Na co jste se ptali v energetické poradně?: 60. díl

Dotaz na téma: Zateplení podlahy

Dotaz: Býváme ve starém domku.Chceme položit nove lino.Pod starým linem je beton,lino bylo s filcem a chycené plísní.Co dát pod nové lino na zatepleni a aby se tam nedržela plíseň.Nebo jakou dát podlahu? Děkuji. VG

Naše odpověď: Z Vašeho popisu je zřejmé, že betonovou vrstvou stávající podlahy proniká vlhkost, která se srážela na položeném linu a způsobovala jeho plesnivění. Z tohoto stavu lze usuzovat, že pod stávající vrstvou betonu je porušena hydroizolace, případně zcela chybí.. Vlhkost proto bude pronikat i nadále a po určité době zpět znehodnotí položenou krytinu.

Pokud uvedená místnost není podsklepena a v podlaze se objevuje vyšší množství vlhkosti, bylo by možné při odstranit stávající betonovou vrstvu a vyhloubit zeminu pod podlahou cca 60 cm pod stávající úroveň. Do tohoto prostoru navézt hrubý štěrk. Do protilehlých stěn umístit větrací otvory, případně je doplnit vhodnou trubkou vyvedenou do fasády cca 2 m nad zem tak, aby vrstvou štěrku mohl proudit vzduch.

Na štěrk položit cca 5-6 cm betonu a to tak aby tento nezatekl mezi kameny a neznemožnil proudění vzduchu vrstvou štěrku. Na beton pak dát vrstvu hydroizolace dokonale těsnící a vyvedenou cca 10 – 15 cm do všech stěn. Na hydroizolaci pak vlastní vrstvu podlahy (např. OSB desky a na ně nové lino, nebo jinou konečnou vrstvu.

Pokud vlhkost betonu není příliš výrazná bylo by možno na stávající beton položit přímo hydroizolaci a s ní současně tepelně izolační vrstvu. K tomuto by byl vhodný např. Styrodur v tlouštce, jak umožní současná stavební konstrukce. Tento způsob by byl méně pracný a méně nákladný, ale neodstranila by se tím příčina vlhkosti podlahy, ale pouze její následky.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vlhkost pod podlahou

Dotaz: Dobrý den, koupili jsem jednopatrový byteček o rozloze cca 125 m2 a jelikož se nám nelíbila v přízemí podlaha, tak jsme se jí rozhodli vyměnit. Podlaha se rozebrala a OSB desky pod ní byli mokré a místy plesnivé. Tak jsme je nechali sundat a hledali jsme problém, proč tomu tak je. Zjistili jsme, že teče sprchový kout a ten se opravil a nechalo se to pořádně vyschnout a namořit proti plísni. Ještě bych měla říct, že pod podlahou je to vybetonované a jsou tam cihlové bloky a na nich trámy. Výška cca od země je 1m. Na trámy byla položena izolační fólie a na ně dvě vrstvy OSB desek a pak podlaha. V chodbičce jsme si nechali otvor, že by se tam něco dalo skladovat. Cca 14 dní od toho problému bylo vše OK a teďka jsem zjistili, že v zadní části je ta fólie orosená a opět z ní kape voda. Záhadou je proč. Zdi, beton, cihly jsou suché, ale někde se tam bere vlhkost. Do zdí byli také vyvrtány otvory, aby tam mohl proudit vzduch a nestávalo se to. Mohl by nám někdo prosím poradit co s tím a jak tomu zabránit? Bylo nám řečeno, že je to jako ve sklepě…že je tam jiná teplota a v místnosti nad tím také a proto se to tam bude srážet, že je to normální. Nám to, ale moc normální nepřijde. Pokud by byla možná konzultace na místě, byli by jsme moc rádi. Děkuji moc za odpověď. ŠS

Naše odpověď: Teplý vzduch z venkovního prostředí, proudící pod podlahou, obsahuje určité množství vlhkosti, vyjádřitelné v g/m3. Množství této vlhkosti je podle fyzikálních zákonů závislé na teplotě vzduchu a se zvyšující se teplotou vzrůstá . Pod podlahou se tento vzduch ochlazuje na teplotu okolí a vlhkost kondenzuje na nejchladnějších místech. Kondenzaci vodních par obsažených ve vzduchu jednoduchými prostředky zabránit nelze. Důležité je, aby hydroizolační folie mezi podlahou a okolním prostředím byla na všech místech opravdu těsná a zabraňovala pronikání vlhkosti do konstrukce podlahy.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Izolace zdiva

Dotaz: Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jaký material by jste doporuči k izolaci 40 cm zdiva z plynosilikátu (výrobce PREFA Trutnov). Jde mi o to, jakou sílu materiálu by jste doporučil a hlavně jestli je možné na plynosilikát použít polystyren: Slyšel jsem, že  kvuli špatným difuzím vlastnostem se časem plynosilikát rozhasí… VZ

Naše odpověď: Tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn by měly odpovídat současně platné normě ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov-Požadavky (říjen 2011). Měřítkem tepelně-izolačních vlastností je součinitel prostupu tepla U vyjádřený ve W/m².K. Norma rozlišuje dvě hodnoty tohoto součinitele a to hodnotu požadovanou a doporučenou. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla je pro obvodovou stěnu 0,30 (W/m².K) a hodnota doporučená je 0,25 (W/m².K). Čím nižší je hodnota součinitele, tím lepší tepelně izolační vlastnosti stěna má.

Plynosilikátové tvárnice se vyráběly u různých výrobců a v různých provedeních. Jejich tepelně-izolační vlastnosti jsou závislé nejen na provedení, ale i na více dalších vlastnostech, jako např. na objemové hmotnosti a  vlhkosti. Proto je velmi obtížné u tvárnic starší výroby určit jejich skutečné tepelně izolační vlastnosti. Podle údajů z minulých let byl součinitel tepelné vodivosti Lambda v rozmezí od 0,17 až 0,38 W/m.K. a tomu odpovídající součinitel prostupu tepla od 0,55 až do 1,25 W/m².K .V porovnání se současnými požadavky je tato hodnota nevyhovující.

Pro dodatečnou tepelnou izolaci při použití obvyklého polystyrénu EPS o součiniteli tepelné vodivosti Lambda 0,042 W/m.K bylo by nutno pro dosažení požadované hodnoty použít tloušťku izolace 8 cm. Pro dosažení doporučené hodnoty pak tloušťku 14 cm, případně více. Protože tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn mají přímý vliv na spotřebu energie na vytápění a tím i na provozní náklady, je výhodné použít větší tloušťky izolace. Náklady na  montáž zateplení budou stejné při všech tloušťkách a vlastní cena izolace proto výsledný náklad příliš neovlivní.

Pravdou je, že polystyrén má špatné difuzní vlastnosti a je pro vodní páry téměř neprostupný. Při nevhodné a nedostatečné tloušťce izolace by mohlo docházet ke kondenzaci vodních par ve zdivu stavby. Nashromážděná voda, pokud by zamrzla, by mohla zdivo narušovat. Toto ale nelze považovat za běžný stav. Případně lze použít polystyrénové desky dodávané pod názvem BAUMIT open reflex. Jedná se o desky z perforovaného polystyrénu s vysokou prodyšností, která se blíží vlastnostem cihelného zdiva. Tím by mělo být nebezpečí narušení zdiva zkondenzovanou vodou vyloučeno.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.