Na co jste se ptali v energetické poradně?: 70. díl

Dotaz na téma: Zateplení stropu

Dotaz: Prosím o radu, jak zateplit strop, který je tvořen pochůzným betonem. Nad stropem nezateplená a nevytápěná půda, sedlová střecha z plechých šablon, nezateplené štíty. Lze jen položit URSA nebo něco podobného? Děkuji. IJ

Naše odpověď: Tepelné izolace má zabránit ztrátám tepla stavební konstrukcí do okolního prostoru a zároveň má umožňovat prostup vodní páry z vytápěného prostoru do okolí. Betonová vrstva na půdě klade prostupu par velký odpor, který není vhodné dále zvětšovat použitím teplené izolace v podobě polystyrénových desek nebo desek z obdobných materiálů. Jako vhodné se proto jeví rohože z minerální případně skelné vlny. Volba jejich tloušťky závisí na požadovaných vlastnostech tepelné izolace.

Tepelně-izolační vlastnosti stropu pod nevytápěnou půdou a střechou bez tepelné izolace by měly vyhovovat normě ČSN 73 0540-2 (2011), která požaduje dosažení součinitele prostupu tepla U = 0,30 W/m².K, pro běžné budovy doporučuje 0,20 W/m².K a pro pasivní budovy doporučuje 0,15 – 0,10 W/m².K.

Protože není uvedena skladba jednotlivých částí stropu a tepelně-izolační vlastnosti samotné betonové vrstvy jsou nevýznamné, je možno jako izolaci navrhnout tak, aby sama splňovala požadavky normy. Z výrobků URSA na př. minerální vlnu URSA SF 32 tloušťky 160 m s tepelným odporem R = 5 m²K/W. Při použití tloušťky 160 mm by bylo dosaženo součinitele prostupu tepla U = 0,20 W/m².K, tj. hodnoty doporučené pro běžné domy. Případně je možno použít minerální vlnu URSA označenou SF 35, při které by při shodné tloušťce 160 mm bylo dosaženo součinitele U = 0,21 W/m².K, tj. hodnoty blížící se hodnotě doporučené.

Aby zůstala půda pochozí, je možno na vrstvě izolace vytvořit lávky z prken. Stejným způsobem je možno použít i obdobné izolační materiály na bázi minerálních vláken, např. Rockwool, Izover a další.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Venkovní tepelná izolace

Dotaz: Dobrý den, prosím o radu, jak tlustou mám udělat venkovní tepelnou izolaci z fasádního polystyrénu. Obvodová zeď přístavby 8x5 m je z 30 cm tvárnice TYN, plánovaná vnitřní přizdívka - cihla plná na štorc jako akumulace tepla a mezi 1cm f. polystyrénu. Překlady nad okny železobetonové. Okna a dveře budou plastová a s dvojskly. Děkuji. MV

Naše odpověď: Požadavek na tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn jsou uvedeny v normě ČSN 73 0540-2, která požaduje dosažení součinitele prostupu tepla 0,30 W/m².K a doporučuje pro běžné budovy pro stěny těžké konstrukce 0,25 W/m².K a pro pasivní budovy 0,18 až 0,12 W/m².K.

Stávající stěny složené z tvárnic Týn, plných cihel a obsahující 1 cm mezeru vyplněnou fasádním polystyrénem mají přibližný součinitel prostupu tepla 0,33 W/m².K. Pro dosažení doporučené hodnoty by bylo nutno stěny doplnit dodatečnou izolací cca 8 cm fasádního polystyrénu. Přesnější hodnotu by měl určit projektant podle upřesněných místních podmínek (rozměrů).

Snížení nároků na spotřebu energie na vytápění je možno dosáhnout ještě izolací stropu, která bývá snáze proveditelná.

Dále je nutno vzít v úvahu, že vlastní cena izolačního materiál (polystyrénu) tvoří jen menší část celkových nákladů. Je proto vhodné volit tloušťku polystyrénu vyšší, aby tepelně izolační vlastnosti stavby vyhovovaly nárokům i v budoucích letech.

Další dotazy a odpovědi na téma "Tepelných izolací novostaveb" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení podkroví a akustika stropu

Dotaz: Dřevěný podhled, dřevěná podlaha pod a nad betonové stropní panely - zateplení a izolace. Dobrý den, rád bych provedl v novostavbě palubkové podhledy a palubkovou podlahu pod a nad stropní betonové panely (mezi obývaným přízemím a obývaným podkrovím). Jak by měla vypadat ideální skladba zateplení, případně parozábran, kročejové izolace atd. Montáž dřevěného stropu i podlah bych prováděl na dřevěný rošt uchycený do betonových stropních panelů. Dále bych rád obložil palubkami i strop podkroví, opět na dřevěný rošt uchycený na minerální vatou zateplené krovy. Jak by zde měla být provedena izolace aby zde nedocházelo k rosení a vznikáním plísní pod dřevěným stropem. Děkuji za odpovědi. DC

Naše odpověď: Pokud se jedná o vytápěné místnosti, je určující režim vytápění v jednotlivých podlažích.

Pokud bude režim vytápění totožný, pak zde jako na vnitřní konstrukci není požadavek na tepelný odpor. Vzhledem ke shodnému klima v prostorech zde nemá opodstatnění ani parozábrana. Ta se používá vždy tam, kde hrozí kondenzace v konstrukci a to jsou vnější stěny a stropy, na jejichž stranách jsou rozdílné teploty a vlhkosti vzduchu.

Pro strop mezi obytnými prostory shodně vytápěnými jsou podstatně důležitější akustické vlastnosti. Betonové panely jako nosná konstrukce jsou zde díky své hmotnosti výhodou.

Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532, zde se možná jedná o konstrukci stropu mezi místnostmi různých bytů, nebo je to v rámci bytu jednoho. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku.

Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká v sousedním prostoru, v daném případě hlasy. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je úměrná hmotnosti použitých materiálů, v případě konstrukcí dvojitých (s akustickým podhledem) jde o vzájemný poměr plošných hmotností, správné volbě šířky vzduchové mezery, materiálu pohlcovače apod.

ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W je větší nebo rovno 52 dB a v rámci jednoho bytu 42 dB. Pro skladbu stropu lze hodnoty spočítat dle přesného popisu konstrukce stropu. Zvuková izolace se zvyšuje rovněž hmotností konstrukce – tedy například provedení plovoucí betonové desky. Přitížení stropu by však musel vyhodnotit statik.

Zároveň je nutno myslet na kročejovou izolaci – tedy novou podlahu koncipovat jako plovoucí. Požadavek pro kročejový hluk, který stanovuje výše zmíněná norma, je L´w je menší než 68 dB. Jako účinná ochrana se zde uplatňují správně provedené plovoucí podlahy. Z hlediska akustiky jsou výhodnější betonové plovoucí desky. Nahradit je lze suchou montáží podlahových desek (SDK, Cetris, OSB apod.). Pod nimi musí být vlastní kročejová izolace (tuhá deska z MV), která je položena na vhodně upravené podloží, tedy horní líc panelu. Z hlediska kročejového hluku není výhodné pokládat podlahu z palubek na rošt, kterým se přenáší vibrace do panelu. Vždy je nutno mít plovoucí desku oddělenou od stěn. Takže třeba – stávající beton, kročejová izolace Rockwool 3 cm, plovoucí betonová deska se sítí Kari 6 cm, palubky. Detaily i údaje o Rw a Lw najdete na webových stránkách výrobců – např. Rockwool, Ursa, Rigips, Knauf – řeší tam akustiku a jsou tam většinou v pdf i ke stažení různé skladby a detaily.

To platí i o podhledu (vzorová řešení na stránkách výrobců) – ten zvukovou izolaci (vzduchovou neprůzvučnost) může podstatně vylepšit.

Podhledem se vytvoří akusticky dvojitá konstrukce. Při návrhu akusticky dvojité konstrukce závisí jednak na fyzikálních vlastnostech obou konstrukcí (v tomto případě stávajícího stropu a nového podhledu - výhodnější jsou ale sádrokartonové desky) a rovněž na šířce vzduchové mezery mezi nimi. Do mezery je pak samozřejmě vložen pohlcovač, obvykle minerální vata v tloušťce kolem 4 -6 cm, pozor, není totožné s tloušťkou vzduchové mezery. Tato vata se používá v deskách (nutno použít desky k tomu určené), musí být polohově dobře umístěná a stabilizovaná.

K zateplení podkroví - plánujete provedení zateplení mezi krokve se zvýšenou tloušťkou tepelné izolace směrem dovnitř. Jedná se o klasické řešení. Variantou je přidávat izolaci nad krokve (nadkrokevní izolace střešního pláště).

Pokud jde o  skladbu - nebude se patrně jednat o difúzně otevřenou konstrukci a proto je potřeba zajistit optimální provedení parozábrany. Zde platí několik zásad. Fólie zajišťující parotěsnost (i vzduchotěsnost) musí být umístěna co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce. Aby byla skladba bezpečná z hlediska kondenzace uvnitř střešního pláště, je potřeba dodržet poměr tepelného odporu skladby před parozábranou k celkovému tepelnému odporu cca 1:4. Parozábranu je vhodné umístit tak, aby byly podložené spoje. Pak lze poměrně dobře slepit přesahy. Rovněž je nutné plánovat vedení instalací tak, aby skrze parozábranu neprostupovaly, jedná se pak o místo častých poruch.

Tloušťka tepelné izolace vychází z normových požadavků - závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m².K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu (nebo mezi prostory s rozdílnou teplotou). Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.

Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Například - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro střechu se skonem do 45^o 0,24 (W/m².K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m².K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce 0,15 až 0,10 (W/m².K). Pro splnění doporučené hodnoty je potřeba počítat s celkem 32 až 36 cm tepelné izolace například na bázi minerální vaty. Mezi krokve se vejde zpravidla na výšku krokví, tedy většinou 16 cm. Skladbu bych doporučil pokračovat tak, aby se přidal pod krokve druhý příčný rošt pro dalších cca 12 cm izolace, Pak vše zaklopit OSB deskou (slepit těsně spoje a použít těsnící pásky), pak levnější fóliovou parozábranu (značnou vzduchotěsnost mají již OSB desky) a pak vytvořit instalační dutinu mezi parozábranou a SDK deskou podhledu, která bude požárně vyhovovat. Tuto mezeru obvykle kolem 6 cm lze doporučit rovněž vyplnit tepelnou izolací na bázi MV.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.