Na co jste se ptali v energetické poradně?: 67. díl

Dotaz na téma: Rekonstrukce podlahy - zamezení plísně

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych rekonstruovat podlahu v přízemí ve starém RD. Podlaha je studená a na zdech se v zimním období vyskytuje plíseň. Pod plovoucí podlahou je beton cca 6 cm, pod betonem je kamení, škvára. Část jedné stěny sousedí se sklepem, který je vlhký a není odizolovaný. Moje představa opravy podlahy je, že bych stávající beton vyboural, vybral kamení, vytvořit izolační vanu z Ipy, na to dřevěný rošt, do roštu tepelnou izolaci polystyren 100mm nebo Isover,a překrýt ve dvou vrstvách OSB deskami a na to plovoucí podlahu. Nevím, jak vytvořit odvětrávání podlahy? Obvodové zdi místnosti jsou odizolovány nerez. plechy. Rád bych znal Váš názor, jestli je postup správný, případně, co udělat lépe. Děkuji za odpověď. HB

Naše odpověď: doporučuji provést osobní prohlídku stavebním projektantem, či jiným odborníkem, který se zabývá sanacemi budov. Nejprve je potřebné správně vyhodnotit příčinu zvýšené vlhkosti i nízkých povrchových teplot a zároveň zohlednit vazby na okolní stavební konstrukce. Pak bude možno navrhnout ekonomicky vhodné řešení k odstranění příčiny vzniku plísní.

Domnívám se, že osadit dřevěný rošt přímo na hydroizolaci bez spodního zateplení nevyřeší tepelný most, který vznikne mezi vyrovnávacím podkladovým betonem pod hydroizolací a na něj položeným dřevěným roštem. Zateplení (nejlépe podlahový polystyrén, či jiný méně nasákavý a tužší materiál než minerální vlna) by mělo být provedeno nad hydroizolační vrstvou. Nad zateplení je potom možno provést dřevěný rošt či jiný vhodný podklad pro plovoucí podlahu. Zda bude vhodné provést ještě provětrání pod podlahou je třeba posoudit, protože není vhodné si přivádět chladný vzduch pod podlahu a snižovat tak její povrchovou teplotu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Tepelná izolace a hydroizolace staršího domu

Dotaz: Dobrý den, můj dotaz se týká izolace proti vodě i tepelné staršího domu…jedná se o řadový rodinný domek, který má sice odizolovány základy asfaltovým pásem, ale tato spára se nachází částečně pod úrovní chodníku na ulici…po odkopání ze strany ulice i uvnitř (kvůli novým podlahám) se ukázalo, že původní hydroizolace funguje dobře, protože nad ní zdivo nevlhne…ale cihelné základy pod hydroizolací jsou poměrně hodně vlhké (pouze ze strany ulice)…ze strany interiéru je provedeno štěrkové lože z hrubého kameniva(u stěn/základů 30cm v ploše pak 15cm) a podkladní armovaný beton, nová hydroizolace (modifikované asfaltové pásy) na betonu je napojena na původní pod stěnami (napojeno stěrkou na bázi živice, aby bylo těsné)…zvenku bude dům zateplen, ale zajimalo by mě optimální řešení z hlediska tepelné izolace i izolace proti vodě…provést drenáž podél základů není dost dobře možné (není kam napojit - ulice v řadové zástavbě), ale přesto bych rád nějak trvale zajistil odvod vlhkosti od základů…zároveň je trochu problém, že hydroizolace je ukončena pod úrovní terénu, ale to asi vyřešíme svislými pásy napojenými na hydroizolaci ve stěně opět přes živičnou stěrku (vyrovnání nerovností a napojení - nelze natavit, půvdoní izolace nemá přesah)…odvětraný sokl nám nepomůže (úroveň chodníku je cca 20 cm nad vodorovnou hyrdoizolací)…jak potom s tepelnou izolací a odvlhčováním základů? JS

Naše odpověď: Zajímavé je, že pod izolací není beton, ale zdivo patrně z plných cihel. To je vlhkostí namáháno a příliš mu to nesvědčí. Nicméně se jedná o stav, který takto dlouhodobě fungoval. Stavební zásah by měl řešit závady, respektive poruchy, které se objevují. Ty patrně byly, nepopisujete jaké, asi vedly k tomu, že jste řešili rekonstrukci podlah se štěrkovým podsypem.

Pokud by bylo ve štěrkovém žebru výšky 30 cm podél vlhkých stěn osadilo odvětrávací potrubí ve kterém by bylo zajištěno dostatečné proudění vzduchu, docházelo by k postupnému vysušování zdiva pod izolací. I když říkáte, že je zde suché, mohlo by to částečně ovlivnit i vlhkost na straně exteriéru. Toto provedení je popisováno v řadě jiných odpovědích.

V současné chvíli je zřejmě chodník podél domu odkopán. Není-li možné zajistit odvodnění drenáže, byla by snad možnost ošetřit zdivo pod hydroizolací separační nopovou fólií vyvedenou nad chodník s překrytím krycí lištou, aby do spáry nezatékalo. Nový chodník u stěny pak provést utěsněný proti srážkové vodě, tedy vložit pod něj izolační fólii a určitě jej co nejlépe spádovat od domu, aby se co nejvíce zamezilo vnikání srážkové vody k základu.

Variantou by bylo provést zásyp štěrkem s vložením flexibilního potrubí, které by ovšem nemělo drenážní funkci, ale provětrání – bylo by tedy nutno provést zase tak, aby zde docházelo k proudění vzduchu a chodník viz. výše V obou případech by bylo vhodné zateplení soklu tepelnou izolací na bázi XPS, která by byla vložena v prvním případě na nopovou fólii a mohla by být protažena na dno výkopu. Při použití štěrku by ve spodní části již nebyla, aby spodní část základu byla v kontaktu s provětrávaným štěrkem. Na XPS izolaci soklu by dále nahoře navazovalo zateplení fasády, které by bylo vhodné provést z děrovaných desek EPS (open reflect).

Pokud se v interiéru objevovala vlhkost u podlahy v zimním období, byl to projev tepelného mostu, který by popsanou izolací základu deskami XPS mohl být řešen.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.