Na co jste se ptali v energetické poradně?: 65. díl

Dotaz na téma: Rekonstrukce podlahy - zamezení plísně

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych rekonstruovat podlahu v přízemí ve starém RD. Podlaha je studená a na zdech se v zimním období vyskytuje plíseň. Pod plovoucí podlahou je beton cca 6 cm, pod betonem je kamení, škvára. Část jedné stěny sousedí se sklepem, který je vlhký a není odizolovaný. Moje představa opravy podlahy je, že bych stávající beton vyboural, vybral kamení, vytvořit izolační vanu z Ipy, na to dřevěný rošt, do roštu tepelnou izolaci polystyren 100mm nebo Isover,a překrýt ve dvou vrstvách OSB deskami a na to plovoucí podlahu. Nevím, jak vytvořit odvětrávání podlahy? Obvodové zdi místnosti jsou odizolovány nerez. plechy. Rád bych znal Váš názor, jestli je postup správný, případně, co udělat lépe. Děkuji za odpověď. HB

Naše odpověď: doporučuji provést osobní prohlídku stavebním projektantem, či jiným odborníkem, který se zabývá sanacemi budov. Nejprve je potřebné správně vyhodnotit příčinu zvýšené vlhkosti i nízkých povrchových teplot a zároveň zohlednit vazby na okolní stavební konstrukce. Pak bude možno navrhnout ekonomicky vhodné řešení k odstranění příčiny vzniku plísní.

Domnívám se, že osadit dřevěný rošt přímo na hydroizolaci bez spodního zateplení nevyřeší tepelný most, který vznikne mezi vyrovnávacím podkladovým betonem pod hydroizolací a na něj položeným dřevěným roštem. Zateplení (nejlépe podlahový polystyrén, či jiný méně nasákavý a tužší materiál než minerální vlna) by mělo být provedeno nad hydroizolační vrstvou. Nad zateplení je potom možno provést dřevěný rošt či jiný vhodný podklad pro plovoucí podlahu. Zda bude vhodné provést ještě provětrání pod podlahou je třeba posoudit, protože není vhodné si přivádět chladný vzduch pod podlahu a snižovat tak její povrchovou teplotu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vlhké zdivo v bytě

Dotaz: Dobrý den, bydlím v panelovém domě v přízemí byt je z obou stran obklopen sklepy .Panelák je zateplen a okna jsou vyměněna , přesto se v rozích vyskytuje vlhkost,od podlahy, i na vnitřních stěnách.V bytě nesušíme prádlo větráme co nejvíce to jde třeba i celý den.Nejhorší to je na jaře a na podzim a když venku prší to je zedˇ vlhká pořád.Existuje u nás nějaký odborník který může říci jestli je panelák kvalitně zateplen ,izolace totiž začíná ve výšce naší podlahy to je asi jeden metr od země.V bytě je stále vlhko od té doby co se provedla rekonstrukce. Děkuji za odpovědˇ. VP

Naše odpověď: doporučuji povést prohlídku bytu stavebním projektantem, či jiným odborníkem, jenž může zjistit příčinu zvýšené vlhkosti ve zdivu. Ta je patrně způsobena nedostatečně zatepleným soklem a  základy domu. Zateplení, aby bylo účelné je potřeba provádět včetně základu a není vhodné začínat až ve výšce podlahy.Pravděpodobně vlivem vyššího difuzního odporu v zateplené části zdiva dochází ke zvýšené kondenzaci ve zdivu s nižším difuzním odporem u podlahy a v rozích. Také je potřebné zjistit, zda nebrání proudění vzduchu u podlahy a v rozích nevhodné rozestavení nábytku.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vytápění novostavby

Dotaz: Dobrý den, prosím o radu na možnosti vytápění novostavby přízemního nízkoenergetického bungalovu o zast. ploše 149 m2. Nemáme přípojku na plyn. Chtěli bysme zároveň aktivní rekuperaci bez zemního registru a nevíme, jaký systém vytápění a ohřevu TUV, by byl k rekuperaci nejvhodnější. Děkuji za odpověď. RH

Naše odpověď: Rekuperace tepla spočívá ve využívání odpadního tepla odváděného z obytných místností vzduchem na předehřívání vzduchu přiváděného a to prostřednictvím teplovzdušné jednotky (tepelného výměníku). Z tohoto principu vyplývá výhodnost teplovzdušného vytápění. Protože rekuperace získává cca 70 % tepla potřebného pro vytápění, dalších 30 % je nutno dodat z dalšího zdroje. Pokud není možnost použití plynu, zbývá z dostupných forem energie elektřina, kusové dřevo, pelety, případně tepelné čerpadlo vzduch – voda.

Elektřina je velice snadno regulovatelná, provoz otopné soustavy lze plně automatizovat. Nevýhodou oproti jiným formám energie je vyšší cena.

Kusové dřevo je výhodné používat do krbových kamen, případně do krbových kamen s vložkou. Nevýhodou je nutnost skladovacích prostor na dřevo a časová náročnost na obsluhu.

Pelety umožňují téměř automatický provoz kotle. Nevýhodou je nutnost skladovacího prostoru a volby kotle s dostatečně malým výkonem. Otopná soustava by byla kombinovaná- teplovzdušné vytápění + otopná tělesa.

Při volbě tepelného čerpadla je vhodná kombinace teplovzdušného topení s podlahovým topením, jehož parametry odpovídají parametrům topného media. Tato kombinace si ale vyžádá vyšší investiční náklady (tepelné čerpadlo + teplovzdušná jednotka) a možnost instalace závisí na místních podmínkách.

Aby stavba splnila požadavek na nízkoenergetický dům, je výběr způsobu vytápění složitější. Požadavek na dosažení nízkoenergetického standartu lze bez rekuperace splnit jen velice obtížně.

Další dotazy a odpovědi na téma "vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vytápění domu

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat na váš názor na nejvhodnější typ vytápění a paliv pro obytný dům. Aktuální stav: Centrální litinový kotel před koncem životnosti. Jmenovitý výkon 200kW. Palivo koks. Přípojka středotlaku zemního plynu je možná. Podlahová plocha bytů je cca. 1320 m². Vytápěný objem cca. 5280 m³. Sklepní prostory 400 m². Půdní prostory 400 m². Otázka zní: 1) je výhodnější zůstat u centrálního vytápění nebo instalovat ve všech bytech etážové plynové topení? 2) Pokud centrální kotel tak jaké palivo? Vím, že odpověď bez dalších informací je složitá, ale i přes to bych rád kdyby jste se mi pokusili nastínit možnosti a výhody či nevýhody možných variant. Děkuji. TH

Naše odpověď: Z poskytnutých údajů je zřejmé, že se jedná o bytový dům s více byty. Centrální vytápění má pro tento případ některé nevýhody, ze kterých uvádím ty nejpodstatnější:

Volba vhodného výkonu kotle

Pro případ poruchy jediného instalovaného kotle zůstávají všechny připojené byty bez tepla, příp. bez teplé užitkové vody. Tomuto nebezpečí se ale lze vyhnout instalací dvou kotelních jednotek. Tento způsob je i provozně hospodárnější, zejména v letním období, kdy je kotel používán pouze pro ohřívání vody pro užitkové účely.

Rozúčtování nákladů připadajících na jednotlivé byty

Výsledné náklady spojené s dodávkou tepla do jednotlivých bytů je nutno rozúčtovat jednotlivým uživatelům. Podle platné vyhlášky č. 372/2001 Sb. je možno použít dva způsoby rozúčtování:

- podle započitatelné podlahové plochy, tj. podle velikosti jednotlivých bytů
- podle poměrových měřičů

První způsob nemotivuje jednotlivé uživatele k hospodárnému provozu. Druhý způsob je spravedlivější, vyžaduje však instalaci poměrových měřičů na každé otopné těleso, jejich každoroční odečítání a vyhodnocování a s tím spojené investiční a provozní náklady. Žádný z těchto způsobů nevylučuje možné spory o správnost rozúčtování.

Obsluha kotle

Kotelna s instalovaným výkonem cca 200 kW vyžaduje kvalifikovanou obsluhu a podléhá více legislativním předpisům, zejména z oblasti bezpečnosti práce, hospodárnosti provozu a z oblasti životního prostředí.

.V případě etážového topení tyto problémy nemohou nastat. Každý z uživatelů bytů je odběratelem plynu (případně el. energie), jeho spotřeba je měřena a je mu dodavatelem fakturována. Volba vnitřní teploty, provozní doby a tím i nákladů je zcela na uživateli bytu.

Při volbě centrálního kotle pro celý dům je nutno vycházet z dostupnosti jednotlivých forem energie, z cenových relací jednotlivých forem energie, předpokládaných investičních a provozních nákladů a  z nutných ohledů na stav životního prostředí.

Z uvedených důvodů nelze uvažovat o uhlí (emise škodlivin) případně koksu (cena), kusovém dřevě (nutnost obsluhy). Z dostupných forem pak zbývají:
El. energie - lze předpokládat nutnost vybudování nové přípojky, stávajíc patrně nebude dimenzována na uváděných 200 kW. Výhodou je možnost vysokého stupně regulace a automatizace provozu, provoz s minimálními časovými nároky na obsluhu.

Zemní plyn – nutnost vybudovat plynovou přípojku, možnost vysokého stupně regulace a automatizace provozu, provoz s minimálními časovými nároky na obsluhu.

Dřevní pelety – nutnost skladovacích prostor na palivo, nutnost každodenní obsluhy.

Z uvedeného stručného přehledu bude zřejmě volba mezi el. energií a zemním plynem. El. energie se v současné době jeví jako nákladnější, ale vývoj cen nelze předvídat.

Další možností by byla instalace tepelného čerpadla vzduch-voda, ale tato závisí jednak na pořizovacích nákladech a jednak na místních podmínkách.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.