Naučte se spořit s vodou

Bude to znít neuvěřitelně, ale v počtu bazénů „na hlavu“ jsme v Evropě na třetím místě! A neexistuje firma specializující se na bazény, která by na našem trhu nezkoušela podnikat. Navíc jsme vášniví zahrádkáři, což spotřebu vody opět zvyšuje. Ovšem z celkové spotřebovávané vody musí činit ta pitná ve vodovodních kohoutcích pouhá 3%! Vyšší spotřeba pitné vody je zbytečná!

Je tedy nasnadě shromažďovat dešťovou vodu, jak to jen lze, recyklovat vodu splaškovou v domovních čistírnách odpadních vod, čistit vodu bazénovou a v jezírkách, nikoli ji stále jen měnit či dopouštět, šetřit úspornými splachovadly, úspornými bateriemi, ale i úspornými pračkami a myčkami, kde nejde jen o úspory elektřiny, ale též právě vody.

Obzvláště nezbytné splachování WC často představuje ohromné plýtvání vodou a dokonce tou pitnou. Přitom i praní prádla lze realizovat přečištěnou vodou odpadní, případně přečištěnou vodou dešťovou.

Ale důležité jsou také „úsporné návyky“ při mytí rukou, omývání nádobí, čištění zubů, sprchování a koupání. Voda je prostě nejen v domácnostech doslova všudypřítomná a svět začínají zaplavovat války o vodu. Pokud jste měli v zahradě k zalévání vody vždy dost a náhle i několikrát za sezónu vyschne studna či potok, není něco určitě v pořádku a nedostatek vody se začíná týkat i nás samých. I z tohoto důvodu je třeba sledovat aktuální dění v regionu a lokalitě, jelikož se klidně může stát, že nám doma „přistane“ tučná pokuta za nedovolenou spotřebu vody. Pokud je totiž pro danou oblast zakázáno například zalévání z místních povrchových zdrojů, spodních vod, ale i vodovodního řádu, opravdu se to týká všech. A kdo si vodu nenasbírá ze střech, když zrovna prší, prostě nemá v danou dobu z hlediska legislativy čím zalévat. Opravdu je nesmírná škoda pouštět tuto drahocennou tekutinu ze střech do veřejné kanalizace, když ji můžeme na svém pozemku využít a dokonce i upravit a recyklovat.

Při zahradničení (například permakulturní zahrady jsou na tom založené) je také třeba zamezit odpar vody ze záhonů, což zajistíme dostatečně humózní zeminou a mulčováním. Mulčovat můžeme kůrou, senem, slámou, listím, drcenými dřevními zbytky, štěpkou, ale i štěrkem či oblázky, případně fóliemi. A mulč má ještě jedno kouzlo – omezuje v záhonech výskyt plevelů, přičemž ta organická se postupně rozkládá na humus a tedy zároveň nám záhony hnojí.

Skutečným nesmyslem je pak pořízení byť malého bazénu bez filtrace. Za veder se v něm voda bude rychle kazit (v řádech dní) a nám nezbude nic jiného, než ji vyměnit. Pravda, sice můžeme zkaženou vodu použít k zálivce, ale nadměrné množství řas a sinic ve vodě se může stát zdrojem rozšíření houbových chorob, resp. plísní.

Samozřejmostí jsou úsporné splachovací nádržky a měly by jí též být i úsporné baterie. Ovšem ke spotřebě vody šetrných zařízení je celá řada. O typech, objemech a výkonech nemluvě. EU se snaží již mnoho let stanovit nějaké limity týkající se úspor vody, jelikož například na splachování WC se spotřebuje třetina až šestina spotřebované pitné vody denně. To se týká domácností, ale třeba v kancelářských budovách, školách apod. jde dokonce až o 2/3 celkové spotřeby. Opatření ze strany EU se ale (což je pro nás sice dobře) zatím týkají jen doporučení. Oproti tomu třeba v USA existuje již velmi dlouho LEED systém, který řeší úsporu vody v budovách komplexně. Nejvíce je z evropských zemí zatím aplikován v Německu, zemích Beneluxu a Rakousku. Dochází tomu však již právě i v Česku v rámci různých typů novostaveb a developerských projektů.

V domácnostech pak můžeme šetřit i při mytí a sprchování, a to například pořízením baterií s průtokem pouhých 30 až 40 litrů za minutu a sprch se spotřebou jen 80 až 100 litrů za minutu. Když se však podíváte do nabídky velkoobchodů i maloobchodů pro byty a rodinné domy, úsporné vlastnosti výrobků zatím nejsou příliš akcentovány.

Důležitým tématem je též takzvaná „šedá voda,“ se kterou též zbytečně plýtvá, respektive s tou pitnou na úkor právě vody šedé, která putuje nejčastěji do žumpy či veřejné kanalizace. A v nových stavbách již nelze aktuálně tuto vodu pouštět přímo do kanalizace či potoka. Musí se zasakovat či regulovat, aby se kanalizace nepřetěžovala, ale lze ji též čistit a použít například právě při splachování WC.

Na trhu se dokonce již objevují koncepty spojeného umyvadla a WC, kdy umyvadlo má dva odpady a my si volíme, zda silně znečištěnou vodu nasměrujeme rovnou do kanalizace, nebo málo znečištěnou vodu přečerpáme do akumulační nádržky, kde se přefiltruje a dezinfikuje, načež s ní WC spláchneme.

Vedle toho se nás snaží Ministerstvo životního prostředí motivovat k využívání vody dešťové, kdy rozběhlo další vlnu dotací na plastové nádrže na sběr dešťové vody. Ty se však zatím nevztahují na sudy a vany na vodu, které má na zahradě téměř každý zahrádkář. A také se zatím nevztahují na chataře a chalupáře.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com