Na co jste se ptali v energetické poradně? Přinášíme vám tři zajímavé dotazy a vyčerpávající odpovědi na ně. První dotaz se týká možnosti nahrazení plynového kotle tepelným čerpadlem, druhý kontrol kotlů a jejich smyslu a třetí výběru akumulační nádrže.
Dobrý den, vytápíme náš rodinný dům starým plynovým kotlem, kterým připravujeme i teplou vodu a jeho životnost už je pravděpodobně na hraně a přemýšlíme jaký nový zdroj pořídit. Slýcháme ze všech stran o tepelných čerpadlech, tak by nás zajímalo, jestli lze jen vyměnit zdroj nebo jsou s tím spojeny další úpravy a investice. Pořizovací cena se pohybuje v řádech statisíců?
Dobrý den, tepelná čerpadla rozdělujeme především podle toho, odkud čerpají energii z okolního prostředí. Je to buďto země-voda, vzduch-voda a nebo voda-voda. U varianty země-voda je potřeba vybudovat hlubinné vrty nebo plošný zemní kolektor na pozemku. U varianty voda-voda je třeba mít vhodný vodní zdroj, což je spíše výjimečný případ. Z toho vyplývá, že u nás je nejrozšířenější varianta vzduch-voda. V tomto případě nejsou potřeba žádné složité stavební úpravy, není většinou potřeba stavební povolení ani ohlášení. Problém může být jedině ohledně hluku u venkovní jednotky. Tepelné čerpadlo tvoří většinou venkovní a vnitřní jednotka, které nejsou nijak náročné na prostor. Jediným problémem může být ve velikosti stávajících radiátorů, jelikož vaše stávající otopná soustava a tělesa běží s vyšší teplotou vody, kdežto tepelné čerpadlo je nízkoteplotní zdroj a výstupní teplota by se měla pohybovat ideálně v rozmezí 35 až 55 °C. Proto je nutné ověřit si u topenáře, zda jsou vaše stávající otopná tělesa dostatečná nebo je třeba jejich výměna. Co se týče výše investice, tak na dnešním trhu je spousta výrobků, a cena za variantu vzduch-voda se může pohybovat od 100 tisíc až po 350 tisíc Kč. V současné době jsou dva dotační programy na výměnu zdrojů vytápění v rodinných domech, konkrétně Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace, ale ani jeden nepodporuje přechod z plynového vytápění na tepelné čerpadlo. Investici byste tedy v tomto případě museli pokrýt zcela z vlastních zdrojů.
Dobrý den, z tisku jsem zaregistroval nový požadavek na kontrolu kotlů. Nechápu, jaký smysl mají kontroly kotlů, když onen technik při kontrole stejně nezjistí žádnou závadu i když ta osoba může v kotli pálit PET lahve.
Dobrý den, tuto kontrolu předepisuje zákon č. 201/2012 o ochraně ovzduší. Zákon předepisuje provádět kontrolu každé dva roky a první kontrola musí být provedena nejpozději 31. prosince 2016. Kontrolu provádí autorizovaná osoba proškolená výrobcem kotlů a předmětem oné kontroly zdroje může být provedena i kontrola paliva a jeho skladování. Jistě je možné se na ohlášenou kontrolu připravit, nicméně ony kontroly jsou především represivním mechanismem pro ty osoby, které zjevně znečišťují okolí, což je zjistitelné např. z barvy kouře a zápachu. V případě, že provozovatel kotle nepředloží doklad o provedené kontrole, může mu být uložena pokuta až do výše 20 tisíc Kč.
Dobrý den, budeme pořizovat nový kotel na kusové dřevo o výkonu 24 kW a zvažujeme i instalaci akumulačních nádrží. Jaký objem by byl vhodný pro náš kotel?
Dobrý den, je správné, že uvažujete o akumulační nádrži. U kotlů s ručním přikládáním je to velmi důležité a zajistíte tím, že kotel poběží ve svém jmenovitém výkonu, což má pozitivní vliv na účinnost a emise. Nejjednodušší stanovení objemu lze použít obecné stanovisko 55 litrů na 1 kW jmenovitého výkonu kotle. Pro váš 24 kW kotel vychází objem 1320 litrů. Kromě výše uvedených podstatných výhod akumulačních nádrží je i výhoda ve větším komfortu, kdy se prodlouží doba mezi přikládáním a v přechodném období může akumulace vydržet i několik dní.
Zodpověděl: Ondřej Pokorný, energetický specialista a konzultant ECČB
Dobrý den, tepelná čerpadla rozdělujeme především podle toho, odkud čerpají energii z okolního prostředí. Je to buďto země-voda, vzduch-voda a nebo voda-voda. U varianty země-voda je potřeba vybudovat hlubinné vrty nebo plošný zemní kolektor na pozemku. U varianty voda-voda je třeba mít vhodný vodní zdroj, což je spíše výjimečný případ. Z toho vyplývá, že u nás je nejrozšířenější varianta vzduch-voda. V tomto případě nejsou potřeba žádné složité stavební úpravy, není většinou potřeba stavební povolení ani ohlášení. Problém může být jedině ohledně hluku u venkovní jednotky. Tepelné čerpadlo tvoří většinou venkovní a vnitřní jednotka, které nejsou nijak náročné na prostor. Jediným problémem může být ve velikosti stávajících radiátorů, jelikož vaše stávající otopná soustava a tělesa běží s vyšší teplotou vody, kdežto tepelné čerpadlo je nízkoteplotní zdroj a výstupní teplota by se měla pohybovat ideálně v rozmezí 35 až 55 °C. Proto je nutné ověřit si u topenáře, zda jsou vaše stávající otopná tělesa dostatečná nebo je třeba jejich výměna. Co se týče výše investice, tak na dnešním trhu je spousta výrobků, a cena za variantu vzduch-voda se může pohybovat od 100 tisíc až po 350 tisíc Kč. V současné době jsou dva dotační programy na výměnu zdrojů vytápění v rodinných domech, konkrétně Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace, ale ani jeden nepodporuje přechod z plynového vytápění na tepelné čerpadlo. Investici byste tedy v tomto případě museli pokrýt zcela z vlastních zdrojů.
Dobrý den, z tisku jsem zaregistroval nový požadavek na kontrolu kotlů. Nechápu, jaký smysl mají kontroly kotlů, když onen technik při kontrole stejně nezjistí žádnou závadu i když ta osoba může v kotli pálit PET lahve.
Dobrý den, tuto kontrolu předepisuje zákon č. 201/2012 o ochraně ovzduší. Zákon předepisuje provádět kontrolu každé dva roky a první kontrola musí být provedena nejpozději 31. prosince 2016. Kontrolu provádí autorizovaná osoba proškolená výrobcem kotlů a předmětem oné kontroly zdroje může být provedena i kontrola paliva a jeho skladování. Jistě je možné se na ohlášenou kontrolu připravit, nicméně ony kontroly jsou především represivním mechanismem pro ty osoby, které zjevně znečišťují okolí, což je zjistitelné např. z barvy kouře a zápachu. V případě, že provozovatel kotle nepředloží doklad o provedené kontrole, může mu být uložena pokuta až do výše 20 tisíc Kč.
Dobrý den, budeme pořizovat nový kotel na kusové dřevo o výkonu 24 kW a zvažujeme i instalaci akumulačních nádrží. Jaký objem by byl vhodný pro náš kotel?
Dobrý den, je správné, že uvažujete o akumulační nádrži. U kotlů s ručním přikládáním je to velmi důležité a zajistíte tím, že kotel poběží ve svém jmenovitém výkonu, což má pozitivní vliv na účinnost a emise. Nejjednodušší stanovení objemu lze použít obecné stanovisko 55 litrů na 1 kW jmenovitého výkonu kotle. Pro váš 24 kW kotel vychází objem 1320 litrů. Kromě výše uvedených podstatných výhod akumulačních nádrží je i výhoda ve větším komfortu, kdy se prodlouží doba mezi přikládáním a v přechodném období může akumulace vydržet i několik dní.
Zodpověděl: Ondřej Pokorný, energetický specialista a konzultant ECČB
