Naučte se účinně bojovat s plísněmi

Co jsou plísně na stavebních konstrukcích

Plísně jsou mikroorganismy, které se odborně nazývají „mikroskopické vláknité houby.“ Produkují značné množství rozmnožovacích výtrusů – spór. Ty se uvolňují z vyrostlého podhoubí do vzduchu a spolu s nimi jsou do okolního prostředí uvolňovány alergizující těkavé látky. Ovšem některé z nich mohou být i karcinogenní.

Konzultace s odborníkem

Při skutečně velkých a nebo periodických problémech s plísněmi na stavebních konstrukcích se nevyhnete konzultaci s odborníkem a odbornému posouzení stavu na místě. Ovšem je dobré pokusit se zjistit, kde je problém ještě předtím, než domů někoho pozvete. Třeba nakonec zjistíte, že vlastně nejde o žádnou katastrofu. A že plísně dokážete odstranit sami. Mnohdy postačí již zmíněný postřik Savem, oškrábání omítky na postiženém místě a hygienický nátěr vápnem či malířskou barvou. Vápno je obzvláště účinné a používá se proto třeba i v chovech hospodářských zvířat. V opačném případě ale neváhejte zaklepat na ty správné dveře.

Co je třeba sledovat?

Klíčem k nejčastějším problémům s plísněmi, které snadno odhalíme sami, jsou 4 výrazy: rosný bod, tepelné mosty, difúzní odpor a parotěsná zábrana.

V mnohých případech jsme schopni najít i místo zatékání do stavebních konstrukcí. Obtížné to bývá v podkrovních interiérech obložených sádrokartonem či dřevěnými palubkami, pokud není takové místo dobře viditelné zvenčí. A pokud je zdrojem výskytu plísní vzlínající vlhkost, zřejmě se neobejdeme bez odborného měření a též chemické analýzy odebraných vzorků, obzvláště u historicky cenných budov, kde je cílem zachránit co nejvíc „původního“ a tedy i stavební konstrukce. Pouze odborník může v těchto případech přesně stanovit příčiny, lokalizovat je a určit účinnou sanační metodu či jejich kombinaci – od podřezání a dodatečného vložení hydroizolace do zdiva až po chemické injektáže a aplikaci sanačních omítek zamezujících solným výkvětům na stěnách.

Co je rosný bod?

Rosný bod je taková kombinace teploty a vlhkosti vzduchu, kdy se vodní pára začíná srážet a měnit v kapalinu. Běžná pokojová teplota je od 18 do 21 °C a doporučená relativní vlhkost vzduchu je cca 60%. Ovšem při stoupající vlhkosti vzduchu začnou vlhnout zdi, i když se teplota nezmění. Srážení vodních par přitom nejlépe poznáme na oknech, je ale praktické mít v místnosti kromě teploměru a barometru (tlakoměru) také vlhkoměr a hlídat si i vlhkost vzduchu.

Jak se můžeme v případě rosného bodu (zvýšené vlhkosti vzduchu v interiéru v kombinaci s teplotou) bránit? Regulujeme teplotu a vlhkost vzduchu intenzivnějším větráním a topením, použít lze i speciální elektrické a elektronické odsávače vlhkosti, topidla a odvlhčovače. Minimálně bychom pak měli mít v kuchyni účinnou digestoř, která odvádí vlhký vzduch ven (nikoli digestoř s filtrem a nádobou na vodu, kdy se zdrojem plísní může stát právě sama digestoř). Stejně tak bychom měli zajistit účinné odvětrání koupelny a wc.

Co jsou tepelné mosty?

Tepelné mosty jsou problémová místa ve stavebních konstrukcích, kterými uniká značné množství tepla, což se projevuje i opačně. Tepelné mosty mohou být způsobené chybou v izolaci (teplo je odvětráváno a dochází k tepelným ztrátám jeho prouděním), špatně navrženou konstrukcí (k tepelným ztrátám dochází vedením tepla konstrukcí) a nebo prostě vůbec špatným tepelně technickým stavem budovy. Za chladných dní, kdy nesněží, neprší a nefouká silný vítr lze zvenčí budovy snadno odhalit tepelné mosty termokamerou. Jestliže jsou problémem tepelné mosty, nebojujte proti plísním intenzivnějším vytápěním, je to zcela zbytečné. Zvýší se vám účty za energie a vy přitom řešíte pouze následek a nikoli příčinu. Tepelné mosty je třeba odstranit! A v tomto případě vám opět poradí pouze odborník. 

Co je difúzní odpor

Difúzní odpor stanovuje odpor materiálu vůči průniku vodních par. Čím menší je difúzní odpor, tím více materiál dýchá. Tento pojem též úzce souvisí s dalším pojmem – parotěsná zábrana.

Co je parotěsná zábrana

Jde o konstrukční prvek (nejčastěji fólii) s vysokým difúzním odporem, která brání průniku vodních par do nežádoucích míst – střechy, izolačních materiálů. S parotěsnými zábranami se setkáme u pasivních domů, kde je dokonce požadována vzduchotěsnost, ale i u nově budovaných podkrovních bytů ve starších domech a jinde. Parotěsné zábrany vyžadují dobrou cirkulaci vzduchu v interiéru a odvádění vlhkého a vydýchaného vzduchu. Moderní pasivní domy se tedy neobejdou bez rekuperace i z tohoto důvodu, nejen kvůli úspoře tepla, kdy je příchozímu vzduchu odevzdáváno teplo tím odchozím.

Ovšem problémy mohou nastat i u starších zateplovaných budov, kde jsou zároveň měněna okna. Pokud není zvolen vhodný izolant a vhodné stavebně technické řešení, začne nám například tepelná izolace fungovat jako parotěsná zábrana (polystyren), nebo tepelná izolace naopak vlhne a ztrácí své tepelně izolační schopnosti (některé izolační vlny) – vznikají tepelné mosty. Též špatné osazení okna, špatná izolace stavebního otvoru a nebo špatná montáž parapetů mohou způsobit problémy. 

Jak postupovat při odstraňování plísní

• V prvé řadě musíme odhalit a odstranit příčinu výskytu a šíření plísní.
• Je nutná prohlídka bytu, kontrola stavu a funkčnosti oken, systému odvětrání, povrchových úprav povrchů stavebních konstrukcí, především stěn a stropů.
• Jsou stanoveny příčiny vzniku a šíření plísní, mnohdy též podpořené měřením vlhkosti v konstrukcích a chemickými analýzami v laboratoři.
• Následně dojde k odstranění příčiny a k odstranění plísní chemickou či biologickou cestou (často i za pomoci mechanických – stavebních zásahů).
• Mezi možné související práce může patřit: zateplení spár mezi rámy oken a obvodovými materiály, tmelení rámů oken z vnější strany, odstranění výplně dilatačních spár a jejich zateplení a hydroizolace tmelem či páskou, lokální opravy střešní krytiny, doplnění tepelné izolace v mezistřešním prostoru, montáže závětrných lišt a podobně.

Chytrá houba – plíseň, která žere nežádoucí plísně

Zajímavým řešením může být nový biologický přípravek, kterým je takzvaná chytrá houba. Její latinský název je Pythium oligandrum a tuto houbu objevil a patentoval středočeský podnikatel Martin Suchánek. Pythium oligandrum je živý organismus požírající právě plísně na zdech, ale i jinde (pod nehty, na zahradě, …), aniž by ohrozil lidské zdraví a přírodu. Na základě tohoto poznatku byl vyvinut přípravek Biorepel, což je prášek, který se smíchá s vodou a natře na zeď. Na zdivu není pro tuto houbu problémem ani černá plíseň. Vyvinuty byly i další přípravky pro jiné využití – například Polyversum se používá proti plísni šedé na jahodách, paprice, okurkách a rajčatech. 

Ihned po nanesení na zdivo v podobě roztoku (vlažnou pitnou vodou se houba zaktivuje) začne houba plísňového parazita potlačovat. Když dojde k jeho likvidaci, houba se v podstatě zakuklí do semínka a vyčkává. Pokud plíseň znovu zaútočí, opět ji potlačí (zkonzumuje). Životnost této houby však není neomezená, nemůže být dlouhodobě vystavena velkému množství vody a neřeší odstranění plísní navždy. Nátěr musíme po určité době (řádově v letech) opakovat a je samozřejmě ideální odstranit příčinu problému. Největší předností chytré houby je její „nechemické“ složení a tedy šetrnost k životnímu prostředí.

Jak se používá Biorepelent

1. Ustřihněte naznačený roh sáčku A a dolijte vlažnou pitnou vodou. Protřepejte, postavte sáček na stůl a nechte obsah pět minut aktivovat. Aktivovaný přípravek poté nařeďte do 10 až 20 l vody.
2. Malířským válečkem, štětcem a nebo houbičkou omyjte připraveným roztokem postižené místo (tmavé skvrny plísně na zdi). Roztok pak vylijte.
3. Pokračujte po zavadnutí zdiva (asi 20 minut).
4. Ustřihněte naznačený roh sáčku B a dolijte vlažnou pitnou vodou. Protřepejte a nechte obsah pět minut aktivovat. Pak dále nařeďte do cca 1,5 litru vlažné vody.
5. Pomocí malířského válečku nebo štětce naneste ředěnou suspenzi (1,5 litru) na napadené zdivo s minimálním překrytím cca 5 cm. 
6. Ošetřené místo můžete po zaschnutí překrýt malířskou barvou.

Zdroje: www.ceskestavby.cz, www.hobby.cz, www.shutterstock.cz