Na novou střechu nový hromosvod

Co jsou bleskosvody?

Jde o zařízení, které vytvoří vodivou cestu pro přijetí a svedení bleskového výboje ze zasaženého objektu do země. Je to vlastně soustava (systém) složená z dílčích komponentů. Bleskosvodová soustava se skládá z jímacího vedení (jímačů), svodů a uzemnění. Podle jímačů rozdělujeme bleskosvody na hřebenové a mřížové, podle svodů na náhodné a strojené, podle uzemnění na náhodné, základové, obvodové a tyčové. Bleskosvody se instalují klasické (pasivní) - hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové a klecové, nebo na aktivní - zařízení s včasnou aktivní emisí elektrického výboje (elektronický blok).

Bleskojistky

V případě instalace jakékoli antény na střeše je navíc ještě nutné instalovat takzvanou bleskojistku, která ochrání vodiče před přepětím. Pokud k němu při bouřce dojde, bleskojistka se zapálí a odvede přepětí do země. Bleskojistka se nejčastěji zapojuje mezi vodič (ten je připojen k chráněnému zařízení) a uzemnění.

Bleskosvody pasivní a aktivní

Při bouřce roste intenzita elektrického pole mezi zemí a bouřkovým mrakem. Následkem toho vzniká blesk. Pasivní (klasické) bleskosvody odvádí do země přímý úder blesku a to tak, že zamezí nebezpečným přeskokům ohromného potenciálu energie blesku na vodivé části budovy. Jímací systém bleskosvodu a jeho svody vedoucí až do země musí dostatečně vyrovnávat potenciál všech vodivých částí stavby a jejího technologického vybavení pomocí připojení na uzemnění (uzemňovací soustavu). Klasický bleskosvod je též nazýván Franklinův, respektive Divišův.

Aktivní bleskosvody pracují na principu nabíjení kondenzátoru a násobiče napětí. Napájecí zařízení vysílá do okolí aktivně vysokonapěťový signál, který má frekvenci s opačnou polaritou než mrak. Sám tak nabízí vzestupnou (preferenční) cestu sestupné dráze blesku - včas vyvolá vstřícný výboj. Vlastně blesk přitahuje (vytváří) preventivně. Energii k vytvoření vysokonapěťového signálu získává bleskosvod z elektromagnetického pole. To se při bouřce vytváří automaticky (10 až 20 kV/m).

Elektronický, neboli aktivní jímač pracuje tak, že pokud už má udeřit v prostoru, který je chráněn, pak těsně před bleskem vyšle vlastní emisi a bezpečně svede bleskový výboj k zemi. Výhodou je vysoká efektivita zneškodnění blesku, velký ochranný poloměr a minimum vedení na střeše. U rodinných domků i vil obvykle jen jeden jímač a jeden svod! Aktivní bleskosvod ochrání prostor o průměru až několika stovek metrů (dle NF C 17-102 ochrání kruhovou plochu o průměru cca 200 metrů).

Materiál bleskosvodu

Nejen kvalitní a úplná instalace a servis jsou u bleskosvodů důležité, ale i kvalitní a trvanlivý materiál. Nejčastěji se používá pozinkovaná ocel, kterou je však nutné pravidelně udržovat nátěrem. Pak vydrží bez závad až několik desítek let. Naprosto bezúdržbová je ale konkurenční měď, navíc jde o luxusní materiál, který stavbu vyzdvihne. Kdo by si dal na svůj dům měděné okapy v kombinaci s pozinkovaným bleskosvodem? Používají se ale i slitiny hliníku a nerez. Tyto materiály jsou však doporučovány pouze jako doplňky pozinkované oceli na těžko dostupných místech – nebudeme je muset později pravidelně udržovat a riskovat tedy svůj pád ze střechy objektu.

Kolik svodů musí bleskosvod mít?

Běžné domy do obvodu 60 metrů se opatřují dvěma svody. Další svod potřebujeme vždy na každých dalších započatých 30 metrů obvodu domu.

Kdy musíte bleskosvody instalovat (legislativa)

Na riziko silných elektrických výbojů blesku samozřejmě reaguje i legislativa, chránící stavby a zařízení před bleskem (vyhl. 137/1998 Sb. ministerstva pro místní rozvoj, Obecné technické požadavky na výstavbu, §47 Ochrana před bleskem). Tato vyhláška stanoví, kdy a kde je nutné bleskosvod instalovat, nestanoví však jeho typ (pasivní či aktivní).

Ochranu před bleskem musíme zřídit na každé stavbě, kde by blesk mohl způsobit:

• ohrožení života či zdraví osob – bytové domy, veřejné budovy, obchodní domy, zdravotní střediska, školy, ubytovací zařízení
• ohrožení většího počtu zvířat
• poruchu s rozsáhlými důsledky - nádraží, elektrárny, plynárny, vodárny, budovy spojových zařízení, …
• výbuch – výroba a sklady výbušnin a hořlavých kapalin a plynů, … 
• Přenesení požáru na sousedící budovy (pokud musí být tyto budovy před bleskem chráněné dle zákona)
• škody na kulturních (i jiných) hodnotách – muzea, galerie, archivy, památkově chráněné objekty, obrazárny, …
• ohrožení stavby se zvýšeným nebezpečím zásahu bleskem – objekty umístěné na návrší a budovy vyčnívající nad své okolí

Je dobré bleskosvod pořídit, i když to v našem případě zákon nevyžaduje?

Ano, instalací bleskosvodu nic nepokazíme a tato investice není nikdy zbytečná. Není dobré se spoléhat na vysoký strom sousedící s naším domem – v mnoha případech sjede výboj právě do stavby a strom stojí dál na svém místě bez jakéhokoli poškození. Stejné je to i v případě vyššího sousedícího domu. Běžné jsou i případy, kdy si blesk prostě nevybere vyšší budovu, ale sjede přímo do země. S velkou hustotou zástavby je pravděpodobnost, že blesk sjede právě do našeho domu, malá, jde však více méně o „ruskou ruletu,“ kdy v koltu je jeden náboj… Nakonec nezapomeňte, že je velmi riskantní instalace mnoho metrů dlouhé tyče pro zachycení Wi-fi signálu. Stejně tak vytvoříte obrovské nebezpečí výbuchu kotle vyvložkováním komína kovovým materiálem v domě bez hromosvodu! Blesk sjede po komínové vložce až ke zdroji tepla.

Mohou být bleskosvody co nejméně vidět?

Běžně se už dnes používají takzvané eurojímače - nenápadné drátěné hroty. Ty dokonce žádnou svou částí neprocházejí střešní krytinou a my tak nemusíme narušit její celistvost. Minulostí už jsou dnes více jak šest metrů vysoké tyče, běžné jsou jímače dlouhé kolem jednoho metru. Pokud však nechcete, aby z vaší střechy cokoli trčelo, je eurojímač ideálním řešením. Velmi choulostivá je však odborná, precizní instalace eurojímače. Při chybné instalaci napácháte značné škody. Běžné jímače pasivních bleskosvodů však na druhou stranu dnes už nedosahují extrémních délek a instalují se bez vrtání a vzniklých děr ve střešní krytině. Navíc jsou ke konkrétním střešním systémům (krytinám) dodávány konkrétní typy bleskosvodů, včetně jímačů.

Revize bleskosvodů

Revizní činnost začíná výchozí revizí po prvotní instalaci bleskosvodu. Revizi je pak nutné provádět vždy po pěti letech (periodické revize se řídí normou ČSN 33 1500) a také po každém zásahu bleskem – silný elektrický výboj může bleskosvod porušit. Stejně tak je revize nutná po rekonstrukci střechy, kdy musíme bleskosvod sejmout a opět instalovat. Revize je nutná také při instalaci jakékoli antény na střechu.

Revizní technik provede při revizi vizuální kontrolu soustavy hromosvodu a poté změří speciálním přístrojem funkčnost spojů a „úplnost soustavy.“ Zkontroluje i stav uzemnění. V případě komerčních a veřejných budov je revize nejčastěji součástí kompletní elektro revize (rozvodů a elektrických zařízení). Budovy, které slouží k veřejným a komerčním účelům podléhají pravidelné revizi jednou za 3 roky, pokud je u objektu zvýšené nebezpečí výbuchu či požáru, jsou revize ještě častější. A pozor, pokud jste neprovedli revizi bleskosvodu a elektrický výboj blesku napáchá na vašem domě či zdraví škody, pojišťovny s vámi nebudou vůbec diskutovat. Za revizi bleskosvodu běžného rodinného domu se dvěma svody zaplatíte kolem 1.000 korun a s každým dalším svodem cena revize vzroste. Většinou však nepřekročí 2.000 korun.