelným čerpadlem vzduch-voda. Tím by byla zajištěna trvalá dodávka tepla s přijatelnými náklady a trvalou dodávkou tepla nahrazena nižší tepelná akumulace stávající trámové konstrukce. Ke snížení spotřeby energie opatřit tepelnou izolací strop nad nejvyšším podlažím (půdu), případně nahradit stávající okna okny s lepšími vlastnostmi.

Další dotazy a odpovědi na téma "Dřevostaveb" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Kondenzace a plíseň kolem oken u nízkoenergetického domu

Dotaz: Dobrý den, již rok bydlíme v novostavbě nízkoenergetického jednopatrového domku. Postaven je ze stavebního materiálu Theta, okna jsou trojskla s heat mirror. Okna jsou při teplotách kolem nuly a níže orosená, větráním se situace zlepší, ovšem v patře u střešních oken se voda kondenzuje ve velké míře a nepomůže ani větrání. Již se kolem oken objevuje plíseň. Vytápění domu je podlahové, vlhkost kolem 55%, teplota 22 stupňů. Jak vyřešit problém se střešními okny? Děkuji za odpověď. PS

Naše odpověď: Příčinou rosení je kondenzace vodní páry obsažené ve vnitřním vzduchu na chladném povrchu okna. Vodní pára obsažená ve vzduchu určité teploty a vlhkosti má danou teplotu rosného bodu. Při povrchové teplotě nižší než rosný bod dochází ke kondenzaci. Při teplotě 22°C a 55% vlhkosti je rosný bod 12,3 až 12,8°C. Je-li povrch skla nebo rámu chladnější, orosí se.

Ovlivněno je to především těmito faktory:

• Uživatelské chování obyvatel bytu. Optimální stav je vnitřní teplota 20 až 22°C, relativní vlhkost vzduchu do 55%. Jsou samozřejmě místnosti, kde je teplota vyšší (koupelny) nebo vlhkost může krátkodobě velmi stoupnout (kuchyně). Vy vnitřní klima sledujete a snažíte se asi ovlivnit patrně intervalovým větráním, dlouhodobým využitím polohy mikroventilace oken, používáním ventilátorů apod. Rekuperaci nezmiňujete.
• Nekvalitní okna – jsou bohužel stále na trhu. Energeticky úsporná okna by měla splňovat náročnější parametry. Je divné, že máte problém u skel Heat Mirror, předpokládal bych, že okno bude kvalitnější.
• Nekvalitní osazení – špatně provedené ukotvení a následné deformace rámu se projevují netěsností funkční spáry. Tou pak proniká studený vnější vzduch, dochází k rosení rámu v daném místě a někdy i námraze. Druhým důsledkem špatného osazení je tepelný most kolem rámu vzniklý například neprovedenou izolací osazovací spáry. Na chladnějším rámu pak dochází ke kondenzaci, časté především v návaznosti na parapety.
• Venkovní teplota – při extrémním poklesu venkovní teploty (pod -20°C) se již mírně orosí patrně všechna okna.

Možnosti odstranění nebo zmírnění častého rosení spočívají jednak v úpravě teplot a vlhkosti v bytě, jsou ale i další. Pokud dochází k rosení na sklech již kolem 0°C, pak by to bylo z důvodu jejich nedostatečné tepelné izolace nebo špatných distančních rámečků. Distanční rámečky mohou být hliníkové a málo zapuštěné do profilu, takže hodně vedou teplo. Kondenzace na rámu svědčí o malé izolační schopnosti profilu rámu. Ať Vám výrobce oken doloží technické parametry, jsou to: Součinitel prostupu tepla Uw udává vlastnosti okna jako celku. Kromě této hodnoty by měl výrobce uvádět tento parametr pro zasklení Ug a pro rám Uf. Dalším důležitým parametrem je teplotní faktor vnitřního povrchu, který vyjadřuje, zda při normových podmínkách teploty vnitřního a vnějšího vzduchu a interiérové vlhkosti nebude na vnitřním povrchu okna docházet ke kondenzaci.

Podílí-li se na problému nekvalitní zabudování oken, pomohla by oprava osazovací spáry, revize jejího zateplení, utěsnění a zateplení ostění včetně prostoru pod parapetem. U střešních oken se doporučuje osazení radiátorů pod okny tak, aby docházelo podél povrchu okna k teplému proudění vzduchu. U velkých svislých ploch se pro jistotu navrhuje podlahový konvektor. Podlahové topení to nezajistí a proto musí být okna hodně kvalitní. Zdá se mi, že problém bude ve Vašem případě v oknech a je potřeba zjistit jejich skutečné izolační schopnosti. Na jednom semináři nabízela technickou pomoc firma, která se zabývá skly Heat Mirror (změření na místě, infrakamera apod.). Zkuste kontaktovat www.izolačnískla.cz.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Odstranění starého štuku v panelovém domě

Dotaz: Dobrý den, potřebuji odstranit v panelovém domě starý štuk v interiéru. Namáčím a škrabu, ale slyšel jsem a jakési chemii, která pomůže štuk rozložit. Existuje něco takového? Předem díky za odpovědi. OT

Naše odpověď: Váš dotaz příliš nesouvisí s tématem energetické poradny. Na trhu je větší výběr odstraňovačů starých nátěrů a maleb. Pokud jde o rozložení štuku, nevím o konkrétním zaručeném výrobku. Například Weber má v sortimentu odstraňovač nátěrů a omítek se syntetickým pojivem (Grafitix Batiment), štuk v paneláku bude ale spíše na vápenocementové bázi. Zkuste požádat o doporučení výrobce omítek, štuků a nátěrů – Weber, Baumit, Caparol, Schwenk a další.

Další dotazy a odpovědi na témata "Energetické poradny" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Hydroizolace spodní stavby

Dotaz: Dobrý den, bydlím ve starším RD umístěném částečně ve svahu (z jedné strany je terén asi 150 cm nad úrovní podlahy v suterénu, na protilehlé straně je terén již v úrovni podlahy suterénu). A jelikož tyto suterénní prostory jsou vlhké, uvažuji o hydroizolaci spodní stavby – konkrétně pomocí svislé hydroizolace a drenážních trubek kolem celého objektu. Nechal jsem si zpracovat několik nabídek sanačními firmami z okolí. I když v zásadě tyto práce provádějí podobně (a za podobnou cenu), přesto jsou v jejich technologických postupech určité rozdíly. A tady bych potřeboval, prosím, vaše odborné posouzení a komentář k rozdílným přístupům, zda mají či nemají zásadní vliv na funkčnost uvažované hydroizolace, případně na co si dát pozor.

1. Výkop kolem objektu – provádět postupně (např. kolem jedné strany, pověsit izolaci, dát drenáž a zásyp a poté přejít na další stranu) nebo je možné udělat výkop najednou kolem celého objektu a pak víceméně najednou pověsit izolaci a dokončit zbytek?
2. Šířka výkopu – i když asi závisí na hloubce výkopu, je v zásadě postačující cca 50 cm?
3. Materiál svislé hydroizolace – použít nopovou fólii (např. Sana) nebo hladkou fólii (např. Penefol) – obojí samozřejmě dostatečně pevné (tl. cca 1 mm)?
4. Použití nesavé geotextilie – přiložit ji kam – mezi stěnu a fólii nebo fólii a zásyp nebo tam i tam?
5. Drenážní trubky u základů zdvojovat nebo stačí jedna?
6. Kontrolní šachtice – u rohů objektu je nutné vždy umístit šachtici nebo je možné drenážní trubku kolem rohu prostě ohnout?
7. Uložení drenážních trubek (utěsnění dna) – vyspádované betonové lože, k němu přiložit ohnutou fólii a do něj položit drenážní trubku nebo postačí udělat na dně vyspádovaného výkopu žlábek z ohnuté fólie a do něj položit drenážní trubku?
8. Výška zásypu drenážních trubek – zasypat drenážní trubku štěrkem v celé výšce výkopu (nehrozí v tomto případě promrzání stěny – základů?) nebo postačí cca 30 cm vrstvy štěrku na trubky, poté geotextilii a zbytek dosypat zeminou a zhutnit?
9. Oddělení štěrku a zeminy ve výkopu – oddělit štěrk (ať už v jakékoliv vrstvě) od boční zeminy geotextilií?
10. Existuje nějaká současná odborná publikace (kniha, článek, prezentace, norma, ….), kde by daná problematika svislých hydroizolací a drenážování byla podrobněji popsána a vysvětlena včetně různých technických variant a jejich výhod či nevýhod?

Vím, že tyto otázky jsou poměrně obsáhlé, proto velmi děkuji za odpovědi. MŘ

Naše odpověď: 1. Výkop kolem objektu lze provést najednou, pokud tím nebude ohrožena statika stavby. K tomu by spíše nemělo dojít. V žádném případě však nesmí být podkopána základová spára. Pokud by bylo nutno jít pod ní, musí se postupovat po částech a mělké základy postupně podezdít z betonových cihel nebo podbetonovat.
2. Šířka výkopu bude přizpůsobena tak, aby byl dostatečný přístup k provedení separační fólie nebo hydroizolace. Hluboký výkop je nutno dle soudržností zeminy svahovat, případně zapažit.
3. K materiálu – zde záleží na tom, zda se bude provádět hydroizolace, nebo se použije separační nopová fólie a nebo se přistoupí k provedení svislé odvětrávané dutiny. To je potřeba si rozhodnout předem. Největší účinnost pro odvlhčení suterénního zdiva bude mít třetí způsob. Používá se k tomu systém z „IPT desek“. Jedná se o profilovanou desku z HDPE, vysokou 7 cm. Tím se vytváří dutina 7 cm u zdiva. Do dutiny se přivádí vzduch soklovou mřížkou a odvádí svislým vedením tak, aby převýšení přívodu a odtahu zajistilo proudění. Toto je potřeba mít dobře navržené a měl by to stanovit specialista na místě, ideální je zpracovat jednoduchý projekt. Podrobnější popis je j v jiných odpovědích v poradně.
V případě provádění separační nopové fólie se nebude jednat o aktivní odvětrání suterénního zdiva. Folie s malou výškou nopu má především separační funkci o určitý odvod vlhkosti zajistí také. Je potřeba dodržet stanovené technologické zásady provedení. Na internetu jek tomu dost informací a ke stažení základní detaily, například na www.gutta.cz.
Hladkou fólií se provádí klasická hydroizolace. Pak je potřeba stanovit i způsob provedení vodorovné hydroizolace zdiva pod podlahou suterénu (podříznutí, injektáž apod.) a vyřešit i detaily návazností izolace, úpravu podkladu pro její provedení a další. To je lépe opět zpracovat projektem.
4. Geotextilie se používá k oddělení zeminy od štěrkového zásypu jámy aby nedošlo k zanesení.drenážního systému.
5. Drenáží trubka postačí jedna, zpravidla se použije flexibilní děrovaná PVC 125 mm.
6. Kontrolní drenážní šachty se mají provádět ve všech lomech a revizní šachta v napojení na kanalizaci..
7. Dno výkopu pod drenážní trubku se musí zatěsnit. Většinou se provádí z obyčejného betonu, vytvoří se žlábek pro drenáž, dno je spádováno od zdi k žlábku. Nopová fólie se ukončí u žlábku.
8. Obsyp drenáže se provádí hrubým čistým štěrkem frakce 32-63 mm, cca do výšky 50 cm. Zbytek doporučuji vysypat štěrkem rovněž. Mohou se použít i menší frakce, vrstvy se hutní a rozdílné frakce je lépe oddělit separační geotextilií.
9. Svah zeminy výkopu oddělit geotextilií od štěrku. Jde o to, aby štěrkové vrstvy zůstaly dlouhodobě čisté bez splavené hlíny.
10. Literatury existuje dost. Publikace zabývající se odvlhčováním staveb jsou v knihkupectvích. Dobré jsou například od nakladatelství Grada, větracími systémy se zabývá například doc. Balík, který jich několik napsal.

Další dotazy a odpovědi na téma "Sanace spodní stavby" najdete ZDE.